1. květen: Den svátku práce a nepokořeného boje dělnické třídy

1. květen není jen „svátkem jara a zamilovaných“ ani prázdným rituálem. 1. květen je připomínkou neústupného boje pracujících proti vykořisťování, útlaku a bezohledné moci kapitálu. Je to den, kdy si dělnická třída na celém světě připomíná svou sílu, své vítězství i pokračující zápas o spravedlnost, důstojnost a skutečnou rovnost.

Historie 1. máje je historií krve a potu těch, kdo se postavili tváří v tvář dravému systému, který staví zisk několika vyvolených nad životy milionů. Připomíná nám oběti chicagských dělníků z roku 1886, kteří se nezalekli střelby ani šibenic, aby vybojovali právo na osmihodinovou pracovní dobu — právo, které dnes kapitalisté opět chtějí zničit a nutit nás, abychom pracovali až do úplné smrti.

Každý rok je 1. květen varováním: práva nebyla darem shůry. Byla vydobyta stávkami, barikádami, vězením a krví. A pokud se necháme ukolébat falešným klidem, bude nám všechno zase ukradeno. Korporace, miliardáři a jejich politické loutky každým dnem ukrajují z našich životních jistot, drtí odbory, privatizují veřejné služby a nutí nás pracovat za almužnu, zatímco jejich bohatství roste do obscénních rozměrů.

Proto 1. květen není jen oslavou. Je výzvou k odporu. Výzvou k organizaci. Výzvou ke generálním stávkám, blokádám a revoluční solidaritě všech utlačovaných — bez ohledu na národnost, barvu pleti či pohlaví.

Dnes, více než kdy jindy, potřebujeme připomenout, že svět nepatří těm, kteří vlastní kapitál. Svět patří těm, kdo jej svou prací budují a udržují při životě. Bez dělníků, učitelů, zdravotníků, řidičů, uklízeček a dělníků u pásů by se tento systém během pár dní zhroutil.

Pravá síla je v jednotě pracujících. A 1. květen je jejím nesmrtelným symbolem.

Pryč s vykořisťováním! Pryč s kapitalismem! Ať žije boj za svobodnou a spravedlivou společnost!