Kutná Hora: není to tak jednoduché

Kutná Hora: není to tak jednoduché

Červen 07, 2018

S blížícími se volbami do zastupitelstva našeho města začínají někteří současní zastupitelé „vystrkovat růžky“. Začínají připomínat občanům, že zásluhy mají na tom nebo onom. Dost často se v jejich prohlášeních vyskytuje „jájismus“. Ve výčtu jejich zásluh je tolik hezkých věcí, že by Kutná Hora musela být naprosto v pořádku a ze zlata. Jenže realita je naprosto jiná. Když se městem projdete, tak vesměs zjistíte, že zůstalo u pouhých slibů. Tím totiž nikdy nezarmoutíte. Tvrzení pomalu končících zastupitelek a zastupitelů se tedy přesouvá do tvrzení: my jsme se snažili, ale bohužel to není tak jednoduché, jak vy si myslíte. Dokonce jsem zjistil, že v našem městě stále více vládnou úředníci, kdy narážíte na jejich nepropustné brány. Jenže úředníci jsou exekutiva. Jsou tedy vykonavateli rozhodnutí zastupitelstva, rady nebo starosty. Nemají co mluvit do politických rozhodnutí. Musí pouze upozorňovat, zda dané rozhodnutí neodporuje zákonům. Místní politici jsou totiž zvoleni na základě svého politického programu a zodpovídají se voličům. Úředníci nikoliv. S komunálními volbami je nutné si uvědomit, že pokud se tyto vztahy nezmění, tak to bude jenom horší a klasické pojetí místní politiky se vytratí. Úředníci místních samospráv plní úkoly, které jim dává zastupitelstvo, rada nebo starosta a tyto úkoly plní bez ohledu na to, kdo právě vládne.

V Kutné Hoře však dochází ještě k jednomu zajímavému jevu. Zástupci občanů ani často neví, v čem problém tkví. Stojí tedy za zvážení, zda občany více nezapojit do tvorby města jako celku. Odborně se tomu říká participace a občané se mohou podílet na přípravě rozpočtu, změny územního plánu nebo se vyjadřovat k zásadním věcem ve městě. Například mohou mluvit i do toho, zda je něco vyhazováním peněz nebo zda je něco prospěšné. Naposledy se ke mně donesla informace, že se s úředníky bude hovořit z důvodu zefektivnění fungování úřadu jako celku. Proč se ale budou ptát úředníků, co zlepšit, když tohle se má zjišťovat u občanů, kteří s úředníky komunikují. Trochu tyto kroky nedávají logiku. Možná se jedná o alibismus končícího vedení města.

Shrňme si, ale co se vlastně za končící volební období stihlo nebo spíš nestihlo. Začněme kriticky: město si vzalo úvěr 150 milionů na různé investiční akce. Většina peněz byla proinvestována na výstavbu sportovní haly Na Klimešce, ale plavecký stadion se rekonstrukce nedočkal. Peníze nyní „papá“ schválená revitalizace Vlašského dvora. Jediný dobrý počin je tak maximálně konečně dokončená komunikace Na Náměti a také revitalizace parku pod Vlašským dvorem, která stále ještě probíhá. To je pouze pár záblesků ve změti politikaření a neschopnosti se domluvit na takových projektech, které zvýší atraktivitu města. Autobusová doprava do centra města je rovněž krokem vedle, když se nám rozrůstá periferie. Slibovaný chodník z Kaňku směrem do Sedlece je opět u ledu a hledá se jen důvod, proč něco nejde. O chodnících a přechodech pro chodce raději pomlčím. Problém je nyní s žalostným stavem mostků a lávek přes Vrchlici. Město uzavřelo jeden mostek a jednu lávku. Oprava? V nedohlednu. Nejsou peníze. Kdy budou? Někdy. Vybudování parkovišť u městského a hlavního nádraží? Na realizaci se pracuje, ale není to tak jednoduché. Stihlo se tedy od roku 2014 vůbec něco pro občany?

Pokud tam budeme počítat nerentabilní sportovní halu, tak je to jediný počin, který je na oko vidět. Co dalšího? Oprava „Koukolovy vily“ na Klub důchodců, Oprava Dačického domu, Taxík Maxík. Získána dotace na rekonstrukci bývalé školy Na Náměti na knihovnu a na rekonstrukci Sankturinovského domu nebo oprava ulice Česká. To je několik málo záblesků, ale stále je to velice málo. Centrum města je vylidněno. Město ožije pouze v období pořádání letních kulturních akcí. Poté dlouho nic. Je co zlepšovat, ale musí se jednat o projekty, které nebudou z dílny sci-fi.

Morální nemorálnost v Kutné Hoře

Morální nemorálnost v Kutné Hoře

Květen 25, 2018

V našem městě se děje plno zajímavých věcí. Již máme slavnostně otevřenu novou sportovní halu „Na Klimešce“, která (zatím) celkem stála 150 milionů. V říjnu, po turistické sezóně, začne jezdit nová autobusová linka do centra města, která bude dražší, než stávající MHD. Tím ale dění v Kutné Hoře zdaleka nekončí. Po procházce (tímto) městem zjistíte, že na mnoha místech chybí chodníky, přechody pro chodce, základní infrastruktura. Úsekové měření rychlosti vozidel se nachází na místech, kde je vlastně k ničemu. Úřady si nad dotazy občanů hlavu nelámou, odpovídají, co chtějí. Většinou se vše nese v duchu: kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Tím vším se dostáváme do začarovaného kruhu, kdy se ve městě dějí „divné“ věci. Poslední příklad pochází přesně z místa, kde bydlím. Jedná se o část Kutné Hory – Karlov.

V této lokalitě horečně probíhá nová bytová výstavba (podobně jako v dalších okrajových částech města) a potýkáme se (zde) s problémem, který se jmenuje: absence chodníku. Do nedávna se do centra města dalo dostat alespoň „chodníkem“, který vedl podél jedné nejmenované společnosti, která se zaměřuje na koupelny. Místo však nyní prochází rekonstrukcí a daný chodník firma uzavřela. Nikdo z Karlova z okolí ulic Čáslavská a V Zákoutí se nemá jak bezpečně dostat přes velice frekventovanou ulici Čáslavská.

