Fialův kolovrat

Fialův kolovrat

Únor 16, 2024

Kdyby se komedie Ať žijí duchové! netočila v Husákově normalizaci, ale v normalizaci Fialově, vedoucí samoobsluhy Jouza by při zasedání DrPrHrBr nepronášel větu o tom, že na hradě Brtníku jsou záhadné síly, ale tvrdil by, že tam jsou síly proruské. A mělo by se to někam hlásit. Za protesty zemědělců prý stojí proruské síly, což potvrdil i znalec českého zemědělství duchavěd M. Výborný. Proto oba nevidí důvod, aby zemědělci protestovali. Podle nich je vše naprosto v pořádku.

Asertivní vláda nasadila techniku přeskakující jehly: Fialův kolovrátek. Když za hospodářské problémy vlády ODS nemohou komunisti, může za ně Babiš. Když za ně nemůže Babiš, může za ně Putin. Když za ně nemůže Putin, mohou za ně záhadné proruské síly.

Česko nehledá superstar, ale konečně našlo svého Husáka. Je jím Petr Fiala, který zprava oprášil ideologické schéma, které se už kdysi naučil v Pionýru nebo v SSM. Za problémy socialismu mohli vrazi z Wallstreetu, když ne západní imperialisté, tak kulaci a agenti Západu, a když ani ti ne, tak to nakonec byly záhadné síly glasnosti.

Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede z lesa pán, na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, jede sám a sám.

A co ten zlatý kolovrat? Jakou teď píseň bude hrát? Jen do třetice zahrát přišel, pak ho již nikdo neuslyšel, ani nespatřil.

Pane, premiére, STAČILO!

Zemědělci v Praze a zmatky kolem Petra Fialy

Zemědělci v Praze a zmatky kolem Petra Fialy

Únor 16, 2024

19. února nepochodují Prahou Lidové milice, ale agrárníci, tj. ti, které česká neoliberální mytologie podává jako oběť sdílené ekonomiky 50. let. Domnělí potomci vesnických zbohatlíků budou protestovat proti neviditelné ruce zemědělského trhu EU, proti modle vzývané současnou 5demoliční vládou. A neoliberální vládě to vadí. V 50. letech měly být protesty organizovány z USA, nyní to má být dokonce Putin, jehož RT vypnula vláda svobody mírného pokroku v mezích pendrekového zákona již dávno.

Jenže protestující zemědělci, kterým se dnes podle amerického vzoru říká farmář, se jen snaží upozornit na obtíže, kterým čelí v oblasti hospodaření a chovu hospodářských zvířat, způsobené jim neviditelnou rukou evropského trhu převedené na pražský diktát lidoveckých ministrů zemědělství. Ať děláš, co děláš, chov dobytka a drůbeže žádnou internetovou aplikací nenahradíš. A jako jakékoliv jiné podnikání, nemáme-li se vrátit ke sdílené ekonomice 50. let, nelze dělat ztrátově.

Podle předsedy české vlády, ale za situaci zemědělců nemůže trh, ale proruské síly. Pravděpodobně jako JUDr. Husák v 70. letech chce stavět naši společnost na zdravých silách. Takže nás možná budou čekat společenské prověrky. Jenže kde by se na našem území organizovaly proruské síly? Že by v zemědělství? Tedy, že by Rusové nosili pytle hotovosti k malofarmářům a ponoukali je k protestům, jak to popisují oligomedia u neziskovek? No, lze i věřit, že se zase objeví účet některého farmáře na Telegramu psaný v ruštině, ale sektor zemědělství je dlouhou dobu podfinancován a maso k nám nesmyslně proudí ze zemí jako je Argentina. Jako bychom neměli dost vlastního dobytka. Vláda tento stav neřeší, zlehčuje situaci, šaškuje s Nutellou nebo vše svádí na minulého předsedu vlády A. Babiše.

Zemědělci se ale obvinění demoličního premiéra P. Fialy brání. Jejich cílem je pouze upozornit na problémy a hledat řešení – řešení bez ruského strašení. Ostatně pozůstatky divoké privatizace z 90. let 20. století z dílny teoretiků ODS-mafiánského kapitalismu k nám doléhají dnes. Stačí se projít krajinou kolem Prahy nebo Brna a často narazíte na ruiny z kdysi prosperujících vepřínů a kravínů. Pravicová politika totiž nechce podporovat české zemědělce a už vůbec ne individuální farmáře, ale zahraniční kapitál, nejlépe z Ukrajiny.

