Mgr. Jan Klán

V hlavním městě naší republiky nastal „humbuk“. Radnice městské části Praha 6 nechala plachtou zakrýt sochu maršála Koněva, který se podílel na osvobozování Československa. Prý chtějí sochu chránit před vandaly. Jenže plachta nic neřeší. Navíc si musíme jasně říci, že nárůst vandalismu proti pomníkům Rudoarmějců (nejen v Praze) narůstají od chvíle, kdy se začínají vynořovat alternativní výklady historie, zpochybňování výsledků druhé světové války a v neposlední řadě zde hraje roli protiruská propaganda z řad pravicových politiků. Ne jinak tomu je v případě Prahy 6, kde je starostou člověk ze strany, která vidí v Rusku pouze nepřítele – TOP 09.
Náš národ je na odstraňování pomníků expert. Pomníky se odstraňovaly po roce 1918, abychom se odlišili od Rakouska – Uherska, poté po roce 1939, kdy začala okupace, poté v roce 1945, kdy končila. Po roce 1948, kdy došlo ke změně systému a v rámci odlišení se od první republiky bylo odstraněno mnoho soch a pomníků připomínající onu dobu. No a pak přišel rok 1989 a opět se strhávaly sochy, pomníky a to jen proto, abychom se od minulosti plně odstřihli. Nyní však dochází k problému, tedy v době, kdy si připomínáme zahájení druhé světové války, že vzniká neúcta k osvoboditelům. A v době „postpravdy“ dochází i k různým výkladům samotné minulosti.
V této situaci chápu, že postava maršála Koněva je poněkud problematická, ale nelze mu upřít zásluhu na osvobození nejen naší vlasti. Troufnu si tvrdit, že vandalismus začal narůstat až ve chvíli, kdy se začala mísit politika s historií v rámci vytváření různých alternativ doby minulé. Instalace vysvětlující tabulky, ke které se odhodlala tamní radnice, k ničemu nevede, protože každý text je nějak zkreslující. Pokud jde o podíl Koněva v rámci řešení krize v Maďarsku nebo v roce 1961 v Berlíně, tak tam je jeho aktivita nesporná. Jinak je to v případě roku 1968 v Československu. Nikde v archívech nenajdeme, že by se na intervenci nějak Koněv podílel. Jedná se pouze o teorii, která je založena na upravování historie - ve smyslu Rusko je dnes nepřítel. Ale podívejme se třeba do Vídně, jak tam pečují o pomník Rudé armády. Některým to samozřejmě také vadí, ale tamní lidé to berou jako fakt, že je prostě osvobodili od nacistů právě Sověti za cenu mnoha obětí.
U nás je situace poněkud jiná, protože někteří mají pořád trauma z roku 1968 a někteří politici toho využívají v rámci ideologického boje. Přísně vzato ani odstranění pomníku Koněva nebo jeho zakrytí, nikam nepovede, protože na historii to stejně nic nezmění. Spíš by to chtělo celkově krotit protiruskou hysterii. To, že mnozí maršálové a generálové měli různorodou minulost, je patrná i na západě. Stačí se podívat na tehdejšího velitele v Tichomoří MacArthura, který v době Korejské války chtěl použít atomové zbraně. Píší o tom v USA vysvětlující tabulky, že tento generál chtěl rozpoutat jadernou válku? Nebo píší o velitelích ve Vietnamské válce (což byli i prezidenti USA), že to byla nelegální invaze, která stála životy mnoha lidí? A co teprve uznání ilegálních válek v Iráku? Také se budou někde psát "dodatkové" tabulky s různým výkladem, který je pouze odrazem ideologického zabarvení?