Nedalo mi to a položil jsem několik otázek vedení města. Nestačil jsem se divit jejich odpovědím. Nejúsměvnější byla ta na moji následující otázku: můžete mně prosím vysvětlit, jak se mají maminky s kočárkem bezpečně dostat do města? Následující odpověď by vás určitě nenapadla a je evidentní, že v této lokalitě města osobně nikdo nebyl. Zde je vyjádření města: „zcela jistě se jedná o nepříjemnou skutečnost, kdy sice v krátkých úsecích a jen po několik dní, ale přesto došlo k úplnému uzavření manipulační cesty nejmenované společnosti v Čáslavské ulici. Nejvhodnějším způsobem, jak se tomuto nebezpečnému místu po dobu uzavírky vyhnout, je využít jízdy vozidlem namísto pěší chůze. V případech, kdy maminka s dítětem nemá jinou možnost, musí uskutečnit pěší chůzi po vozovce, stejně jako je tomu ve všech ulicích města a městských čtvrtí, kde není doposud vystavěn chodník“. Výše uvedená odpověď svědčí o několika nemorálnostech.

Za 1) co když člověk nevlastní osobní automobil? Jak se poté má bezpečně dostat do centra města? Musí se tedy nebezpečně pohybovat mezi jedoucími vozidly a to je při frekvenci dopravy ve špičce i 800 vozidel za hodinu. To je radikální rozdíl oproti jiným ulicím města, kde mají alespoň přechod pro chodce, který v této lokalitě chybí.

2) pokud nemám vozidlo, tak jsem automaticky vyloučen z možnosti se bezpečně dostat do centra města. Pokud navíc podniknu pěší cestu do centra města, tak reálně riskuji, že dojde k nějaké kolizi chodec/automobil. Navíc manipulační cesta je uzavřena již několik týdnů!

3) s údivem město zjistilo, že zde vlastně žádný chodník neexistuje, ale jedná se prý o manipulační cestu ve vlastnictví soukromé společnosti. Nicméně, pokud nahlédneme do katastru nemovitostí, tak buď nic nezjistíme nebo po delším bádání dojdeme k závěru, že je to součást přilehlé komunikace. Přitom na zastupitelstvu města bylo mnohokrát jasně řečeno, že se jedná o chodník. Na fotografii, kterou mám k dispozici po uzavření manipulační cesty, je napsáno „chodník uzavřen“. Ze zjištěných informací nám zcela jistě musí jít hlava kolem.

4) z jakého důvodu zde není chodník, který by spojoval tuto část Karlova s centrem? Prý k tomu není (důvod) ani veřejný zájem. A já se tak těšil, že si budu chodit zasportovat do nové haly! Bohužel se k ní nemám jak bezpečně dostat.

5) aby toho nebylo málo, tak stejný problém panuje v dalších lokalitách, kde se rozjíždí výstavba, např. „Na Třešňovce“. I zde je absence přechodu pro chodce a lidé se nebezpečně pochybují podél krajnice vozovky. Chybí zde rovněž chodník, který by je bezpečně dostal směrem k centru.

Co nám z toho všeho vyplývá? Že je v podzimních volbách nutné vyměnit celé vedení města, které vidí veřejný zájem pouze ve sportovních halách (někteří zastupitelé dokonce prohlašují a sní o další v Lorci). Vůbec si neuvědomují, že se město začíná rozrůstat na své periferii (zatímco se centrum vylidňuje). Co tomu všemu říká vedení města? Nic a jen mlčí, případně říká, že to není tak jednoduché změnit. Jenže, co je dnes jednoduché? Nic.

V souvislosti s vedením města, a není to jen toto vedení města, mne často napadá znění Čapkova nedělního fejetonu z Lidových novin 9. 5. 1937:

„Je jeden druh lidí (ke kterému náležíme skoro všichni), jenž oplývá zvláštní a nevyčerpatelnou iniciativou. Většina nás lidí totiž neobyčejně ráda říká, co by se mělo. Stát by měl udělat to a to…. Obec by měla…Mělo by se postavit to a to. Měly by být na to peníze a tak dále.

Druhý druh lidí (ke kterému náležíme skoro všichni) je právě opačný. Většina nás lidí totiž neobyčejně ráda namítá. Prostě to a to není tak jednoduché. Nemáte ponětí, s jakými technickými překážkami by se to setkalo. Není to možné z těch a oněch příčin. Mělo by to své stinné stránky. Za dnešního stavu věcí vyloučeno. Bylo by to krásné, ale prakticky neproveditelné. …. Administrativní a jiné potíže. ..

Tedy ty dva druhy lidí se dokonale a harmonicky doplňují. Na každé mělo by se je takříkajíc v lůně možností předem připravena námitka není to tak jednoduché. Souhra a rovnováha těch dvou faktorů nám zaručuje stálost všeho dění; mělo by se sice dít ledacos nového, ale jelikož to není tak jednoduché, bude se vuřtlovat dál. Je příjemnč navrhovat, co by se mělo stát v zájmu obecném; ale je neméně příjemné odvrátit to od sebe a svého dosahu.

Má-li se však přesto tu a tam udělat něco nového nebo napravit něco zanedbaného –

Zkrátka mělo by se najít víc iniciativních lidí, kteří by říkali: já bych měl nebo my bychom měli; a víc mužů, kteří by měli zálibu říkat: safra, není to docela jednoduché, ale může se to zkusit; u nás, v naší oblasti se toho nebudeme bát.

Tedy to by se mělo především; ale já vím, není to tak jednoduché.

Mlčící demokracie

Mlčící demokracie

Květen 21, 2018

Proběhnuvší první kolo doplňovacích voleb do Senátu ve volebním obvodě Zlín dává tušit, že je s naší demokracií něco v nepořádku. Pokud se blíže podíváme na samotné výsledky, tak zjistíme, že k prvnímu kolu těchto voleb přišlo jen 16% oprávněných voličů. Ano, čtete správně – 16%. O čem to svědčí? Hlavně o celkovém stavu společnosti a nechuti volit kandidáty do Senátu (potažmo sabotovat senátní volby jako celek). Neustále se totiž ukazuje, že Senát není vnímán jako pojistka demokracie, ale spíš jako odkladiště vysloužilých politiků (respektive, že je vlastně na nic). S tím vším se prolíná fakt, že o obsazení horní komory našeho Parlamentu rozhoduje menšina a většina demokraticky mlčí. Jedná se o paradox naší demokracie, kdy všichni budou „nadávat“ na obsazení Senátu, ale k volbám nepůjdou, protože je to podle jejich mínění  zbytečné. Kořeny tohoto problému tkví v historii vzniku samotného Senátu, kdy se skutečně nedokázaly vyjasnit jeho kompetence, aby byl zapojen do legislativního procesu hlouběji, než je tomu doposud.