Je nutné hledat racionální řešení situace českého zemědělce. Nemůžeme se dát na modlení, jak dělá lidovecký ministr zemědělství M. Výborný. Musí přijít rázné kroky v podobě finančních injekcí do oblasti zemědělství a živočišné výroby. Je nutné podporovat naše produkty, a ne vše jen samolibě dovážet ze zahraničí jen proto, že je daná věc levnější, protože tam je dotovaná. A nesmíme také zapomínat na uhlíkovou stopu, kterou produkují lodě a kamiony, které například maso ze vzdálených zemí dopravují na náš trh. Fialo, STAČILO!

 

Dominik Hašek, trest 606 a Гашек

Dominik Hašek, trest 606 a Гашек

Únor 12, 2024

Po olympiádě v Naganu roku 1998 Haškovi všichni říkali Dominátor. Pomohl totiž svými zákroky v roli brankáře získat první olympijské zlato pro naši republiku. Po návratu zlatých hochů zpět do vlasti, mnozí skandovali: Hašek na Hrad! Vše je to ale minulost a vzpomínky zůstanou tu na věčnost. To je pozitivní stránka slavného Dominátora. Jenže jeho samotná nadutost ho nakonec dohnala.

Již v roce 2003 zasáhl Haška první skandál, kdy při in-line hokeji zbil soupeře. Asi chtěl chlapec ukázat, jakou má sílu. Jenže ve sportu je za napadení trest. V hokeji se jedná o pravidlo 606: napadení. Hvězda slavného hokejisty začala pomalu pohasínat a lidé na něj začali být naštvaní. Zejména proto, že lhal.

A jak šel čas, tak samotný Hašek nejprve chytal v NHL, aby nakonec skončil v zemi jemu zaslíbené. Alespoň v té době. Tedy v Rusku a tamní hokejové lize KHL. Sám na tiskové konferenci řekl: jsem moc rád v Rusku! Byl to velký přestup, který skloňovala snad všechna média. Výkonem ale stárnoucí Hašek už moc nenadchnul. Do kapsy mu plynuly nemalé peníze. To bylo pro zapadající hvězdu důležité. Přeci jen Spartak Moskva byl nějaký ten bravurní tým. Dokonce to nebylo daleko k V. Putinovi.

Od ukončení hokejové kariéry se D. Hašek začal motat do politických a podnikatelských sfér. Nejprve řídil opilý, aby se asi pravděpodobně rovnal nějakým těm politikům nebo podnikatelům. Ať už z USA, Ruska nebo ČR. Jako například I. Rittigovi. Podobně se chtěl rovnat i jiným podnikatelským esům, ale jeho podnikání vyneslo ztrátu 90 milionů. No prostě milionový člověk, který se na chvíli odmlčel.

Vše se změnilo po roce 2022, kdy 24. 2. Rusko podniklo vojenskou intervenci na Ukrajinu. V tu chvíli se na scénu opět vrátil D. Hašek. Ihned začal brojit proti tomu, aby ruští a běloruští sportovci byli vyloučeni ze všech mezinárodních soutěží. Jako kdyby to někdo udělal USA za Irák roku 2003 nebo v minulosti za Vietnam. Zákaz byl ale nakonec prosazen. Postupem doby, všem začalo nicméně docházet, že se jednalo o chybu. Politika přeci do sportu nepatří. D. Hašek je ale dodnes jiného názoru.

Ruské peníze mu v době jeho angažmá nijak nesmrděly. Dnes mu Rusko vadí a to už tenkrát mělo své konflikty, ale ty Haškovi nevadily. Když byl na něj apel, aby peníze vydělané v KHL vrátil, takticky pomlčel. Peníze jsou peníze. Snad právě proto o sobě opět dal vědět a rozhodl se kandidovat do Senátu. Za koho? No přeci za SPOLU nebo TOP 09. Kdo mu má radit? Ano, nejskvělejší ministr financí pod horou Říp: Mirek Kalousek. To bude pěkná dvojka. Hodně puků, málo hokejek. Do brány se opět postaví D. Hašek. Jen aby opět nedostal pukem nějakou tu ránu do hlavy. Svými vyjádřeními totiž dokazuje, že už jich v minulosti obdržel slušnou várku.

 

Korespondenční volba jako pojistka výhry 5D vlády?

Korespondenční volba jako pojistka výhry 5D vlády?

Únor 07, 2024

Zavedení korespondenční volby v České republice je v plném běhu. Strany 5D vlády, která ničí celou naši republiku si chce pojistit dostatek hlasů ze zahraničí. Jak jinak. Když je nemohu dostat v tuzemsku, tak to zkusím jinde. Jako argument se použije, že jsme jednou z posledních zemí v Evropě, která takový způsob volby neumožňuje. To je sice trochu pravda, ale sami rozhodně nejsme. Navíc doteď to nikomu nevadilo, takže proč ten spěch? 5D koalici teče totiž tak říkajíc do bot. Preference klesají a některé z koaličních stran vedené báječnými politiky, kdy jedna osoba si obléká svetr a druhý paří na vánočním večírku při střelbě na FF UK, jsou toho jasným důkazem. Takže proč si nepojistit výhru hlasy ze zahraničí, kde volič našinci pohrdá, žije si jinak a mnohdy ani neví, co se v republice děje.

