Shrňme si některá fakta:

1. Lavrov řekl, že čas pracuje pro Rusko a to netrvá na rychlém ukončení války.
2. Objevily se články zpochybňující schopnost západních armád - konkrétně britské.
3. V Polsku odešlo jen v loňském roce z armády 12 000 mužů a museli další motivovat zásadním zvýšením platů.
4. Evidentně dochází na Západě materiál k přesunu na Ukrajinu - viz tanky Leopard 1 a další.
5. Ukrajinci přiznali, že berou každého kdo je schopen vojenské služby bez ohledu na následky v hospodářství - znamená to jediné a to, že mají velké ztráty, které se špatně nahrazují.
6. Dokládá to i prohlášení, že se zvýší počet vojáků cvičených na západě na 30 000.
7. Sankce nefungují - dokladují to data MMF. Dopadají spíše hůře na jejich strůjce, než na Rusko.
8. Objevily se články, že letos nějak vydržíme, ale kritický bude příští rok. Z čeho naplníme zásobníky? Export německé ekonomiky klesá dost rychlým tempem.
9. Nedaří se vytvořit celosvětovou protiruskou frontu. Ekonomicky nic moc, teď se ukazuje, že i vojensky, zbývají jen pokusy destabilizovat Rusko zevnitř. Řekl bych, že to byl plán po Ukrajinském útoku na Rusko. Rusové vyrazí na pomoc, Západ vyhlásí sankce, Rusko se hospodářsky položí a dojde k vnitřní destabilizaci. V optimálním případě k rozpadu a vzniku nových malých států, které se dají lehce ovládat. Jenže to zatím nevychází. Podle mě neměli žádný plán B). Hodně si věřili.

Velmi zajímavé jsou zprávy o stavu ruské armády. Na jedné straně neustále západní propaganda tvrdí, jak je v rozkladu, jak nic nefunguje, jak se musí zhroutit a na druhé straně jsou zprávy o připravenosti nejméně 200 000 nových vojáků (někdy hovoří až o 500 000, ale to započítávají i brance a asi to slouží spíše ke strašení). Někdy mám pocit, že napíší pravdu a pak se jí sami leknou. Nebo jsou opravdu hloupí a neuvědomují si, že si jednotlivé články odporují.  Osobně jsem přesvědčen, že se situace nevyvíjí podle představ Západu, ale nebude to lehký ani krátkodobý proces.  Bohužel stojíme opět na špatné straně barikády. Slyšíme jak je to vše úžasné, jak se nám daří, jak musíme pomáhat Ukrajině i za cenu zchudnutí a na druhé straně jsou publikována čísla o poklesu zahraničního obchodu Německa, na který jsme významně navázáni. 

Pokud je pravda, že USA nabídly výměnu země za mír, tak je něco s boji na Ukrajině pro Západ špatně. Jen tak pro nic za nic by to neudělali, zvlášť, kdyby byly přesvědčeni, že vyhrají.  Možná to ale pozapomněli říct novému prezidentovi ČR, generálu Pavlovi. Ten považuje za uspokojivý výsledek jen plnou porážku Ruska, i za cenu zchudnutí českých občanů, ale možná jsem jej jen špatně pochopil. Očividně naše republika pod vedením fialového Pětipsa a nyní spolu s generálem Pavlem funguje jako užitečný idiot. Na jednu stranu je nám mediálním prostorem tvrzeno, jak Ukrajina vítězí, ale ze zahraničních zdrojů víme, že tomu tak úplně není. A občas něco prosákne i do českého mediálního prostoru.

Soudruh generál prezident Petr Pavel ještě nesložil slib a už začal úřadovat. Neúřaduje však z pozice prezidenta, ale generála. Soudruha také zanechal kdesi v minulosti. V KSČ byl prý omylem. Jak jinak. Takhle to dělalo hodně kariéristů té doby. Neměl prý dostatek informací o zločinnosti tehdejšího režimu. Historka, které mnozí věří. Média a politický marketing vytvořil mýtus o soudruhovi generálovi, kde členství v KSČ nevadí. Začala se hrát hra, kterou mnozí známe s názvem: Vadí, nevadí.  