Když začneme analyzovat první kolo doplňovacích voleb, tak zjistíme, že se do druhého kola vůbec nedostal levicový kandidát. Oba dva kandidáti skončili hluboko pod 10%, což je varování pro levici jako celek. Obávám se, že při změně složení naší společnosti (nové nastupující generace) budou vyhrávat ti kandidáti, kteří více či méně budou v daném regionu známí (více či méně inklinovat k současným trendům). Z logiky věci tedy plyne, že volby do Senátu by měli vyhrávat ti lidé, kteří jsou buď starosty/starostkami nebo v daném obvodu působí jako lékaři, poradci, manažeři atd. Je zde ale jeden háček. Pokud jde o lékaře, manažery a jím podobné, tak vyhrávat budou ti, kteří se pravděpodobně identifikují s pravicovou politickou scénou (případně momentálně úspěšnou politikou). U starostek a starostů je situace odlišná. Tam na stranickém dresu tolik záležet nebude, ale bude záležet na tom, jak je v daném místě onen člověk populární nebo ne. Další faktor, který lze vyčíst z těchto voleb je, že do druhého kola postoupil i člověk, který je daňovým poradcem – s největší pravděpodobností má i více peněz, než ostatní a inklinací bude maximálně pravý střed. Zajímavé je, že zde neuspěl kandidát hnutí ANO, ale je zde evidentní vysoký počet hlasů pro kandidáta hnutí STAN. Nesmíme zapomenout na to, že volební obvod Zlín je silně religiozní a tak se nemůžeme divit tomu, že první kolo vyhrála kandidátka KDU – ČSL.

Vraťme se ale zpět k pojetí demokracie při volbách do Senátu, kdy vítěz bere vše. Pokud bychom chtěli uspořit, tak by mělo logiku zavedení jednokolových voleb do Senátu. Nicméně to by volební účast nijak nezvýšilo a zůstala by pravděpodobně na hodnotách kolem 20%. Takže o složení Senátu vlastně v tomto případě rozhoduje menšina (20%) na úkor většiny (80%). Z toho je patrné, že Senát je vnímán negativně. Musíme se však na jeho existenci podívat i z druhé strany, kdy je opravdu nutný a to například při rozpuštění Poslanecké sněmovny. V tu chvíli plní úkony nezbytné pro fungování země. Stálo by za zvážení, zda Senát více nezapojit do tvorby zákonů a fungování společnosti jako celku. To je ale otázka pro zákonodárce, jakým způsobem provést tyto inovace. Pokud se nějaké neprovedou, tak se volební účast bude pořád pohybovat pod 20% a bude stále klesat, až se může stát, že o obsazení Senátu budou rozhodovat jenom stovky lidí.

Musím se ptát: pokud k tomu dojde a bude zvolen kandidát/kandidátka, který/která se nebude mlčící většině líbit, tak dojde rovněž k masovým demonstracím jako v případě volby prezidenta? Přeci by byl/byla zvolen/na v demokratických volbách podle regulí. Ukazuji zde na paradox naší demokracie, která je v poslední době plná divných deformací a zákonodárci na ně bohužel nedokáží rychle reagovat. Respektive tomu všemu dávají volný průběh. Nacházíme se ve světě, který se bohužel vyznačuje rychlostí a proto je nutné, aby se také reagovalo na změnu ukotvení Senátu v naší společnosti. Pokud k tomu nedojde, tak budou stále více zaznívat hlasy, které budou volat po jeho zrušení.

V Kutné Hoře dějí se věci…

V Kutné Hoře dějí se věci…

Květen 02, 2018

Na jednom z posledních jednání zastupitelstva našeho města se občané, kteří se chodí na rokování podívat, nestačili divit. Je vidět, že se nám blíží komunální volby a atmosféra tomu odpovídala naprosto ukázkově. Ne jinak tomu bylo v případě autobusové dopravy do centra města. Zastupitelstvo mělo rozhodnout, zda budou jezdit dvě linky nebo jen jedna. Co ale bylo horší, tak se ukázalo, že v tomto sporu je celé město rozpolceno. Jedni jsou pro zavedení a druzí proti zavedení dopravy do centra města. Je to rozděleno přesně půl na půl. Ale všechno popořadě.

S nápadem zavést autobusovou dopravu z hlavního nádraží nejen do centra města přišla Změna pro Kutnou Horu a duchovní otec projektu zastupitel Radim Fedorovič. Postupem času se přistoupilo k realizaci, kdy zastupitelstvo schválilo peníze na zkušební provoz dvou linek. Nicméně se ukázalo, že to není až tak jednoduché. Již tehdy se ozývali kritici projektu, že je to nesmysl a když už, tak stačí jedna linka.

Na jednání zastupitelstva města dne 24.4.2018 se ale zjistilo, že pro památkáře není situace kolem vjezdu autobusů do města tak jasná a uzavřená, jak se původně zdálo. Od začátku bylo plno nejasností, kolik a čeho bude jezdit do města, kudy a kam a kdo vůbec bude onu dopravu zajišťovat. V kuloárech se říkalo, že pan zastupitel a radní Fedorovič měl naprosto jasno hned od začátku. Postupně ale sám zjistil, že to nepůjde tak jednoduše. Leccos mu také neprošlo u rady města, jak postupně začal u rady upadat v nemilost. Tím z jeho ucelené koncepce zbyly trosky, které nemají návaznost a vznikly tyhle zmatky. Argument odpůrců tohoto experimentu zní: jedná se o město UNESCO a tam nemají autobusy co dělat. Na tento fakt jsem poukazoval již dávno, ale pozdě bycha honiti.