Korespondenční volba ale v sobě skýtá několik dalších problémů, které se v médiích moc neskloňují. Jedná se zejména o narušení tajného volebního práva, když jdete za plentu. Představte si modelovou situaci, kdy volební lístek pošlete poštou. Co když někdo poruší listovní tajemství? Dojde váš hlas včas? S poštou pod vedením V. Rakušana to není vůbec jisté. Někde se totiž může hlas zatoulat. Co poté, když volič situaci napadne a zpochybní volby? Budou náklady navíc? Kdo to zaplatí? Daňový poplatník, tedy stát. Z cizího totiž krev neteče. To je pouze jedna část problému.

Druhou je, že vám někdo může nařídit, koho máte volit. Opět si představte situaci. Jste doma a váš otec vám nařídí, že musíte do obálky vložit tento hlasovací lístek, jinak jdete z domu. Možná se vzepřete a půjdete. Někdo by to jistě uvítal, ale mnozí se raději podvolí hlavě rodiny. Samozřejmě, že hlavou rodiny může být i matka, abychom to genderově vyvažovali. Je to jistá forma porušení tajné volby, svobody rozhodnutí. S tím souvisí i to, že konec konců vám někdo může držet pistoli u hlavy a říkat, koho máte volit. Ano, je to extrémní příklad, ale není vyloučen. Tento stav odpadá ve volební místnosti, kdy si z domova sice můžete pod nátlakem přinést patřičný hlasovací lístek, ale u komise si můžete vyžádat lístky nové.

Odhaduje se, že díky korespondenční volbě budou moci volit až statisíce občanů, kteří mají české občanství. Představme si jednu věc: člověk s českým občanstvím žije v zahraničí desítky let. Má právo zde volit, když neodvádí daně? Vůbec se nijak nepodílí na stavu věcí veřejných, nemá zde trvalý pobyt, nijak zde nefunguje. Má tedy právo se nějak vyjadřovat na tuzemské politice? Podle mého názoru nemá. Logiku by pouze mělo, kdyby daná věc byla navázána na trvalý pobyt v České republice. O tom lze vést diskuzi. Nastavit jasné parametry a nešít vše horkou jehlou podle vzoru 5D vlády: nejdříve to spustíme a poté uvidíme!

Otázek je ale ještě více. Ke kterému kraji se budou přičítávat volební hlasy ze zahraničí? K vylosovanému nebo se to recipročně rozdělí? I tisíce hlasů totiž dokážou v malých krajích udělat pěkný nepořádek a narušit volební systém. Tohle také nikomu nedošlo. Ostatně co čekat od nápadu koaličních stran, který je navíc představen jako poslanecký návrh zákona bez řádného připomínkového řízení. Navíc bez řádné tzv. RIA: analýzy dopadů regulací. To musí mít každý návrh zákona, ale jen vládní tuto analýzu řádně obsáhnou, protože za sebou mají celý aparát. Takže jaké bude mít korespondenční volba dopady? Nepochybně negativní, protože hrozí výhra další demoliční vlády, která si jen chce pojistit svá korýtka a vůbec je nezajímá co na to běžný občan.

 

Masakr horší než na Národní třídě. Follow-up II

Masakr horší než na Národní třídě. Follow-up II

Únor 06, 2024

Parlamentní vyšetřovací komise k událostem na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy ze dne 21. prosince 2023 nebude. A je vůbec otázkou, co bude? Všichni jsou pro normativní řešení: zpřísní se zbraňový zákon, udělá se audit zbraní, obce, kraje i stát musí tak nějak společně vystupovat za lepší zítřky. A zde je zakopaný pes.

Zakázat zavazadla a přidat tlačítka nestačí, bude potřeba vycvičený personál. Kde ho vzít? – Budou-li na to dotace, jistě proběhne nějaká simulace činnosti, jak to známe z ESF štědře financující inovace studijních programů. Jenže oni tu už ti lidé jsou. Stává se, že odcházející policisté, příslušníci Vězeňské služby nebo vojáci, kteří mají výsluhový příspěvek za to, že riskovali ve svém zaměstnání více, než ostatní, se občas nechávají zaměstnat na prekariátních (rozumějme hůře placených nebo nižších) pozicích, např. jako vrátní.

