Sametová retrománie
Tak si říkám, jaký to je paradox naší demokracie. Protestuje se proti Andreji Babišovi, protože vyhrál demokratické volby. Ohrožení demokracie nehrozí, protože zde máme demokraticky zvolený parlament. Volí jej lidé a ti samí lidé opět mohou vystavit daným politikům stopku. Nu a kdo se nám to tentokrát sešel na Letné v předvečer karnevalu revoluce? Že by voliči opozice? Ano, sami chvilkaři to přiznali. Navíc vše dokazují pořízené fotografie, kdy se na řadě z nich objevuje Miroslav Kalousek a jiní představitelé opozičních stran. Nicméně se ve skrytu jedná o souboj dvou oligarchií o moc. Nic složitého v tom nehledejme. Bakalům a dalším podobným totiž vadí, že nemohou být u penězovodů. No a současné demonstrace ať už proti prezidentovi nebo předsedovi vlády plní roli onoho užitečného idiota, kde se v zákrytu ukrývá soukromý kapitál a kapitál jednotlivců, kteří si touží někde svobodně zakřičet v retrománii, že chtějí někoho hodit do koše a zopakovat si svobodné volby.
Musím si položit otázku: kdyby některý jiný oligarcha byl na stejné pozici jako Andrej Babiš, tak by se rovněž vedly demonstrace? Nebo je to vše proto, že je to ten Babiš? Demonstrovali by proti Kalouskovi? Nebo jiným miliardářům, kteří vlastní média a vlastní značný kapitál? Pokud je dle jejich tvrzení ohrožena demokracie, tak proč to nezvrátí ve volbách? To k nim nechodí? Proč demonstrujícím nevadí, že v zákrytu ohrožují naši demokracii beztrestní lobbisté, korupčníci a podvodníci? Ti ohrožují fungování demokracie, protože ji využívají pro svůj prospěch a rozdělování bohatství do svých rukou.
Za 30 let pověstné svobody jsme se přesunuli obloukem k nenaplnění revolučních ideálů roku 1989. Jedni revoluci ukradli, jiní ji využili, další zneužili ke svým bohulibým plánům. Jsme sice svobodnými lidmi ve smyslu, že si můžeme se svým životem naložit, jak se nám zlíbí. Dokonce můžeme svobodně cestovat se svojí platební kartou v honbě za zážitky. Jedná se ale o zdánlivou svobodu, protože se čím dál více stáváme otroky moderních technologií a úzce propojeného kapitálu. Jedná se o ostrý kontrast s dobou, která probíhala před třemi desítkami let, kdy vše bylo pomalejší, neuspěchané, ale plné schůzování, které nikoho nebavilo.
V době kulatého výročí onoho sametu se nacházíme na přelomu dějin. Nejedná se o pověstný konec dějin, jak naznačovala jedna teorie při rozpuštění tehdejšího východního bloku, ale přechod k novým možným budoucnostem. Lidem dle sociologických výzkumů totiž nevadí, zda tady bude systém demokratický nebo autoritativní, ale v zásadě jim jde hlavně o to, aby byli v bezpečí a byl zde pořádek. Chaos, který zde za posledních 30 let totiž vznikl, zapustil kořeny hluboko do morálky občanů. Podle prožitých zkušeností si totiž utvářejí svůj vlastní obraz současnosti, stejně i budoucnosti. Samozřejmě, že si určitě všichni přejeme demokracii a svobodu, ale tyto dva atributy nesmějí být propojeny s penězi, korupcí. V tu chvíli totiž dochází k deformacím a vzniku neuměřeného lobbingu, který se snaží ovládat veřejné peníze. Poté se všichni v rámci svobody volby můžeme cítit, jako když žijeme v době nesvobody, byť jsme utvrzováni, že je naše společnost svobodná.