Nastává zde další paradox ze kterého bylo zastupitelstvo nemile překvapeno. Zjistilo se totiž, že původně neměly být při vybudování oněch zastávek realizovány žádné stavební úpravy. Jednalo se přece o zkušební provoz. Stavební úpravy ale proběhly, protože se ukázalo, že i zkušební provoz musí být veden již v  hotových zastávkách, nikoliv provizorních. Památkářů se tak nikdo neptal a tím pádem dostalo město 100 tisíc korun pokutu za nevhodnou podobu jednotlivých zastávek. Jak je možné, že to realizátor nevěděl? Zajímavé. Sice se jednalo o posunutí chodníků, ale i tak si realizace vyžádala více jak 800 tisíc korun a to k tomu nikdo nedal povolení. Nikdo to neodsouhlasil, neexistuje asi žádný písemný dokument, který by k tomuto aktu zavazoval. Zřejmě se jednalo o tzv. „per huba“. Někdo někomu něco řekl a „někdo“ to uskutečnil. Panečku, jak nám to v Kutné Hoře funguje. Ani už nepotřebujete písemné závazky a vyhazujete peníze neznámo kam. Navíc nikdo nenese zodpovědnost.

Položme si důležitou otázku. Co když se ukáže, že provoz autobusové dopravy do centra je k ničemu? Budou se opět upravovat chodníky „per huba“? Navíc hrozí, že památkáři budou město dále sankcionovat, protože do centra zatím nebudou zajíždět „vysněné“ elektrobusy, ale klasický naftový autobus. Už vidím řadu občanů, jak budou nadšeně tleskat tomu, že jim ráno pod okny „blafe“ autobus. Velké nadšení z realizace tohoto projektu není, protože se opět vyhazují peníze. Navíc centrum města je bez zajímavých obchodů a bez lidí, takže proč tam vozit občany? Chápu, že mohou autobus využít na cestu k lékaři nebo na úřad. Jenže kolik ona cesta bude stát? Zcela jistě bude mnohem dražší než klasickým linkovým autobusem, protože se musí zaplatit další řidič, nafta atd. Opět jeden z typických projektů o ničem a na nic. Věřím, že se situace po volbách zlepší a naše město začne být konečně „perlou“ středních Čech a ne městem duchů nebo experimentátorů, kteří se dají přirovnat k šarlatánům.

 

Kaly se sem nevrací?

Kaly se sem nevrací?

Březen 24, 2018

V dubnu roku 2016 se prvotně v České televizi v pořadu Reportéři ČT objevila informace, že kaly z laguny Ostramo budou opět  likvidovány. V oné době se reálně uvažovalo o tom, že skládka AVE v Čáslavi bude využita jako deponie či mezideponie  oněch toxických kalů. Začal jsem se  tedy jako poslanec o danou věc zajímat více. V průběhu dvou let jsem dvakrát interpeloval Ministerstvo životního prostředí a dvakrát Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vždy se mi dostalo odpovědi, že se kaly budou skutečně likvidovat /spalovat ve vhodném zařízení/ převážet tedy z Ostravy jinam, třeba i někde mezideponovat. Nikdo však nechtěl sdělit kam a kde. Jednalo se o velice citlivé téma. Lidé Čáslavska se v roce 2016 bouřili v petici proti ukládání kalů na skládku. V onom roce se odehrály volby do Senátu a svůj post obhajoval starosta Čáslavi. Celý problém s kaly začal hýbat předvolební kampaní. Pan starosta Strnad všechny ujišťoval, že se na skládku nic vozit nebude a nic takového nedovolí. Dokonce pan starosta na jednání o své podpoře ve druhém kole senátních voleb se zástupci KSČM, aby vyvrátil naše obavy ohledně skládkování toxických ostravských kalů, prohlásil, že pokud by se na skládku něco takového začalo vozit, tak musí odstoupit. Prý by se před občany styděl. Rok se s rokem sešel a ze všech ministerstev chodily jen vyhýbavé odpovědi na mé otázky. Na začátku letošního roku se na mě obrátili obyvatelé Čáslavska, že prý mají podezření, že se na skládku již kaly vozí. Nedalo mi to a obrátil jsem se tedy s dotazem na Ministerstvo životního prostředí. To posléze můj podnět k prošetření předalo České inspekci životního prostředí. Byl jsem zvědavý na výsledek šetření. V úterý 20. 3. mně byl zaslán e-mail, který obsahoval následující informaci: „Na skládku v Čáslavi jsou ukládány použité filtrační hlinky, které mají jiné chemické složení než surové kaly.  S uvedeným způsobem zpracování hlinek odtěžených při sanaci bylo počítáno v projektu sanace, který prošel procesem hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Hlinky jsou na skládku v Čáslavi ukládány jako nebezpečný odpad v souladu integrovaným povolením skládky. Na skládku v Čáslavi je možné uvedený odpad použité filtrační hlinky ukládat.

Nicméně, i na základě Vašeho upozornění zahájila ČIŽP kontrolu  nakládání s odpady na předmětné skládce. Následně, po vyhodnocení prvních výsledků kontroly, kdy byly zjištěny nedostatky při zpracování navezených odpadů (hlinek), požádalo MŽP investora, Ministerstvo financí, o pozastavení plateb firmě AVE za odvoz odpadů na skládku až do doby ukončení kontroly ČIŽP. Odvoz odpadů na skládku v Čáslavi byl zastaven. Konečné výsledky z kontroly ČIŽP zatím k dispozici nejsou, protože ta stále probíhá.“

