Mgr. Jan Klán

Kdybychom se řídili čistě selským rozumem, už dávno bychom si položili jednoduchou otázku: proč by měla Česká republika nakupovat za stovky miliard stíhačky F-35, která jsou primárně určena jako útočná letadla – nosiče jaderných zbraní, než reálně spolehlivá stíhací platforma? Jedná se o technologicky velmi složitý systém, který bohužel i po dlouhých letech provozu a opakovaných modernizacích vykazuje velké problémy. Koneckonců, i Američané si už dělají z F-35 žerty – padají, drhnou softwarem, jejich údržba stojí víc než královský palác v Londýně a cena jednoho náhradního dílu občas připomíná roční rozpočet menší české nemocnice. Ale hlavně že máme „nejmodernější“ letadlo planety – alespoň na papíře a ve vojensko-průmyslové reklamě.

Jenže pozor: existuje jeden háček. Věc se totiž netýká jen toho, co létá nejlépe, ale hlavně toho, co létá ideologicky správně.

Klidně jsme si mohli ponechat stávající letadla Gripen. Jsou moderní, provoz zvládáme, technologie pro provoz jsou vybudovány. Jde sice o čistý stíhací letoun, ale byly by využitelné při posilování PVO České republiky. Navíc čistých stíhačů není v rámci NATO žádný přebytek. Základní problém – je evropský, není americký.

Su-57? Moderní letoun prověřený bojovým nasazením, ale je to je přece ruský stroj, takže i kdyby dokázal v akrobatickém manévru zakroužkovat F-35 do bezvědomí a přistát ještě dřív, než F-35 stačí nahrát poslední update Windows, je to „nepřijatelný“ výrobek. Zakázán, škrtnut, nezajímavý.

J-20? Čínská záležitost. Elegantní, moderní, levnější a podle testů dost možná efektivnější než F-35 – ale to je jedno. Hlavně že je čínské letadlo, takže už dopředu víme, že je „špionská“ a „nedemokratická“ technologie.

Rafale? Francouzský veterán, který ve cvičných duelech několikrát přistřihl křidélka právě F-35. Ale ani ten nestačí, protože – a teď to přijde – není americký.

Takže, co nám zbývá? Buď koupit stroj, který sice stojí víc než polovina českých dálnic, ale za to má správný ideologický pas a vůbec není jisté, že budeme mít dost peněžních prostředků, aby na něm mohli naši piloti létat, nebo se smířit s tím, že nejlepší letadlo na světě není nutně to, které funguje, ale to, které funguje politicky.

Možná bychom tedy měli říct rovnou: až bude mít F-35 opět technické problémy nebo spadne při plnění úkolu, bude to vlastně důkaz, že se obětuje „za demokracii“. A pokud už musíme utrácet stovky miliard, pak ne za letadla, ale za kusy „geopolitické poslušnosti“. Když to tak vezmeme, možná by nám místo stíhaček úplně stačilo nakoupit pár beden amerických vlajek – méně to stojí a efekt „správného spojence“ to přinese zhruba stejný.