Chybné preference
Proběhlé volby do Poslanecké sněmovny si nesou stín pochybností. Někteří lidé pochybují o tom, že skutečně tak drtivě vyhrál Andrej Babiš, jiní pochybují o tak velkém propadu levice. Nikdo však nečekal, že se zjistí tak veliké pochybení při samotném sčítání hlasů přímo ve volebních místnostech. Narážím zde na to, že se ve Středočeském kraji pochybilo při sčítání preferenčních hlasů v případě ODS. Jednalo se o pana Martina Kupku, který kandidoval na 31. místě jejich kandidátky a jen tak tak se podle prvních výsledků do sněmovny nedostal. Místo něj se tam dostal Petr Bendl. Jelikož byly výsledky napadeny, tak muselo dojít k přepočítávání hlasů a světe div se (nebo raději nediv) výsledky v rámci preferenčních hlasů byly značně odlišné.
Při přepočítávání vzorku Nejvyšší správní soud zjistil, že panu Martinu Kupkovi nebylo přičteno přes 100 preferenčních hlasů. Co bylo ale ještě horší, tak Petru Bendlovi bylo neprávem přičteno přes 400 preferenčních hlasů! Pokud jde o pana Kupku, tak to by se dalo vysvětlit tím, že jeho jméno bylo na zadní straně volebního lístku a snáze tak šlo přehlédnout. U Petra Bendla je to ale podivné, protože ten kandidoval na 4 místě kandidátky ODS. Tato věc ukazuje na to, že se jedná o systémovou chybu a že lze jednoduše svého „kamaráda“ lehce pošoupnout v pořadí na kandidátce. Ze zjištěných věcí a zkušeností plyne jedno ponaučení: je nutné změnit systém voleb, protože jak je nastavený, tak může být snadno zneužitelný právě při fyzickém sčítání hlasů. Všichni měli velkou obavu, že dojde ke kybernetickým útokům a problém se najednou vyskytl někde úplně jinde. Je tedy nutné začít uvažovat o novelizaci volebního zákona.
Když se podíváme na systém udělování preferenčních hlasů, tak tento systém umožňuje voliči, aby preferoval své kandidáty. Tuto možnost je nutné zanechat, protože se jedná o jistý prvek přímé demokracie, kdy volič může zasáhnout do sestavené kandidátní listiny. Mnohem lepší variantou je konání jednodenních voleb. Chápu, že v našich podmínkách jsou dvoudenní volby jistou tradicí, ale doba je opět jinde. Věřím, že kdyby se konaly jednodenní volby, tak by dorazili všichni, kdo chtějí volit. Rovněž by odpadly problémy s tím, že se nejde dostat do volební místnosti druhý den atd. Nevyřeší se tím ale špatný přepočet preferenčních hlasů. Ten je potřeba řešit řádným proškolením lidí, kteří sedí u okrskových volebních komisí. Každý člověk je omylný a občas se stane chyba, ale nesmí být natolik velká jako v případě chybně udělených 400 preferenčních hlasů! Je tedy nutné dávat důraz na přesnost a nikoliv na rychlost. Ne nadarmo se říká dvakrát měř a jednou řež.
Další možností, o které je nutné začít uvažovat, je zavedení elektronických voleb pomocí dálkového přístupu. Samozřejmě nesmíme zavádět oba dva výše uvedené atributy najednou, ale postupně. Takže nejdříve jednodenní volby a poté klidně začít testovat volby elektronické – v některých státech Evropy to tak funguje. Tento druh voleb by mohl využívat značný počet lidí. Chápu, že mnoho lidí k nim bude mít odpor právě proto, že mohou být poměrně lehce zmanipulovány kybernetickými útoky (chcete-li informační válkou). Je ale potřeba se o těchto věcech začít reálně bavit, protože žijeme v digitální společnosti, která je protkána sítěmi různého typu. Zcela jistě lze zabezpečit síť, která bude určena pro volby, natolik, aby odolala útokům hackerů. Není to jednoduché, ale i postupné krůčky jsou řešením. Pokud totiž nedojde k nějaké změně, tak zůstane stávající stav, který je nevyhovující a do budoucna se může stát, že soud klidně zneplatní celé volby.