Jsem osobně rád, že inspekce zjistila, že něco není v pořádku. Od začátku bylo jasné, že v pořádku není nic. Od nepravdivých a zavádějících informací od pana starosty Čáslavi Strnada, který často jen mlžil, až po to, že na skládce AVE v Čáslavi nebude nic ukládáno. Musíme si uvědomit, že likvidace kalů je půlmiliardová zakázka a město Čáslav by mělo mít samo od sebe zájem se více tomuto tématu věnovat. Smutné na celé věci ale je, že město Čáslav se vůbec nezapojilo do připomínkového řízení v rámci procesu EIA, i když hrozilo, že kaly budou převáženy právě sem. Jedná se totiž o velice citlivou věc jak pro životní prostředí, tak obyvatelstvo. Musím totiž poznamenat, že se blíží konec skládkování, takže vše do sebe pěkně zapadá. Zbavit se odpadu co nejrychleji a za každou cenu. Peníze až na prvním místě. Osobně jsem zvědavý, co inspekce zjistí a jaké budou následovat sankce. Pan starosta Čáslavi asi pod tlakem svolal na pátek 6. 4. zastupitelstvo města prý kvůli zavádějícím informacím k této věci. Nevím, co je na výše uvedené informaci z ministerstva životního prostředí zavádějící? Navíc výše uvedenou informaci na můj podnět obdržela dne 23. 3. paní Ing. Nezbedová, protože se městský úřad ani neobtěžoval zjistit si požadované informace. Nyní tedy všichni mají odpověď na mé dotazy. Jsem velice zvědavý, co se bude na zastupitelstvu řešit. Aby to nebyly jen „kecy v kleci“. K tomu ostatně asi dojde. Vedení města bude tvrdit, že s tím nemohou nic dělat. AVE vyhrálo zakázku a vše probíhá v souladu s povolením. Když vše probíhá v souladu, tak jak je možné, že inspekce zjistila nedostatky? Celé je to záhada a navíc když pan starosta říkal, že prý odstoupí, když se kaly budou na skládku vozit, tak je to celé divné. Na svoji obhajobu pravděpodobně uvede, že se jedná o hlinky a ne kaly. Nicméně se jedná o složku, která je součástí kalů. Takže se jen mlží, aby se uklidnila veřejnost. Mezi tím se v klidu a tichosti vše ukládalo až do doby šetření inspekce, která zahájila činnost na můj podnět.

Regulace hazardu v Kutné Hoře? Ano nebo ne?

Regulace hazardu v Kutné Hoře? Ano nebo ne?

Březen 21, 2018

Na březnovém jednání zastupitelstva našeho města zazněla v připomínkách zastupitelů informace od Ing. Šorčíka. Navrhl vypsat referendum ke zrušení hazardu ve městě. Referendum by bylo spojeno s komunálními volbami a bylo by pro vedení města závazné. Od pana místostarosty Koubského staršího jsme se dozvěděli, že město vyhlášku regulující hazard ve městě nemá a tak se sem stahují různí hráči z okolí. To je teoreticky možné, ale na druhou stranu je nutné poznamenat, že současná zákonná úprava je poměrně přísná. Díky tomu klesl počet heren v našem městě z 33 na 21. Vyhláška, která by tuto věc regulovala ještě více, byla sice v minulosti připravena, ale následně byla stažena právě proto, že zákon je prý dostatečně tvrdý. Myslím si, že pokud by byl zákon dostatečně tvrdý, tak v jakémkoliv městě (obci) nejsou žádné herny. Nicméně se na celou věc musíme podívat komplexněji.

Pokud určitá obec má na svém území herny (hrací automaty), tak z toho má jistý finanční obnos do svého rozpočtu. V případě našeho města to činí 18 milionů za rok. Jedná se o regulovaný hazard, který zde byl povolen a provozován ve velkém, hlavně v divokých 90. letech minulého století a v první dekádě nového milénia.

Jedna stránka je tedy ekonomická. Druhá stránka je morální. Která je tedy důležitější? V tomto případě morální, protože město ve své podstatě má příjem z regulovaného hazardu, který dokáže ničit životy a rozvracet rodiny. Nehledě na to, že hraní hazardních her může vyústit v určitý typ závislosti, pokud se někdo stane chronickým hráčem. Když bude na první místo dosazen morální pohled na hazard, tak bychom jej museli zakázat všude, protože je nemorální (společensky nebezpečný). Toho ale docílit úplně nelze, protože každá tvrdá regulace plodí negativní jev v podobě ilegálních heren (porušování pravidel). Nicméně pokud by se nějaká ilegální herna objevila, tak by v tomto případě musela konat policie a tvrdě trestat. Otázka tedy zní, zda na území našeho města mít herny, případně kolik a kde?

Pokud se na věc podíváme z hlediska ekonomiky, tak zjistíme, že po uzavření všech heren by město přišlo o oněch 18 milionů ročně. Tento výpadek by se musel nahradit příjmem z jiných věcí (kupříkladu vyšší cestovní ruch, poplatky atd.). Například paní zastupitelka PhDr. Pospíšilová má obavu, aby podnikatelé, kteří podnikají v hazardu, nežalovali město o ušlé investice, kdyby se herny zrušily vyhláškou úplně. To by zcela jistě mohlo nastat, ale na druhou stranu je město natolik suverénním orgánem, který může regulovat, že by případný soud mělo ustát. Nicméně „hazardní lobby“ je silná a mocná, protože za ní stojí kapitál. Ten samý kapitál, který vydělává na lidské závislosti a neštěstí.

Jak výše uvádím, regulace hazardu není jednoduchá věc právě proto, že se zde střetávají tyto, již zmíněné roviny: ekonomická a morální. Je tedy otázkou, která rovina je při rozhodování postavena výš. Hazard je velký společenský problém a vždy má být regulován na co nejnižší možnou míru. Nicméně se obávám, že pokud by došlo k tvrdé regulaci, tak závislí hráči budou stejně dojíždět do míst, kde je hraní povoleno. Případně se přesunou na internet. Navíc v našem městě nejsou hlášeny přestupky nebo stížnosti v této oblasti.

Na závěr jen dovětek k možnosti konání referenda: tuto možnost osobně vítám a jsem příznivce obecních referend. Nicméně regulace hazardu je věcí politickou a spíš mi přijde, že v tomto případě se zastupitelé bojí nějak rozhodnout, protože ať by rozhodli pro větší nebo menší regulaci, tak si znepřátelí jednu nebo druhou stranu. Právě proto chtějí referendum, aby se poté mohlo říci, že to je vůle občanů města. To ale nemění nic na tom, že hazard je špatná věc.

Ať žije Klimeška!?

Ať žije Klimeška!?

