Mgr. Jan Klán

V roce 1990 se tehdejší prezident Václav Havel nechal slyšet, že Československo vyváželo komunismus s pomocí Semtexu. Dodával jej „zadarmo“ do zemí třetího světa a podporovalo tím různé revoluce. Havel to označil za absurdní.

Uběhlo třicet pět let a Česko se opět stalo vývozcem ideologie – tentokrát však „na té správné straně dějin“. Není to už Semtex, ale zbraně českého Coltu, co se stává symbolem nového exportu.

Demokracie z hlavně pistole

Co kdysi Havel kritizoval jako export násilí, dnes jeho politicko-kulturní dědicové nazývají „šířením demokracie“. Jenže v praxi jde o něco podobného: ideologie vyzbrojená municí.

Republikánský aktivista Charlie Kirk byl zastřelen z americké AR-15.

Bývalý prezident Donald Trump přežil útok – také z AR-15.

Slovenský premiér Robert Fico byl postřelen z pistole ČZ 75 – české výroby.

A při masakru na pražském náměstí Jana Palacha (FF UK) použil útočník David Kozák AR-10.

Zbraně se staly univerzálním jazykem „demokratického exportu“.

Pavlovská demokracie

Prezident Petr Pavel, jehož kandidaturu symbolicky zaštítil i zástupce Coltu, k tomu mlčí. Jeho „demokracie v první linii“ se totiž opírá o 9 mm argumenty. Není to Havlova poezie o „pravdě a lásce“, ale tvrdá realita zbrojního průmyslu.

Absurdní je, že zatímco Havel kritizoval export ideologie balený v Semtexu, dnešní garnitura slaví export zbraní jako triumf moderní demokracie. Rozdíl není v prostředcích, ale v rétorice.

Zbraně místo slov

Když se na Pražském hradě hovoří o obraně hodnot, není to už jazyk nenásilí. Je to jazyk vojenských smluv, zbrojních zakázek a „předsunutých linií“. Demokracie se stala rukojmím vojensko-průmyslového komplexu, jehož zájmy se překrývají s politickými proklamacemi o „správné straně dějin“.

Lži o Semtexu se kdysi posloužily k překreslení minulosti. Mlčení o Coltu dnes slouží k legitimizaci přítomnosti. Mezi tím je přímá kontinuita: pravda a láska se proměnily ve střelný prach a mosazné nábojnice.

Lžím a nenávisti z Hradu, STAČILO!