Příjmový standard jim zaručuje ten výsluhový příspěvek, proti jehož existenci vytáhli v Praze. Prostě namísto toho, aby stát, kraje a obce využívaly kvalifikace těch, kteří to s lidmi jako je současné nečestné velení Policie ČR a ministerstva vnitra už nemohli vydržet a dali si žádost k odchodu do civilu, tak tu máme iniciativu ochránců českého pojetí demokracie na omezení výsluh. Jistě se k této iniciativě rády přidají strany současné 5D vlády, protože třeba nemohou policistům zapomenout kauzy jako Stoka nebo Dozimetr, anebo zásah na úřadu vlády. Někomu se prostě hodí, že silové složky budou na kolenou.

 

Zapomenutý milion Petra Fialy - transparentnost a (ne)důvěra veřejnosti

Zapomenutý milion Petra Fialy - transparentnost a (ne)důvěra veřejnosti

Leden 31, 2024

Nedávné odhalení, že předseda vlády Petr Fiala záhadně zapomněl na účtu družstevní záložny vedené jeho manželkou, vyvolalo diskusi o otázkách transparentnosti a důvěry veřejnosti v politické elity. Tato situace poukazuje na význam otevřenosti politických představitelů a zdůrazňuje potřebu transparentního zacházení s finančními záležitostmi.

Zapomenutý milion na účtu družstevní záložny je bezesporu neobvyklý případ, který se stal námětem pro bohatou veřejnou a mediální diskusi. Přestože se zdá, že se jedná o „administrativní chybu“ a Petr Fiala zpřístupnil informace o přeplatku v době, kdy byl na něj upozorněn, vzbuzuje tato skutečnost otázky o řádném spravování financí a sledování vlastního majetku. Předseda vlády (byť to není moje vláda a jistě mnohých dalších) by měl jít všem příkladem a nezakrývat své různé podivné finanční či majetkové machinace. Jenže co čekat od papouškujícího politologa z Brna, kde řádí brněnská Stoka se známým bílým práškem u tamní primátorky Vaňkové (ODS).

Případ zapomenutého milionu poukazuje také na to, co znamená jeden milion Kč pro premiéra z pravicové strany, v této věci z ODS, která je od 90. let 20. století nechvalně proslulá ve spojitosti s rozkrádáním veřejného majetku v době rozsáhlých privatizací. Zatímco premiér Fiala nakládá s milionem lehkovážně a ani si na něj při danění nevzpomene, pro většinu českých občanů je to velká finanční suma. Mnozí občané jsou kvůli asociální politice Fialovy vlády v dluzích a exekucích.

Jedním z klíčových faktorů v této situaci je otázka transparentnosti politiků. Veřejnost má právo být informována o finančních transakcích a majetku svých volených zástupců, aby mohla hodnotit jejich integritu a etiku. Politické osobnosti by měly být vzorem v dodržování pravidel a normativních standardů, zejména v oblasti financí. Ostatně na to máme zákony, ale které očividně platí asi jen pro někoho a neplatí pro Petra Fialu.

Družstevní záložna jako instituce zajišťující finanční služby pro své členy (v tomto případě hlavně pro vlivné členy ODS) přináší další rozměr této situace. Je zásadní, aby takové instituce pracovaly transparentně a důvěryhodně, aby si udržely důvěru svých klientů. Případ s Petrem Fialou by mohl podnítit diskusi o potřebě posílení dohledu a regulace nad finančními institucemi, aby bylo zajištěno odpovědné chování. To v případě záložny notně pokulhává, když se zjistilo, že skrze tuto finanční instituci procházelo nemalé množství finančních prostředků think – thanku blízkému právě ODS. A je zde mnoho dalších neznámých, kdy se objevuje podivné spojení na různé kontroverzní osoby a milionové úniky.

Zároveň je důležité podotknout, že každý může být vystaven administrativní chybě, ať už ve svém osobním nebo profesním životě. Je však zodpovědností politiků okamžitě reagovat na takové situace a zajistit transparentnost a průhlednost. To je klíčové pro udržení důvěry veřejnosti a dodržení etických standardů, které naší politické kultuře žalostně chybí. Zejména od dob pravicových vlád reprezentovaných ODS se svoji kauzou ProMopro nebo Stoka, ale v poslední době rovněž pochybným uskupením STAN V. Rakušana a kauzy Dozimetr. A koaliční partneři v podobě Pirátů a KDU – ČSL tyto skutečnosti tolerují, včetně různých korupčních skandálů.

Na závěr tedy můžeme konstatovat, že případ zapomenutého milionu Petra Fialy připomíná nutnost pečlivého sledování finančních záležitostí politiků a transparentního přístupu k veřejným informacím. Ve chvíli, kdy se očekává odpovědnost a transparentnost, je klíčové, aby politici jednali okamžitě a efektivně, aby si udrželi důvěru veřejnosti, která je základem demokratického společenství. To ale v případě vlády Petra Fialy neplatí. Stačí si vzpomenout na různé korupční kauzy ProMopro, Dozimetr, Stoka a mnohé další, které jsou pravicovým vládám pod vedením ODS očividně vlastní.