Z médií (informaci přineslo dne 17.1. ČTK) jsem se dozvěděl, že město Kutná Hora nezískalo dotaci na druhou etapu výstavby sportovní haly Na Klimešce. Dle dostupných informací se mělo jednat o částku 78 milionů korun. Vzhledem k tomu, že se dotace nezískala, tak město musí tuto etapu pokrýt z úvěru, který si vzalo minulý rok. Když si to celé sečteme, tak zjistíme, že první etapa již stála přes 60 milionů korun. Když k tomu přičteme zmíněných 78 milionů, tak se dostáváme na „krásnou“ částku 138 milionů korun. Starosta Josef Viktora ve svém vyjádření tvrdí zajímavou věc: Nová hala v areálu Na Klimešce byla prý již po první etapě funkční, chybělo jí ale veškeré zázemí, mimo jiné šatny, sociální zařízení či ubytování. Jak mohla být první etapa plně funkční, když jí chybělo základní zařízení bez které nemůže proběhnout kolaudace? Tohle mi přijde divné nebo se jedná o nějaké lajdáctví nebo možná legraci (pravděpodobně tragikomedii). Spíše se mi to ale celé jeví úplně jinak a to tak, že se ve městě naprosto nehorázně plýtvá prostředky. Možná si navíc někdo myslel, že se nejprve zkolauduje první etapa a začne fungovat, pak druhá a ve finále třetí. Jenže se zapomnělo (možná účelově nebo nedbalostí), že až ve druhé etapě jsou plánovány sprchy a další sociální zařízení. Do té doby se mohli sportovci možná umýt ve Vrchlici, ale hlavně bez sociálního zázemí nemůže proběhnout kolaudace.

Vraťme se ale k samotným finančním nákladům na sportovní halu. Za zmínku stojí, že ve schváleném rozpočtu města na letošní rok je v položce investiční výdaje částka přes 20 milionů na sportovní halu. Mám tomu rozumět tak, že se jedná o částku, která je alokována na třetí etapu sportovní haly? Pokud ano, tak se dostáváme k částce přes 150 milionů korun za celý objekt. Musím poznamenat, že na první etapu se získala dotace od MŠMT a kraje ve výši 60,5 milionu. To ale nemění nic na tom, že zcela jistě nastanou nějaké více práce. Ty mohou být až do výše 50% (dle zákona o veřejných zakázkách, běžnější je ale navýšení o 10%) a toho se město jako investor může začít bát. Jedná se totiž o dost velký strašák. Pokud by přeci jen došlo k navýšení ceny projektu o další peníze, tak se klidně můžeme dostat do obludných čísel přes 200 milionů. Za takovou částku by se dalo upravit, opravit a vybudovat tolik místních komunikací a chodníků, obchodů a domů, že se o tom nikomu ani nesnilo. Místo toho budeme mít sportovní halu, která původně měla být úplně jinde, ale nakonec jako truc akce je postavena na nejhorším možném místě ze všech uvažovaných variant. Minulé vedení města totiž původně chtělo halu postavit u ZŠ Kamenná stezka, ale po volbách roku 2014 z toho sešlo. Stejně tak sešlo z plánu, že by halu mohl postavit soukromý investor a halu městu pronajímat. To by nakonec vyšlo určitě levněji, než je tomu dnes.

Sportovní hala v Kutné Hoře bude jistým pomníkem vedení radnice z let 2014-2018 a ukázkou toho, jak se mrhá finančními prostředky ve městě, kde je potřeba řešit úplně něco jiného, než je takhle megalomanská hala. Možná se několik jedinců poplácá po zádech a řeknou si, jak byli dobří. Nicméně problém nastane ve chvíli, kdy se hala dostane do ostrého provozu. Teprve v té chvíli začnou další peníze utíkat z rozpočtu města, protože město bude výhradním provozovatelem. V hale se bude muset topit, svítit, uklízet, opravovat, udržovat chod atd. Poslední odhady říkaly, že celkový provoz haly bude něco přes milion korun ročně. Obávám se, že tato částka je už nyní z říše snů, protože když na každou etapu budou zaměstnány přibližně 4 osoby, tak to bude celkem 12. Možná jich ale nakonec bude mnohem více. Osoby zde budou zaměstnány na pozici správce, manažer a dvě uklízečky. Alespoň to tvrdil pan starosta. K tomu si přičtěme zákonné odvody (sociální, zdravotní pojištění a daň ze mzdy). A nakonec jsme na zajímavých částkách a to jen proto, že florbalisté a někteří „sportovci“ chtěli sportovní halu. Již dopředu muselo být přeci všem jasné, že sportovní hala takového rozsahu bude od začátku ztrátová. Pokud se nad tímhle nikdo nezamýšlel, tak je mi to opravdu líto.

Zemětřesení naopak

Zemětřesení naopak

Od chvíle, kdy byla z funkce místostarostky města Kutná Hora odvolána Zuzana Moravčíková (ČSSD) se odehrálo mnoho zvratů. Nejsmutnější ale na všech těch zvratech je to, že místo toho, aby se situace uklidnila a vedení města se zabývalo aktuálními problémy, tak si dál vyřizuje své osobní účty. Všichni se jen hádají a vyměňují si invektivy. To všechny unavuje. Obyvatelé očekávají řešení místních problémů (vylidňování centra, uzavírání obchodů, přechody na správných místech, opravy chodníků a komunikací atd.).

Již dnes je nadmíru jasné, že se současná koalice nachází v troskách. Snad právě proto starosta shání každý hlas, který by pomohl částečně zachovat její podobu, spolupráce ANO a rozvrácené Změny pro Kutnou Horu. Do toho všeho si můžeme připočítat ČSSD, která koalici opustila a je do značné míry rovněž rozpolcená. Když si to celé shrneme, tak první, kdo nebyl po chuti ve vedení města, byla paní Moravčíková. Mezi další lidi, kterým se nevyhnulo zemětřesení, byl Radim Fedorovič (předseda dozorčí rady) a Tomáš Pilc (jednatel), kteří byli odvoláni z vedení společnosti KH TEBIS s.r.o. Kutná Hora. Do toho všeho byla odvolána celá redakční rada Kutnohorských listů, kdy jedním z důvodů byl „prý“ i pan Fedorovič. Když se podíváme na věci, které se odehrály za poslední měsíc, musíme se ptát, zda počátečním impulsem nemůže být odvolání pana Roberta Lukáška z pozice jednatele Průvodcovské služby s.r.o.? To je možná alfa a omega celého problému a spouštěč událostí minulých dnů.

