Naše vládní garnitura dává najevo, že následující období nebude žádný med. Prý se všichni musíme uskromnit a to nás bude všechny bolet. Již ale nedodává, že to více bolet bude ty, kdo mají nízký příjem, který nedosahuje ani mediánu (střední hodnoty) příjmu. To znamená, že současná situace, která se odehrává, nejvíce dopadá na nízkopříjmové rodiny, matky samoživitelky nebo seniory. Ono se to lehce říká těm, kdo mají statisícové příjmy, že je nutné se ještě více uskromnit, méně topit, nejezdit autem, méně se sprchovat teplou a nejlépe se mýt ranní studenou sprchou, abychom dali najevo, jak intenzivně a se vší vážností bojujeme proti Putinovi.
Dle slov Petra Fialy jsme ve válce a tomu musí přeci odpovídat i naše chování. Je ale zjevné, že vláda říká něco jiného, než ve finále dělá. Navíc ve válce nejsme, to je pouze rétorické cvičení naší vlády, aby obhájila dodávky zbraní na Ukrajinu. Nicméně pokud jsme dle logiky pana premiéra a dalších ve válce, tak by tomu měly odpovídat i kroky vlády, které musí být podobné válečnému řízení společnosti, stejně i ekonomiky. To znamená, že vláda musí zavést progresivní daň, zdanit nejbohatší a nepřenášet všechna rizika na běžné občany. Mnozí sociologové již upozorňují na to, že vláda musí kromě uprchlické krize z Ukrajiny řešit i tuzemské problémy, jako je nárůst energetické chudoby, vysoké ceny energií, potravin, pohonných hmot a celková inflace. Narážím zde na fakt, že v naší společnosti je asi 10 % nejbohatších lidí, kteří dopady jakýchkoliv rizik nijak nepociťují.
Pokud nahlédneme do prestižního časopisu Forbes, zjistíme, že 100 nejbohatších Čechů vlastní kapitál v hodnotě 1 640 miliard korun. Ano, čtete správně. Údaj je z roku 2021. Vláda by se tedy měla co nejrychleji zamyslet nad tím, zda nezdanit tyto boháče, aby nebyl narušen sociální smír. Řešením je výrazné progresivní zdanění, zvláště pro současnou dobu, která je poznamenána důsledky pandemie koronaviru a ukrajinského konfliktu a to včetně uvalených sankcí směrem k Rusku. Pokud bude vláda logicky uvažovat, tak bude zavádět takové nástroje, které ochrání nás všechny. V opačném případě ještě více prohloubí rozdíly mezi běžným občanem, který musí denně fungovat a mezi bohatými, kteří nemusí denně řešit, jak uživit rodinu. Jestliže se nezačnou řešit problémy naší republiky a našich lidí, nastane velký problém, kdy za špatný stav věcí bude označen někdo jiný.
Jestliže vláda vyhlásila nouzový stav z důvodu silné migrační krize, tak souběžně s tím se musí zavádět takové nástroje, které pomohou běžným občanům. Proč si myslíte, že k tomu nedochází? Vláda pouze apeluje na občany, aby se uskromnili, ale již jim neříká, jak to mají udělat. To posléze zasévá semínka nejistoty a nenávisti. Poté stačí už jen krůček k tomu, že nastanou sociální bouře. Výrok ministra vnitra Víta Rakušana, proč je nutné se ještě více uskromnit, je proto, že bojujeme s nepřítelem, kterým je Vladimír Putin, je absolutně tristní. S Putinem maximálně bojují ti, kdo chtějí a zejména naše vládní garnitura. Tento argument ale neobstojí při řešení denních problémů každého občana, který musí bojovat s denní realitou.
Zlaté rady některých politiků dávají tušit, že jsou úplně odtrženi od reality a nemají potuchy, jak funguje běžný občan. Od pirátského poslance Michálka, který volá potom, abychom si stáhli topení o dva stupně, jakou že tím zasadíme ránu Putinovi, až po neúspěšného kandidáta na prezidenta Fischera, který nás vyzývá k něčemu podobnému a dodává, ať si vezmeme tři svetry a vše přežijeme. Tyto rady kolují po sociálních sítích a jsou velice k smíchu. Lidé se mnohdy za současnou vládu doslova stydí, ale jak prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil: bolest musíme pocítit všichni. Jen zapomněl jaksi dodat, že každý máme jiný práh bolesti, který je určován výší našeho příjmu. Zamysleme se všichni nad tím a pamatujme si, co současná vláda nám běžným občanům provádí.