 

Masakr horší než na Národní třídě. Follow-up I

Masakr horší než na Národní třídě. Follow-up I

Leden 30, 2024

Reakce na masakr na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy byla podobná jako na masakr na Národní třídě 17. listopadu 1989. Necháme-li stranou, že stejně jako na Národní třídě v roce 1989 byly poškozeny děti politiků, tak po útoku proběhla tiskovka „očišťující“ policii i ministra vnitra. A je klid po pěšině. Občas narušovaný oligomédii a vytvářením různých konspirací. Do určité míry se tedy naplňuje to, na co jsem upozorňoval už v rozhovoru ze dne 23. 1. 2024. Prostě, parlamentní vyšetřovací komise se nedočkáme a nebude taky kniha Vypovídat pravdu a nic nezamlčet.

Možná proto, že byla postižena fakulta spolupracující na inovativním výkladu českých dějin s jednou ze tří zpravodajských služeb, věc vyšuměla a o závažnosti případu odpovídá i reakce akademiků. Nikdo za nic nemůže, nic jsme nevěděli, je to černá labuť a problém se „vyřeší“ zákazem vnášení velkých zavazadel. Prostě profesorské řešení jako v 5D vládě. Až někdo vystřílí vlak, zakážou nám asi cestovat s kufry. Mlčí se a mlží se možná i z toho důvodu, že střelbě byl přítomen levicový politik a nebyl spokojen s tím, jak policie a akademická instituce zafungovaly.

Do akce se ale vrací NKÚ, který na problém Ministerstva vnitra a Policie ČR upozorňoval už v roce 2022 ve vztahu ochrany tzv. měkkých cílů. Prostě píšou se dokumenty schválené vládou, pořádají konference, diskutuje se, ale výsledek žádný. Problém je širší a jde hlavně za Ministerstvem vnitra ČR, v jehož čele stojí učitel reprezentující STAN. Střelec měl totiž možnost prostudovat policejní postupy.

Od ustavení Integrovaného záchranného systému (IZS) vládou ČSSD v roce 2000 jako reakci na neschopnost pravicových vlád zajistit lidem bezpečnost v situacích jako byly stoleté povodně v roce 1997, existují karty standardní typové činnosti. To jsou zásahy vyžadující koordinovaný postup složek IZS. Jednou z těchto karet je STČ 14/IZS Typová činnost složek IZS Amok – útok aktivního střelce. To je situace, které jsme byli svědky 21. 12. 2023.

Ministerstvo vnitra je však také garantem vzdělávání v oblasti bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Vydává seznam institucí, které považuje za ty instituce, které studentům poskytují vzdělání využitelné pro práci v silových složkách. No a vysokoškolští studenti píšou kvalifikační práce o fungování Integrovaného záchranného systému. A k tomu jim dopomáhá systém. Posuďte sami např. tato diplomová práce nebo tato práce bakalářská umožňuje nahlédnout do způsobu přípravy policie na útok aktivního střelce. Informace, které dříve zůstávaly uvnitř bezpečnostních složek, jsou dnes veřejné. Už proto obhajoba policie a ministra vnitra a vyhození toho, kdo nechal uniknout záznam činnosti policie při zásahu, nedává žádný smysl.

Policejní prezident, ani ministr vnitra nepatří mezi čestné lidi, jinak by už dávno nabídli svou funkci k dispozici, alespoň tak, jak to učinil Ing. Jurečka, který se po hromadné smrti nevinných lidí dál bavil na vánočním večírku.

 

Pan Vajíčko na výletě

Pan Vajíčko na výletě

Leden 28, 2024

Po přihlášení se ke STAN jako straně, která je svou politikou komentářů 10leté války s Ruskem a spoluprací s organizovaným zločinem sahajících do rodin generálů, jež pan Vajíčko usadil do funkcí nejblíže jeho srdci, a po střelbě na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Assault Rifle 15 vyráběnou firmou Colt, které slouží jeho přítel Petr Kolář, absolvent etnografie a folkloristiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, vyrazil pan Vajíčko na výlety.