Blíže tedy k Průvodcovské službě. Tu do nedávné doby vedl právě pan Lukášek a to jako krizový manažer. Měl za úkol zastavit pokles návštěvnosti Vlašského dvora a dovést společnost do černých čísel. Dle posledních informací, které mám k dispozici, se hospodaření Průvodcovské služby pohybovalo v číslech červených neustále (tomu měl pan Lukášek zabránit). Osobně jsem s tímto „odborníkem“ v minulosti elektronicky korespondoval v době mého výkonu mandátu poslance a snažil jsem se zjistit nějaké údaje k výše uvedené situaci. Byl jsem však odmítán s tvrzením, že mi do „toho nic není“.

Šachy ale pokračují. Nově „dosazená“ jednatelka Průvodcovské služby paní Helena Plíhalová je pro změnu koněm několika zastupitelů za hnutí ANO, Šance a také KDU – ČSL. Sice to nepřipouštějí navenek, ale…  V poslední době se tak neustále skloňuje nutnost jít s Průvodcovskou službou do insolvence (což může být vyvoláno i záměrně a účelově). Dovolím si tvrdit, že v této oblasti budou tlaky, aby se město průvodcovské služby jakožto prodělečné společnosti(s.r.o)zbavilo. Veškeré indicie vedou k sedlecké diecézi, která by zcela jistě pod sebe Průvodcovskou službu ráda převzala. Co mě k tomuto vyjádření vede? Už jen to, že se mi v poštovní schránce objevil adventní kalendář akcí Kutné Hory a ten má na své titulní straně sedleckou katedrálu a ne symbol Kutné Hory chrám Sv. Barbory. Je to náhoda nebo záměr?

U zrodu celého zemětřesení tak zřejmě opravdu může být odvolání pana Lukáška, protože jej odvolali radní za ANO a pan Fedorovič a Pilc. Jedná se o ty samé pány, co byli odvoláni ze společnosti TEBIS. Nejúsměvnější na celé věci je, že jak pan Fedorovič, tak pan Pilc jsou zastupitelé za Změnu. Tedy za stejné uskupení jako pan starosta. Revoluce tedy začíná požírat své děti.

Dovolím si tvrdit, že současné vedení města je tím nejhorším od roku 1990. Už jen proto, že se neustále zabývá samo sebou a občas vymýšlí nesmyslné projekty, které nemohou být realizovatelné. K tomu si připočtěme osobní výpady, které snižují vážnost jak celého zastupitelstva, tak i jednotlivých lidí. Navíc současné vedení (včetně některých opozičních zastupitelů) dokázalo neuvěřitelně zadlužit město megaúvěrem ve výši 150 milionů a celkovým dluhem, který přesahuje částku 200 milionů. Dle mého názoru ale lze město řídit jinak, než jen zadlužováním. A to buď pravicově, kdy se začne s rozprodávání městského majetku. V tomto případě hrozí, že město nebude schopno dluh reálně splácet a z prodeje bude mít město jen jednorázovou částku a to je vše. Nebo jej lze řídit levicově, tedy, že se o svůj majetek bude starat, nechá si jej pod sebou (stejně i příspěvkové organizace) a bude z toho všeho mít neustálý přísun peněz do svého rozpočtu. Osobně jsem pro levicovou variantu řízení města a také nalákání podnikatelů do objektů, které vlastní město a jsou nevyužity.

Současné trosky bývalé koalice však město neřídí ani jedním způsobem. Řídí jej natolik chaoticky, že už se v tom nikdo nedokáže vyznat. Navíc si myslím, že ani vstupem opozice do rady se toho moc nevyřeší. Ti si chtějí jen pohlídat peníze, které má město dostat, aby je měli pro své působení v dalším volebním období, kdy doufají, že budou zase na radnici. Dalo by se říci, že jej řídí systémem, který vystihuje následující citát: „jede se dál kočárem černým kolem bílých skal.“ Je na čase toto všechno změnit a to od základů. Příští zastupitelé to nebudou mít vůbec jednoduché. Budou se totiž muset popasovat s narůstajícím dluhem a konstruktivně řešit problémy celé Kutné Hory. Osobně se na této změně budu rád podílet, pokud dostanu možnost.

Proč něco nejde?

Proč něco nejde?

Už mnohokrát jsem psal o tom, že se ve městě Kutná Hora neúčelně vyhazují peníze za projekty, které budou od začátku ztrátové, namísto toho, aby se řešilo to, co město pálí. Existující problémy se buď neřeší, nebo se alibisticky odsouvají na neurčito.

Nahlédneme-li kupříkladu do zápisu osadních výborů z konce minulého roku, tak zjistíme jednu zajímavou věc. Karlov, Poličany, Malín, Neškaredice, a další okrajové části města, spojuje společný problém – absence přechodů pro chodce a chodníky. Na Žižkově část chodníků sice je, ale pak končí a nikde nejsou. V jiných částech doslova chybí – Karlov. Zdá se to jako absolutní nesmysl, že by někde nebyl přechod pro chodce nebo byl problém jej zřídit. Ve všech případech je argument města jeden a ten samý: naše komunikace to prostě není. Případně se argumentuje zamítavým stanoviskem dopravního inženýra Policie ČR. Věc se má ale trochu jinak, než jak ji město prezentuje. Představitelé města mají pravdu v tom, že silnice jsou povětšinou kraje nebo někoho jiného. Město se však ke zřízení přechodů pro chodce primárně vyjadřuje a to zejména odbor investic a rovněž odbor dopravy. Když jsem tento problém v minulosti řešil, zjistil jsem, že stanovisko dopravního inženýra Policie ČR je sice důležité, ale v některých případech pouze doporučující a vesměs je právě na městě, zda přechody pro chodce zřídí nebo ne. Jedná se tedy do jisté míry o alibismus a přehazování odpovědnosti na někoho jiného podle rčení „Já nic, já muzikant.“ Občas se něco svede na veřejný zájem. Tento pojem naše zákony však jasně nevymezují, takže se za něj dá schovat úplně všechno. A z různých zápisů z jednání komisí a výborů města zjistíme, že problémy se sice probírají, ale často neřeší (dalo by se to nazvat mlácením prázdné slámy). Často se vyskytuje ještě argument, že přechod pro chodce musí ústit na chodník. To ale není pravda. Přechod pro chodce musí ústit mimo komunikaci. Narážím zde na problém zřízení přechodu pro chodce směrem k rozhledně na Kaňk, kde by měl být přechod na komunikaci, která je vlastně mimo „revír“ Kutné Hory. Prý to prostě nejde. Všechno jde, když se chce a jako argument nám může posloužit přechod pro chodce na silnici, která vede kolem elektrárny Chvaletice. Zde se nachází přechod pro chodce, který jednak neústí na chodník. Ba co více, tak dokonce leží mimo území obce. Kdo chce, hledá způsoby a kdo nechce, hledá důvody. Ve městě Kutná Hora převažuje druhá varianta – hledají se důvody, proč něco nejde.

