Mgr. Jan Klán

Koalice SPOLU, ten věčně se usmívající politický trojzubec, zahájila volební kampaň a rozhodla se opět vsadit na osvědčené zbraně: celebrity, kýč a zmatek. S velkou pompou se na pódiu objevil Bolek Polívka, což je jistě přínos – hlavně pro milovníky klauniád. Tenhle král Valašského království se kromě domácí scény rád motá i do slovenské politiky. A protože k dobré grotesce patří dvojka, přizval si i Ivana Trojana – herce, který má ke geopolitice asi stejně blízko jako SPOLU k autenticitě.

Bolek a Ivan – dva gladiátoři kulturní fronty – rozjeli kampaň, jak se patří. Představení o hodnotách, svobodě a nutnosti postavit se temným silám populismu mělo atmosféru improvizovaného kabaretu. Jen chyběl šašek s rolničkami. Anebo ne?

Fiala & Pazderková: duet pro intelektuály bez intelektu

Premiér Petr Fiala, samozvaný vůdce intelektuálního odporu, si jako tvář kampaně vybral Ivu Pazderkovou. Konečně někdo, kdo je ještě méně srozumitelný než on. Společně tvoří osvětovou dvojici – on přednáší bez pointy, ona mluví bez obsahu. Vzniká z toho zvláštní politicko-divadelní performace, která by se mohla jmenovat třeba "Hloubka mělčiny".

A protože ani osvěta není kompletní bez asistence, každý správný prorok potřebuje svého tydýta. Fialův tydýt zatím zůstává bezejmenný, ale soudě podle výrazu tváří na pódiu – možná to byl celý sbor.

Lipánek & Krvavá Jana: politická love story

Zatímco Fiala si vybral herečku, ministr zahraničí Jan Lipavský, známý pod přezdívkou Lipánek (zřejmě kvůli své jemné konzistenci a trvanlivosti do příštího skandálu nebo přestupu k jiné politické straně), sází na tvrdší kalibr. Jeho spojenkyní je Jana Černochová, láskyplně přezdívaná Krvavá Jana – žena, která má ráda zbraně, tanky a politické dekrety. Tihle dva působí jako prototyp vztahu typu „ona střílí, on přikyvuje“.

A jak už bývá u SPOLU zvykem – i Černochová má svého tydýta. V jejím případě spíše v roli pucfleka s funkční brokovnicí.

Závěr? Volební kabaret SPOLU právě začal.

Co říct závěrem? SPOLU se zjevně rozhodlo, že volební kampaň nemá být program, ale představení. Místo vizí přichází scénky, místo politiky happeningy. A za zády herců, hereček a tydýtů tiše stojí voliči – a buď se smějí, nebo pláčou. Ale jedno je jisté: groteska běží dál. A lístky máme všichni.