Očekával jsem, že slavnostní inaugurace soudruha prezidenta generála proběhne 25 února. Mohlo to být docela hezké retro, když už máme retro tak říkajíc marketingově v kurzu. Inaugurace by mohla být ještě na socialistickou Ústavu. Zcela jistě by se v archivu hradního protokolu našla. Byť by byl asi notně zaprášená, ale kdo ví. Přeci jen na ni v roce 1989 přísahal Václav Havel. Velký vzor předsedy ZO KSČ prezidenta Petra Pavla.

Vládní Pětipes propůjčil Petru Pavlovi Hrzánský palác. Odtud začal úřadovat občanský prezident. Mohli bychom říci spíše lidově demokratický prezident (zvolen lidem v demokratických volbách). Ještě neprezident ale začal dělat republice spíše problémy. Stále není oficiálně prezident a už volal na Ukrajinu a Tchaj-wan. Kdo mu poskytl utajovaná čísla, se neví, je utajováno. Sám Pavel totiž řekl, že do doby inaugurace má stejné pravomoci jako každý běžný občan. Z toho plyne, že bychom asi měli všichni dostat telefon na Zelenského, když už máme stejné pravomoci.

Zatímco telefonát na Ukrajinu znervóznil nejen jeho nevoliče, ale i voliče druhého kandidáta, který strašil mírem, tak telefonát na Tchaj-wan popudil Čínu. Ta pohrozila, ať tam raději nejezdí ani svetr Petr, natož svetřice Markéta Pekarová Adamová. Nebo pokud si chceme zahrát na druhou Litvu, tak prý klidně můžeme. Litva byla taky v pokušení. Výsledky se dostavily velice rychle. Ale Tchaj-wan je vysoká priorita. Senátu totiž šéfuje Tchajwanec, do jehož rukou bude nový prezident skládat slib.

Vítězem se stává Flanel číslo 5. Ten obvolává země, které má v nezměrné lásce současný vládní Pětipes, i když Flanel není vládním kandidátem. Namísto toho, aby volal například do Japonska, jak to bude pokračovat se zastavením výroby v dnes bývalé firmě TPCA (dnes Toyota, TMMCZ) u Kolína. Nebo by Flanel mohl zavolat do Jižní Koreje, jak to bude nadále pokračovat s výrobou pneumatik Nexen Tire Europe u Žatce. Tohle soudruha generála, budoucího prezidenta nezajímá? Pročpak ne? Že by byl flanel již ve vleku vojenskoprůmyslového komplexu? Pravděpodobně. Dal to již silně najevo ve svém prohlášení, aby se Západ v konfliktu na Ukrajině pochlapil a poslal tam vše, co má. Vyjma tedy jaderných zbraní – zatím. Prostě generál válka. A navíc na Hradě budou sedět hned dva generálové. Zle, matičko zle. Generálové zde…

Tak jsme se po více jak 30 letech konečně dočkali. To, za co lidé v listopadu 1989 bojovali, se stalo skutečností. Na pražský Hrad usedne člověk, který byl na konci reálného socialismu kariérním komunistou. A nebyl to ledajaký komunista. Byl předsedou ZO KSČ, nomenklaturní kádr v tehdejší armádě. Takže člověk pro každou dobu jako dělaný. Kde byl Petr Pavel v listopadu 1989, se už asi nikdy nedozvíme. Je ale možné, že právě nově zvolený prezident rozvědčík generál Petr Pavel mohl být jedním z těch, kteří mohli být povolání na obranu socialismu generálem Václavíkem. Kdo ví. Možná mohl být i jedním z velitelů. Kdo ví?

My ale víme, že si občané v roce 2023 na Hrad zvolili komunistu. Odkaz listopadu 1989 je tím tedy naplněn. Zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí. Jak by řekl první prezident po roce 1989 – Václav Havel. Tuto skutečnost nám potvrdil i druhý Petr, který je rovněž ústavním činitelem. Ten ve svém projevu prohlásil, že zvítězily hodnoty, které i on vyznává. S USA a NATO na věčné časy! Nový prezident to přeci chápe a naprosto tomu rozumí! Byl přeci předsedou výboru NATO. Jen se změnily názvy států a vojenských paktů. Petr Fiala sice nebyl v KSČ, ale za to si docela rozuměl se Sudetoněmeckým landsmanšaftem. Inu doba se sice mění, ale klasika zůstává.