Místo toho, aby město pracovalo efektivně, tak selhává, neřeší reálné problémy a to je špatně.

Vraťme se ještě na chvíli k městské hromadné dopravě. Řada z vás jistě mnohokrát zjistila, že např. vyhledat na internetu víkendový jízdní řád MHD je problém. Alespoň mě se to stalo, kdy vyhledávač IDOS nic nenachází. Jedná se o další nefunkčnost v Kutné Hoře. Dále, místo toho, aby se explicitně řešil problém městské hromadné dopravy do okrajových částí Karlov, Neškaredice, Poličany, tak se vymyslela doprava do centra města. Už jsem o tom psal jinde. Dle mého názoru je dobré uvažovat o nové koncepci autobusové dopravy ve městě, ale takové, jež bude zahrnovat celou Kutnou Horu. Ne, že se zapomene na části, které ke Kutné Hoře také patří (jako se to stalo Poličanům, Neškaredicím, Karlovu).

Mě samotnému se líbí projekt chytrých měst (Smart City). Jedná se o využívání moderních technologií pro zlepšení fungování města a hlavně na tom participují všichni občané v daném místě, např. chytré parkování, chytrý úřad nebo chytrá doprava. Právě tento koncept by byl pro Kutnou Horu přínosný. V místních samosprávách je nutné začít více využívat moderní technologie, která nám současnost nabízí.

Chybné preference

Chybné preference

Proběhlé volby do Poslanecké sněmovny si nesou stín pochybností. Někteří lidé pochybují o tom, že skutečně tak drtivě vyhrál Andrej Babiš, jiní pochybují o tak velkém propadu levice. Nikdo však nečekal, že se zjistí tak veliké pochybení při samotném sčítání hlasů přímo ve volebních místnostech. Narážím zde na to, že se ve Středočeském kraji pochybilo při sčítání preferenčních hlasů v případě ODS. Jednalo se o pana Martina Kupku, který kandidoval na 31. místě jejich kandidátky a jen tak tak se podle prvních výsledků do sněmovny nedostal. Místo něj se tam dostal Petr Bendl. Jelikož byly výsledky napadeny, tak muselo dojít k přepočítávání hlasů a světe div se (nebo raději nediv) výsledky v rámci preferenčních hlasů byly značně odlišné.

Při přepočítávání vzorku Nejvyšší správní soud zjistil, že panu Martinu Kupkovi nebylo přičteno přes 100 preferenčních hlasů. Co bylo ale ještě horší, tak Petru Bendlovi bylo neprávem přičteno přes 400 preferenčních hlasů! Pokud jde o pana Kupku, tak to by se dalo vysvětlit tím, že jeho jméno bylo na zadní straně volebního lístku a snáze tak šlo přehlédnout. U Petra Bendla je to ale podivné, protože ten kandidoval na 4 místě kandidátky ODS. Tato věc ukazuje na to, že se jedná o systémovou chybu a že lze jednoduše svého „kamaráda“ lehce pošoupnout v pořadí na kandidátce. Ze zjištěných věcí a zkušeností plyne jedno ponaučení: je nutné změnit systém voleb, protože jak je nastavený, tak může být snadno zneužitelný právě při fyzickém sčítání hlasů. Všichni měli velkou obavu, že dojde ke kybernetickým útokům a problém se najednou vyskytl někde úplně jinde. Je tedy nutné začít uvažovat o novelizaci volebního zákona.

Když se podíváme na systém udělování preferenčních hlasů, tak tento systém umožňuje voliči, aby preferoval své kandidáty. Tuto možnost je nutné zanechat, protože se jedná o jistý prvek přímé demokracie, kdy volič může zasáhnout do sestavené kandidátní listiny. Mnohem lepší variantou je konání jednodenních voleb. Chápu, že v našich podmínkách jsou dvoudenní volby jistou tradicí, ale doba je opět jinde. Věřím, že kdyby se konaly jednodenní volby, tak by dorazili všichni, kdo chtějí volit. Rovněž by odpadly problémy s tím, že se nejde dostat do volební místnosti druhý den atd. Nevyřeší se tím ale špatný přepočet preferenčních hlasů. Ten je potřeba řešit řádným proškolením lidí, kteří sedí u okrskových volebních komisí. Každý člověk je omylný a občas se stane chyba, ale nesmí být natolik velká jako v případě chybně udělených 400 preferenčních hlasů! Je tedy nutné dávat důraz na přesnost a nikoliv na rychlost. Ne nadarmo se říká dvakrát měř a jednou řež.

Další možností, o které je nutné začít uvažovat, je zavedení elektronických voleb pomocí dálkového přístupu. Samozřejmě nesmíme zavádět oba dva výše uvedené atributy najednou, ale postupně. Takže nejdříve jednodenní volby a poté klidně začít testovat volby elektronické – v některých státech Evropy to tak funguje.  Tento druh voleb by mohl využívat značný počet lidí. Chápu, že mnoho lidí k nim bude mít odpor právě proto, že mohou být poměrně lehce zmanipulovány kybernetickými útoky (chcete-li informační válkou). Je ale potřeba se o těchto věcech začít reálně bavit, protože žijeme v digitální společnosti, která je protkána sítěmi různého typu. Zcela jistě lze zabezpečit síť, která bude určena pro volby, natolik, aby odolala útokům hackerů. Není to jednoduché, ale i postupné krůčky jsou řešením. Pokud totiž nedojde k nějaké změně, tak zůstane stávající stav, který je nevyhovující a do budoucna se může stát, že soud klidně zneplatní celé volby.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Regionální témata