Tentokrát bez komentářů o tom, kolik takový výlet stojí daňové poplatníky, zamířil do Plzeňského kraje. Odmítnut primátorem Plzně Romanem Zarzyckým za ANO zamířil do Stříbra. Co nám tím chtěl ale sdělit? Stříbro bylo sídlem 57. motostřeleckého pluku, kterému šéfoval Karel Kuba. Ten Kuba, který doporučil do funkce svého následovníka armádního generála Šedivého, lobbistu amerického vojenskoprůmyslového komplexu nakupujícího nám vrtulníky za peníze daňových poplatníků a ten Kuba, který s havlovskou dramatičkou Viktorií Hradskou a oligarchy ze Škody Plzeň a ČKD zakládaly v 90. letech 20. století Asociaci obranného průmyslu a RDP Group, aby se měli dobře alespoň jako poradce prezidenta Kolář.

Jednou vytažen do úřadu zbrojaři, navždy se zbrojaři. Ale co nám tím chtěl agent Pávek naznačit? Ten pluk nesl název Československo-kubánského přátelství a nebylo to jménem jeho velitele. Jak vzpomínal ve své knize jiný armádní generál M. Vacek, ve Stříbře si odbýval svou vojenskou službu i absolvent vojenské katedry při VŠE a člen KSČ V. Dlouhý. – ODA, to byla politická strana V. Havla, kde V. Dlouhý skončil. Každá nepolitická hlava státu ale nějakou stranu potřebuje. Kdo by se za něj bil a koho by zahrnoval svou přízní? A k tomu se nejlépe hodí prťavé politické strany pyšné na to, že nedělají politiku, ale jsou politickou stranou s lidskou tváří nejsilnější pravicové strany. Ano, STAN je dnes nová ODA.

 

Neefektivnost aplikace eDoklady aneb spadlo ti to Piráte!

Neefektivnost aplikace eDoklady aneb spadlo ti to Piráte!

Leden 26, 2024

Českým mediálním prostorem doslova otřáslo spuštění aplikace eDoklady, protože způsobilo nemalé problémy. Zejména ve vztahu k základním registrům, kdy nastal problém v oblasti elektronických receptů či elektronické identitě. Jelikož se vyskytuje stále mnoho nesrovnalostí, tak jsem se v této věci rozhodl obrátit na samotné ministerstvo pro digitalizaci, aby mi odpovědělo na některé otázky. Virtuálnímu ministerstvu šéfuje ministr pro místní rozvoj Pirát Ivan Bartoš. Ve své podstatě jsem se ptal na otázky, které jsou obsaženy v zákoně o finanční kontrole. Tedy na: hospodárnost, efektivnost, účelnost a předběžnou kontrolu. Ministerstvu jsem položil následující otázky:

1. Lze eObčanku použít i jako cestovní doklad po zemích EU?

2. Jaké jsou celkové náklady na aplikaci eObčanka?

3. Kolik se ušetří finančních prostředků využíváním aplikace eObčanka?

4. Kdo je správcem datového uložiště eDoklady?

5. Která společnost vytvořila aplikaci eObčanka a jaké byly celkové náklady na její vytvoření?

 

Odpověď přišla velice rychle a nemusel jsem ani použít zákona o svobodném přístupu k informacím. To je plus zmíněného ministerstva pro digitalizaci. Tím ale klady končí, protože z odpovědí, které vám představím níže, vám zbydou jen oči pro pláč. Na otázky odpověděl vedoucí komunikace Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci M. Charvát.

Nejprve krátké vysvětlení: eObčanka je úplně jiná aplikace, přes pět let stará, která slouží k identifikaci pro online prostředí pomocí čtečky a občanky s čipem. Tuto aplikaci jsme „zdědili“ po předešlé vládě a pokoušíme se ji přejmenovat, aby to nemátlo lidi. Je to bohužel pomalý proces, který musí projít přes Google Play a Apple Store, takže to bude ještě chvíli trvat. Aktuální aplikace, na kterou se ptáte, se jmenuje eDoklady. My jí říkáme jednoduše „občanka v mobilu“. Není to tedy jednoduché. V minulosti se šlo chaotickou cestou, kdy se zaváděla elektronická občanka. Museli jste mít čtečku, která byla napojena na PC. Tuto věc řešilo hned několik předchozích vlád a ne jen minulá vláda A. Babiše. Na tu se totiž svádí vše možné a nemožné. Elektronizace státní správy je na stole již od zavedení základních registrů a datových schránek. Na přetřes se toto téma dostávalo jak za vlády P. Nečase, stejně i B. Sobotky. Navíc v dobách před 10 lety ještě nebyly na vysoké úrovni chytré telefony, takže o dnešní digitalizaci jsme si mohli nechat jen zdát. Nicméně i tak zda vyvstává problém z hlediska společnosti dohledu a narušení soukromí.