Prezident Petr dokonce prohlásil, že jej dopisem podpořila i dcera Milady Horákové. Je tedy evidentní, že tvrzení, které bylo po listopadu 1989 na denním pořádku – za všechno mohou komunisti – dnes ztrácí na významu. Komunisté již za nic nemohou. Za vše přece mohou lidé, kteří jakkoliv dobrý systém dokáží zkazit. Z toho plyne, že i za zhroucení socialismu sovětské typu mohl nový prezident Petr Pavel, protože jej nijak nepomohl zachránit. I když čekal až do března 1990 a až poté vystoupil z KSČ. Že by nevěděl, co se děje? Nebo to byl záměr?

Očekával jsem, že inaugurace nového prezidenta proběhne slavnostně 25. února. Tedy na Vítězný únor, kdy zvítězil v roce 1948 pracující lid. Ale to by se dnes nehodilo (hlavně kvůli zákonným lhůtám). A tak si počkáme do 9. března, kdy proběhne inaugurace Petra Pavla, kde bude přítomen i Petr Fiala. Dva Petrové budou v jedné místnosti. Možná se dočkáme i slavnostního slibu, že se přísahá neoliberalismu. Proběhne inaugurace pravdy a lásky, která v roce 1989 zvítězila nad lží a nenávistí v podobě předsedy ZO KSČ, prezidenta České republiky Petra Pavla. Prostě Fekete Péter.

Seriál Velitel byl vyprodukován Československou televizí v roce 1981 a první, z šesti epizod, Začátek cesty, se točil na Vojenské vysoké škole pozemního vojska trojnásobného hrdiny ČSSR a hrdiny SSSR armádního generála Ludvíka Svobody ve Vyškově. To, že se na televizních obrazovkách v dobách totality objevil Andrej Babiš, se ví. Mlčí se však o tom, že Petr Pavel hrál v totalitním seriálu oslavujícím Československou lidovou armádu a komunistický režim. To podstatné je od času 1:11:20 do času 1:16:20. Nástup školy byl povinný pro všechny posluchače a tzv. stálý stav. Jinak by se nedal slavnostní pochod provést. Petr Pavel na škole totiž studoval od roku 1979 a slavnostního pochodu se účastnily všechny ročníky. Dost bylo lží!

ČVO není ani čistička vod odpadních, ani číslo vojenské odbornosti. Pávek byl jednička: „vojáci, u nichž nelze stanovit vojenský obor a odbornost“; lidé, které stát platí, aby naplnil tzv. politicko-vojenské ambice, tj. počet vojáků, který má v našich spojencích vzbudit důvěru, že kdyby něco, tak něco. ČVO znamenalo: čest, věrnost, odvaha. To bylo heslo, pod které Tvrdíkovi reformátoři v roce 2002 schovali profesionalizaci armády.

Voják má být na prvním místě čestný, např. nešulit s cesťáky. Pak má být věrný demokracii, např. když se republika noří do mlhy populismu, má veřejně vystoupit a říci: já s tím nesouhlasím. Teprve pak má být odvážný. To platí hlavně pro generály, o kterých Bílá kniha a obraně pravila, že:

„Tvoří vojenskou elitu České republiky odpovědnou za přijímání strategických a operačních rozhodnutí dotýkajících se celých ozbrojených sil České republiky nebo některé z jejich částí. Do hodnostního sboru generálů jsou vybírány zralé osobnosti, které svým celoživotním výkonem vojenské služby prokázaly schopnost dosahovat vynikající výsledky. Zároveň jde o vojáky, kteří si jsou schopni svým morálním profilem, vzděláním a všeobecným společenským rozhledem získat důvěru veřejnosti a přispět tak dobrému jménu ozbrojených sil“

Pan Vajíčko byl členem komise pro Bílou knihu o obraně, ale moc se k ní nehlásil. Občansky nijak neprotestoval proti jejímu zrušení v roce 2019. I on si asi myslel, že je na čase, aby se mezi generály dostal někdo, kdo nemusí mít takový profil. A neprotestovala ani předsedkyně Výboru pro obranu, občanská demokratka Černochová. Jinak by nemyslela vážně to, že generálové Páleník s Kovandou (také jako Pavel bývalý velitelé 601. speciální skupiny z Prostějova), kteří zneužili Vojenské zpravodajství, mají dostat milost od nenáviděného prezidenta Zemana.

A tak s náčelníkem hlavního armádního stanu Pavlem se armádní etika změnila: obětavost, odvaha, věrnost a čest až na posledním místě. Inu, to by ani Husák, jako vrchní velitel ozbrojených sil nevymyslel.