Mgr. Jan Klán

Pan Vajíčko, obratný král populismu, český prezident je schopný i všehoschopný. Jinak by nemohl sloužit ve vojenské rozvědce a připravovat se ke zpravodajskému výsadku. To je možná i důvod, proč si jej vybral zpravodajský generál Pravdy a Lásky za svého pobočníka.

Jistě už v době, kdy si v 80. létech v Československé lidové armádě volil své krycí jméno, byl pan Vajíčko zarytým propagátorem demokracie. Proto dnes může poučovat Slováky a může jimi pohrdat. Přitom pro výsledek prezidentských voleb nic neudělal, žádná první linie, žádné objetí s P. Pellegrinim a s výbušninou připevněnou na vlastním těle, nebo vyčkávání v zatáčce, kde by mu selhal jeho v rámci propagace českých výrobků BREN II dodaný přítelem zastupující firmu Colt, pro kterou pracuje jeho vedoucí kanceláře předsedy Vojenského výboru NATO. Nebo hodem ručního granátu, propagací dalšího výrobku českých zbrojařů na auto Pellegriniho mohl kandidát levice zemřít na otravu krve. To by bylo ve stylu první linie zpravodajských služeb.

Nestalo se tak, pan Vajíčko na své motorce služební vůz předsedy Slovenské národní rady nezatarasil, a tak se P. Pellegrini stal prezidentem Slovenské republiky. V porovnání se svou předchůdkyní, která dostala jen 1 056 582 hlasů z počtu 4 419 883 oprávněných voličů, dostal P. Pelegrini 1 409 255 hlasů z 4 368 697 oprávněných voličů. To je 32 proti 23 % pro oblíbenkyni Čaputovou. Volbu Pellegriniho okomentovala česká oligomédia jako volbu pod strachem. Ano, takto byl zvolen i pan Vajíčko v Česku. Možná by totiž vypukla občanská válka sponzorovaná jeho přáteli Pravdy a Lásky.

A tak se můžeme těšit na návštěvu P. Pellegriniho v Česku. Jistě, pan Vajíčko mu určitě připomene, že on dostal 3 359 301 hlasů z 8 242 566 oprávněných voličů, to je skoro polovina, ale bude to on, kdo post prezidenta bude opouštět o rok dřív než P. Pellegrini s nadějí, že po něm pojmenují nějaké letiště, knihovnu nebo alespoň veřejné záchodky, aby to vyrovnalo jeho zásluhy o demokracii na Slovensku nebo v České republice.