Na serveru iDnes byl uveřejněn rozhovor s jedničkou hnutí STAN ve Středočeském kraji, starostou Kolína a vice hejtmanem Středočeského kraje, Vítem Rakušanem. Se zájmem jsem si jeho rozhovor přečetl. Z rozhovoru je evidentní, že hnutí STAN celou svoji předvolební kampaň postavilo na elektronizaci státní správy. Jelikož se touto problematikou zabývám, tak mě zajímalo, jak elektronizace chtějí docílit, kde se inspirovali a co nám to všem přinese.

Už dopředu jsem věděl, že jejich inspirace vychází z Estonska, které je v zavádění tzv. e-Governmentu nejdále a tato země má digitální snad úplně všechno. Z toho plyne, že jste také sledováni na každém kroku. Nemáte žádné soukromí, pořád se pohybujete na síti, kde vaše data může kdokoliv ukrást. Nicméně myšlenka digitalizace státní správy je dobrá věc. Osobně ji také podporuji, ale má to několik svých ALE o kterých se v rozhovoru s panem Rakušanem nedočtete. Já se ony problémy pokusím nastínit.

Už když se v Poslanecké sněmovně projednával zákon o elektronických občanských průkazech, tak jsem se ptal, zda je zabezpečena kybernetická bezpečnost. Samozřejmě, že tolik není. Prý se to vše vyvine s digitalizací státu. Takže dle logiky hnutí STAN nejprve zavedu digitální agendu, kterou spustím a poté budu řešit bezpečnost. Dost zajímavé, protože podle mého názoru to musí jít minimálně současně. Jinak mám reálnou obavu, že data na síti mohou být odcizena. S tím souvisí vztah uchovávání dat na síti. Už nyní na síti každý uživatel internetu zachovává tzv. digitální stopu, která tam zůstává mnoho let a hlavně velké internetové společnosti typu Google o vás sbírají data. K tomu ještě musíme připočíst zálohování dat, protože síť je nevyzpytatelná, vrtkavá, někdy přetížená nebo nefunkční. Stačí si představit, že dojde k masivnímu výpadku elektřiny a celý koncept e-Governmentu se zhroutí jako domeček z karet. Takže servery, které budou zajišťovat digitální agendu, musí být napojeny i na záložní zdroje. Není vše jednoduché, jak si představují zástupci hnutí STAN.

 Pan Rakušan ve svém rozhovoru používá zkušenost z Estonska, kde jim prý elektronizace státní správy ušetřila mnoho miliard a zřejmě nemají skoro žádné úředníky. Když tedy podobný koncept zavedeme i u nás v ČR, tak prý dojde ke snížení počtu úředníků až o 10%. Představme si tedy onu situaci. Přijde digitalizace státní správy, odbouráme nepříjemné papírování, zaniknou pracovní pozice a musíme se ptát, kam úředníci zmizí? Dle logiky hnutí STAN budou nezaměstnaní nebo si prý prostě najdou jinou práci. Dle mého názoru ale nikam nezmizí, zůstanou na svých místech, alespoň po dobu přechodného období. Není přeci možné, abychom ze dne na den zavedli celou digitalizaci státní správy. Vezměte si, že ne všichni ovládají počítač, přístup k internetu a část lidí prostě věří klasickým tiskopisům aneb co je psáno, to je dáno.

Digitalizace státní správy je dobrá věc a je nutné ji zavádět, ale vše musí mít postupné kroky, které jsou v současnosti nastartovány. Nicméně i do budoucna zůstanou tištěné formuláře, akorát přibyde možnost využít vzdáleného přístupu po síti. Na závěr si dovolím jeden příměr, který často používám ve vztahu k Velkému bratrovi. Když zavedu úplnou digitalizaci všeho a všude, tak se přeci vystavuji digitálnímu riziku, že něco zkolabuje, bude smazáno, ukradeno, přehráno, monitorováno. Nebo tomu tak není? Já myslím, že je.