Člověk by očekával, že eDoklady, jak je tedy aplikace správně nazývána, přinese nějaké výhody. Například, že elektronický doklad budete moci použít při cestování do zahraničí. Zejména tedy po zemích Evropské unie, kde váš občanský průkaz funguje jako cestovní doklad (pas). Jenže světe div se. Není tomu tak. „Aplikaci eDoklady nelze jako cestovní doklad použít. Sloužit vám tedy bude jen na území České republiky. Tato skutečnost je evidentní z vyjádření pověřeného ministerstva: 1. Aplikaci eDoklady nelze použít jako cestovní doklad. Jiné země nemají zákony na její přijímání. Platí pro nás a u nás. Je to takový předskokan evropského projektu eWallet, který by měl začít fungovat v roce 2026. Proč tedy děláme eDoklady? Vytváříme si tím náskok. Naše orgány státní správy se naučí eDoklady používat (zavedení trvá rok), stejně tak naši lidé i soukromníci. Až bude zavedena eWallet, platná pro celou EU, jen překlopíme eDoklady do eWallet. Jiné země teprve začnou se zaváděním.“ Prý je to jistý předskokan. Asi tomu máme rozumět tak, že jsme předskokany před něčím velkým. Podobně jako na nějakém hudebním festivalu. Než přijde hlavní star, tak vystoupí předskokan. Jenže co dělali Pirátí europoslanci do této doby v Evropském parlamentu? Proč nikdo netlačil na evropskou digitální agendu, kde by mohl být i projekt eDoklady? Jenže opravdu překlopíme eDoklady posléze na evropskou úroveň? Když vidím, co se nedávno stalo s napojením na naši digitální agendu, tak mám obavu, abychom nakonec nezpůsobili kolaps celého evropského společenství. Někteří by ale zcela jistě byli rádi.

Nyní se dostáváme k problému finanční náročnosti celého projektu. Dle vyjádření ministerstva: „Náklady na vývoj a zavedení aplikace eDoklady jsou v tuto chvíli přibližně 20 milionů korun, z toho 10 už se fakturovalo, 10 se fakturovat bude. V letošním roce počítáme s náklady na údržbu, upgrady a náklady spojené se zaváděním na všechny státní úřady a pro všechny veřejné služby maximálně 40 milionů korun. Celkové náklady by tak měly dosáhnout maximálně 60 milionů, spíše ale méně. I ve srovnání s komerčními IT projekty podobného rozsahu je to nízká částka. Podle mého názoru není žádná částka malá. Zejména ve chvíli, kdy má být vynaložena efektivně a účelně. Právě proto mě zajímalo, zda zavedení a spuštění aplikace eDoklady přinese nějaké úspory. Přeci jen se má vláda chovat rozpočtově odpovědně, když už to o sobě všude prohlašuje. Odpověď ministerstva byla upřímná a jasná: „neušetří se nic“. Když se tedy nic neušetří, proč tedy celou věc zavádíme? Když už se něco zavádí, tak proto, aby to zjednodušilo život občanům a něco se ušetřilo na výdajích státu. V tomto případě se nic neušetřilo, protože na mnohých místech nakonec stejně budete muset mít plastový občanský průkaz, který se bude muset vyrobit. Ani nevím, zda zavedení aplikace eDoklady někomu zjednoduší život? Domnívám se, že nikoliv, protože jestli z toho nebude mít člověk určité výhody a komfort, tak to stejně nebude používat. Stačí se podívat na jiné aplikace, které máte ve svém chytrém telefonu. Které používáte nejčastěji? Ty, ze kterých máte nějaké výhody. Ať už u obchodních řetězců nebo jiných obchodníků. Jestliže nám ale z používání eDokladů neplynou žádné výhody, tak se jedná o neefektivní projekt.

