Vrtí Pávek psem, nebo pes Pávkem?
17. listopadu na Národní třídě opět zavládl sváteční duch – svíčky, hymna, krocan… a samozřejmě i Osvětový vůdce Petr Fiala, který nám s vážností profesora dějepisu před tabulí oznámil, že „s obavami sleduje, co se v naší zemi děje“.
Skvělé, pane premiére. Konečně něco, na čem se shodneme všichni.
Protože i my ostatní s obavami sledujeme, jak se náš ústavní agent (v terminologii internetových kuloárů), prezident Petr „Pávek“ Pavel, občas pouští do interpretací ústavy tak kreativních, že by na ně byl hrdý i surrealistický kroužek při Domu pionýrů.
A když členové demisní vlády osvětového vůdce P. Fialy začnou naznačovat, kdo smí nebo nesmí být premiérem, zatímco lid volí a Ústavní soud údajně čeká v pozoru za rohem, člověk si mimoděk položí otázku:
Vrtí Pávek psem, nebo pes Pávkem?
Dozvěděli jsme se, že agent Bureš může být prezidentem (tam jeho údajný střet zájmů nevadil), ale premiérem ne.
To není návod, to je skoro žánr politického sci-fi.
A také to zní jako nechtěné přiznání toho, že existuje jakési nepsané pravidlo, podle kterého demokracie funguje jen tehdy, pokud občan zvolí toho správného člověka. Pokud ne, nastupuje demokratická korekce, nejlépe v ceremoniální uniformě.
„Děkujeme, Pravdo a Lásko,“ chtělo by se říci, zatímco se naše cesta „Zpátky do Evropy“ stále více podobá objížďce přes balkánské okresky. Když kdysi zaznělo heslo o návratu tam, kam patříme, málokdo tušil, že se ve skutečnosti jedná o metaforické Rumunsko z dob před vstupem do EU, kde se moc držela pevněji než víno v lokále o půlnoci.
A pak tu máme filosofickou otázku dějin:
Pokud byl Václav Havel první český prezident, který otevřeně zpochybnil socialismus, stává se Petr Pavel prvním prezidentem, který mimoděk zpochybňuje kapitalismus?
Jestli ano, pak se politické kyvadlo konečně rozhodlo, že má dost extrémů a začne se pohybovat způsobem, kterému rozumí jen neurotická metronomická socha nad Prahou.
A co nás čeká dál?
Bezbanánová republika?
Stát, kde banány budou sice legální, ale pouze pro držitele zvláštního povolení Ministerstva pro kontrolu tropického ovoce?
Nebo rovnou nový státní znak: lev, orel a helma vzorného vojáka NATO, to vše na pozadí grafiky připomínající Instagram vlády?
Těžko říct.
Jisté je jen jedno:
Budoucnost politické satiry je v Česku stále zajištěna.
O tu strach mít nemusíme.