Se zájmem jsem si přečetl glosu starosty města Kutná Hora, která byla uveřejněna v Kutnohorských listech. Starosta se v ní pouští do úvahy nad končícími prázdninami a do vztahu dává turistický ruch. Zároveň zmínil i to, že v budoucnu vyroste v Kutné Hoře nová vyhlídková terasa a prý se musí turisté do Kutné Hory vydávat také za moderními prvky architektury. Mezi tyto postmoderní architektonické prvky patřil zřejmě i zmizelý projekt „Zeměloď“. Ten měl být zřejmě rovněž turistickým trhákem. Nyní se však pouští do nového projektu, který dopadne asi stejně jako předešlý projekt. Nejsem zastánce moderních architektonických prvků ve středověkém městě, které musí těžit právě z památek, které zde jsou a pečovat o ně. Prý si mnozí stěžují, že je Kutná Hora mrtvé město. Položme otázku jinak: je nebo není? Samozřejmě, že není, protože zde žijí lidé. Myšleno je to jinak. A to ve vztahu k turistickému ruchu. Ten opravdu poslední dobou silně upadá a není to způsobeno jen sankcemi vůči některým státům světa (kupříkladu Ruska). Je to způsobeno i tím, že se nenaplňuje snaha turistický ruch ve městě navýšit. Ostatně s tím souvisí i další tvrzení starosty, kdy píše, že: „nestojíme o turisty přeplněné ulice, přitahující kapesní zloděje a jiné kriminální živly“. Tato věta mě velice zaujala. Samozřejmě, že pokud mám někde vyšší koncentraci lidí, tak se zde mohou pohybovat různí zloději. Zřejmě pan starosta porovnával Kutnou Horu s Prahou. Dvě města, která jsou absolutně neporovnatelná (krom památek). Turismus podle mého názoru rozhodně nezvyšuje přímo úměrně nárůst kriminality, ale přímo úměrně navyšuje příjem do městského rozpočtu. Pokud by se přeci jen zvýšila kriminalita s více turisty ve městě, tak zde přeci funguje městská (obecní) policie a také státní policie. Ta by nárůst případné kriminality měla eliminovat.

Na závěr své glosy pan starosta obrací a píše: „To však neznamená, že bychom turisty nechtěli. Naopak. Je však třeba uvažovat spíš o kvalitě a druhu turistů než o jejich množství.“ Takže nejprve pan starosta napíše, že o turisty přeplněné ulice nestojí a nakonec píše, že se musí turisté pečlivě vybírat. Mám tomu rozumět tak, že do města budou zváni jen někteří turisté, kteří budou vyhovovat tomu, kdo bude momentálně sedět na radnici? Podle čeho se bude stanovovat kvalita turistů? Dle toho, jak je kdo oblečen, jak vypadá, mluví? Pokud chci mít nějaké město postaveno na turistickém ruchu (jako například Český Krumlov, ale třeba i Telč), tak tomu musím uzpůsobit podmínky a své vyjadřování. Nevím, co si mám o glose pana starosty myslet.

Nedávno jsem měl na víkend v Kutné Hoře starostu města Rožmitál pod Třemšínem a provedl jsem ho perlou středních Čech. Ptal se mě, kde jsou turisté a zda je skutečně v Kutné Hoře. Sám nechápal, jak je možné, že zde nekvete turismus, když má Kutná Hora tolik skvostů, které lze obdivovat. Odpověděl jsem mu, že poslední dobou to bohužel jde od deseti k pěti. 

Na závěr si dovolím také menší glosu: až se dostaví sportovní hala Na Kliměšce, tak asi naroste turismus a pravděpodobně do Kutné Hory budou jezdit opravdu kvalitní turisté. Pokud použiji vyjádření pana starosty. Místo toho aby se řešilo koncepčně navýšení a rozvoj turismu, tak se město ještě více ukládá k hlubokému spánku, ne-li agónii. Jak jinak dostat peníze do rozpočtu města, když k tomu mám ve městě tolik památek? Právě jedinou možností je turismus. Současná radnice si asi řekla, že místo navyšování turistů ve městě to půjde jinak. Zvolila cestu obřího úvěru 150 milionů a to jen proto, že se ve městě staví postmoderní architektonická stavba – sportovní hala. Mezi tím se rozpadají chodníky, místní komunikace, peníze se přesouvají všude možně, sídliště ne a ne revitalizovat. Dle vyjádření některých zastupitelů má každá radnice své priority. To je pravda, ale musí to být takové priority, které budou ku prospěchu celého města a ne jen některých lidí nebo skupin.