Mgr. Jan Klán

James Bond, mistr v oboru špionáže, je známý nejen svým šarmem a licencí zabíjet, ale také schopností obelhat jakýkoli detektor lži. Jak jinak by mohl projít všemi těmi zkouškami loajality a testy důvěry, že? Jenže v České republice máme jednoho muže, který by Bonda v oklamání techniky, ba dokonce i „vysokých ideálů“ pravdy a lásky, hravě předčil – prezidenta Petra Pavla, známého ve veřejném prostoru i jako agent Pávek.

Začněme ale nejprve u Bonda, protože kde jinde se inspirovat, že? Představa, že by detektor lži dokázal slavného agenta polapit, je absurdní. Koneckonců, detektory lži reagují na fyziologické změny – třeba zvýšení tepu nebo změnu dýchání – a Bond, jakožto perfektní agent, má své emoce dokonale pod kontrolou. Je to přeci profesionál se vším všudy. A navíc, pokud by to nestačilo, Bond by měl určitě v rukávu pár triků, jak stroje vypnout nebo hacknout – přesně v jeho stylu! Určitě by záviděli i samotní Piráti se svoji digitalizací.

Jenže zatímco Bond se věnuje obelhání běžných strojů, Petr Pavel, alias agent Pávek, hraje na úplně jiné úrovni. Tento český prezident dokáže totiž nejenže přechytračit detektor lži, ale má i tak unikátní schopnost oklamat ještě sofistikovanější zařízení – takzvaný „detektor Pravdy a Lásky“. A to už není žádná maličkost! Vždyť Pravda a Láska, heslo, které by mělo být neprůstřelné (v osobě Václava Havla), v sobě nese všechny ideály a očekávání společnosti. Alespoň teda té listopadové roku 1989, kterou už odvál vítr času. Ale jakmile před detektor usedne Petr Pavel, pravda se skloní, láska přivře oči a ani svědci na Orloji netuší, co je vlastně správné.

Jak to ten agent Pávek dělá? Podle všeho dokonale zvládá umění diplomacie a špionáže, díky kterým je schopen působit jako ztělesnění čistých ideálů, zatímco v pozadí elegantně manévruje realitou. Byl přeci školen v Československé lidové armádě na rozvědčíka a věrně sloužil režimu před rokem 1989. Když se na scéně objeví složitější otázka, dokáže odpovědět tak, že Pravda i Láska nad ním nakonec samy přikyvují. Podobně jako Bond má i Pávek svůj „šarm a styl“ – stačí mírný úsměv, jedno obočí pozvednuté a mírný závan národní hrdosti, a národ tleská, aniž by si kdo všiml, že „detektor Pravdy a Lásky“ byl vypnut. Co by asi na to řekl Václav Havel se svoji pravdou a láskou?

Bond se sice může chlubit mezinárodním renomé a celosvětovým publikem, ale východoevropský agent Pávek, mistr v tichém umění oklamat nejen stroje, ale i hodnoty, které si kdysi zakládaly na absolutní morálce, má kouzlo, jakému nemůže odolat ani ta nejpřesnější technologie. Zatímco Bond elegantně podává Martini s lehkým úšklebkem nad detektorem lži, Pávek v českém prostředí vnáší do diskuse něco, co detektor Pravdy a Lásky přiměje pokorně mlčet. Když totiž Pávek vstoupí do místnosti, stane se z Pravdy „pravdička“ a z Lásky jen „lichotka“ ve stylu, já byl vlastně v KSČ omylem a z mladičké nerozvážnosti. Jako kdyby tomu východoevropskému agentovi 007 ještě někdo věřil.