Jako poslední otázku jsem položil ohledně datového uložiště a samotného fungování aplikace eDoklady. Z odpovědi ministerstva pro digitalizaci můžeme číst následující: „Aplikace eDoklady nemá žádné datové úložiště. Je to aplikace, která vám online zprostředkovává data ze základních registrů státu. Tedy data, na jejichž základě se vydává i fyzický občanský průkaz. Náš stát si vede tyto údaje o občanech od roku 1919 (dříve je vedly pouze matriky), dříve papírově, posledních asi dvacet let elektronicky. Žádná data se tedy nikam neukládají, stát naopak touto aplikací umožňuje přístup občanů k jejich vlastním datům. Navíc díky aplikaci eDoklady si může občan sám volit, která data kontrolující straně umožňuje uvidět. Ta je opět pouze vidí, nezaznamenává a neukládá. Pouze v případě přístupu na vysoce hlídaná pracoviště kontrolující osoba si opíše číslo občanky, jako to až do teď dělala s občankou fyzickou. Ale to se týká jen zlomku obyvatel.“ Jestliže aplikace nemá žádné datové uložiště, zcela jistě potřebuje napojení na internetovou síť. Je to proto, aby mohla komunikovat se základními registry. Tím to ale nekončí. Napojení na internet musí mít hlavně ten, kdo vás bude kontrolovat. Tedy úřad, policie nebo i další osoby, které vymezuje zákon. Co když ale síť nebude fungovat? Co poté? Sáhnete pro plastovou kartičku? Nic jiného vám nezbyde nebo prostě budete muset přijít jindy. Z toho plyne, že v mobilu musíte mít nahranou plastovou kartičku. Tj. že se stejně bude muset vydávat, stejně se budete muset fotografovat a stejně si ji budete muset na příslušném úřadě vyzvednout. Takže žádná změna. Pouze se vytvořila aplikace, kterou budete mít v mobilu. Vlastně se jedná o aplikaci, kam si jen nahrajete váš občanský průkaz. Tím to celé končí. Takže jaká je účelnost aplikace? Žádná. Zajímavou otázkou je ochrana soukromí. Co když váš chytrý telefon bude shromažďovat data a následně je posílat společnosti Google? Přeci jen je aplikace k dispozici ve službě Google play. A co teprve, když vám někdo podstrčí falešnou aplikaci? Přeci jen se tyto věci dějí. Například u elektronického bankovnictví. Na tento problém se shromažďováním dat, aniž byste o tom věděli, poukázala S. Zubbof ve své knize Věk kapitalismu dohledu. Sám osobně nevidím důvod používat aplikaci eDoklady, protože mi nijak život neulehčí.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že aplikace eDoklady je jasně neefektivní i nehospodárná. Nepřináší žádné finanční úspory. Nelze ani jasně říci, že nám nebo úředníkům nějak ušetří čas. Budeme totiž telefon muset stejně nosit u sebe (budeme pomocí GPS pod dohledem), stejně nás někdo bude muset kontrolovat a identifikovat. Jistým řešením by bylo, kdyby v elektronické verzi alespoň byla nahrána vaše krevní skupina, jaké užíváte léky, vaše děti atd. O tomhle se ale již mluvilo před více jak 10 lety. Kam jsme se posunuli? Jen k tomu, že je zde vytvořena aplikace, která je nám k ničemu, když ani nedokáže řádně propojit stávající digitální agendu a z ní těžit potřebné informace, které potřebujeme k životu.

 

Za Babiše i komunistů bylo líp!

Za Babiše i komunistů bylo líp!

Leden 24, 2024

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vydalo zprávu ze svého výzkumu s názvem: Čeští občané o svých možnostech ovlivnit veřejné dění a o participaci veřejnosti na rozhodování. Na konci roku 2023 výzkumníci zjišťovali, jakým způsobem je nejefektivnější prosazovat určité věci – například zákony. Ze zjištěných dat jasně plyne, že nejlepším takovým způsobem je práce v politické straně a také stávka.

Právě stávka jakožto způsob prosazování občanských věcí je velice důležitým nástrojem. Velká stávka naposledy proběhla za vlády P. Nečase, kdy úspory prosazoval ministr financí M. Kalousek. To jsme ještě mohli totiž mluvit o odborech. Dnes je situace odlišná. Odbory jsou čím dál více roztříštěné a o stávce, kterou podnikají například železničáři v Německu, si mohou nechat jedině zdát. Ostatně oslabení odborů je cílem pravicové politiky. Nehledě na to, že šéf odborů J. Středula je jistý uhlazený typ nabíhající na ruku vládě. Snad právě proto je ve výzkumu stávka jako možnost neustále na 50 %.

Naproti tomu největší podíl možnosti něco změnit prací v politické straně byl zaznamenán za vlád levicových. Zejména v letech 2013 - 2017 a posléze za vlády A. Babiše. Je tedy evidentní, že za Babiše a komunistů, kteří jeho vládu tolerovali, bylo lépe. Celou situaci samozřejmě narušila pandemie COVID – 19, ale to nic nemění na tom, že současná vláda z celé situace vychází historicky nejhůře.

Pokud ale nahlédneme na časovou řadu výzkumů, zjistíme, že poprvé v historii měření žádný ze způsobů prosazování změn nepřekročil 50 %. To vypovídá o určité apatii společnosti a nechuti se zapojovat do veřejného života. Tuto skutečnost můžeme připsat tomu, že nám současná 5D vláda ustavičně lže. Lidé upadají do bezradnosti a veřejný život je nezajímá. Naposledy byla podobná situace v roce 2013. Tedy ve vládě P. Nečase, kde rovněž seděl současný premiér P. Fiala. Můžeme tedy tvrdit, že pravicové vlády způsobují naštvání společnosti, která ale na místo toho, aby za svá právo bojovala, tak se stahuje do sebe.

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuální problémy