Doba jiného světa
Jak je možné, že bohatí bohatnou a chudí chudnou? Ano, tohle je trend současné neoliberální společnosti západního typu. Problém nerovnoměrného přerozdělování bohatství je tedy zakódován v samotném kapitalismu. Tento trend již vysledoval Karel Marx ve své knize kapitál, který letos slaví 150 let od svého prvního vydání.
Od doby Karla Marxe se toho změnilo hodně, ale kapitalismus ve svém fungování zůstal naprosto stejný. Pouze pro své další rozšíření využil nových technologií. Zejména internetu. Celé své globální tažení tento společensko-ekonomický systém, který je postaven na dluhu, započal tvrzením, že soukromé vlastnictví je nedotknutelné. Jedná se o jakousi mantru dnešního kapitalismu, který toto neustále razí stůj co stůj. V podmínkách České republiky se toto tvrzení poprvé objevilo v dobách kupónové privatizace a ve své podstatě posvětilo a umožnilo rozkrádání státu. Tento stav ve své podstatě trvá dodnes. Z oné doby vznikl mýtus o neustálém kradení, rozkrádání. Celé to umožnilo vzniknout pojmu, že všichni kradou. Systémově však rozkrádá kapitalismus, který koncentruje své bohatství v rukou jednotlivců.
Pojďme však v úvaze ještě dál. Kapitalismus pro ospravedlnění svého šíření používá dva prvky, které se v diskuzích hojně používají. Prvním prvkem, kterým se legitimizuje kapitalismus, je samotný pojem demokracie. Zastánci kapitalismu říkají, že bez kapitalismu demokracie není možná. V druhé fázi se ospravedlňuje propojením s volným trhem. Máme zde tedy dva faktory, které legitimizují působení kapitalismu. Položme si ale otázku obráceně. Může demokracie existovat bez volného trhu? Ano, může. Proč by nemohla. V řadě zemí existují smíšené modely trhu. S tím je spojena i druhá obrácená otázka: může existovat demokracie bez kapitalismu? Ano, může. Z historie známe několik společenských modelů a v současnosti takový jiný model můžeme nalézt například ve Vietnamu nebo Číně.
Ze všeho zde zmíněného je evidentní, že dnešní typ kapitalismu požaduje maximalizaci zisků a zároveň provádí socializaci rizik. Jednoduše řečeno se žene za rozmachem za každou cenu a negativní věci (znečištění životního prostředí) přenáší na všechny obyvatele planety. Máme zde tedy systém, který proto, aby mohl ještě více akumulovat zisk, ničí vše, co mu přijde do cesty.
Vraťme se ale ještě k tvrzení, že soukromé vlastnictví je nedotknutelné. Všechny formy vlastnictví jsou ale postaveny na stejnou rovinu a jsou nedotknutelné. Jenže kolektivní vlastnictví se kapitalismu volného trhu nehodí tak říkajíc do krámu, protože zisky z toho vlastnictví jsou určeny všem lidem na území daného státu. Zisky nejdou jednotlivcům, ale celku. To je alfa a omega problému. Osobně si umím představit takový systém, kde budou existovat kolektivní formy vlastnictví firem, korporací atd. Bude to systém, ve kterém stát bude mít ve svém vlastnictví strategické věci typu: vodovody, letecká doprava, železnice, energetika, zemědělská výroba, potravinářství atd.
