Ve stínu 11.9.

Je tomu již 20 let, co celý svět obletěly záběry bortících se dominant kapitalismu – dvou věží Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku a také záběry hořící budovy vojenské globální kapitalistické moci Pentagonu, do kterých narazila letadla unesená islamisty. Svět byl v šoku, stejně i mnoho lidí. Na onen den si vzpomínám docela dobře. Chodil jsem na střední školu a právě 11. září jsme měli „dílny“. Byl to poklidný den, který byl pro středoškoláka jako každý jiný. Ovšem pro mnoho lidí na celém světě to byl úplně jiný den. Když jsem z odborného výcviku přišel domů, tak jsem ihned sledoval televizní zpravodajství. Bylo to pro lidi překvapení, ale celé to navazovalo na protesty proti zasedání Světové banky a MMF, které proběhly v Seattlu roku 1999, Praze roku 2000 a Janově roku 2001. Útoky na centra globální kapitalistické moci ukázaly na problém, který probublával již delší dobu. Byla jím nadvláda USA po celém světě, jejich nezranitelnost a arogance. Říkal jsem si, že tohle snad není pravda a ve vzduchu byla cítit válka. Všichni se báli. Svět se skutečně změnil. Lidé hleděli do budoucnosti s obavami. Nevěděli, co se bude dít. Brzy však přišlo kruté vystřízlivění, které bylo lemováno Bushovým bojem proti terorismu a ilegálními válkami vedených USA po celém světě.
Když opadl prvotní šok z útoků na centra globální kapitalistické moci, tak se začaly vytvářet konspirační teorie, které říkaly, že si vlastně pověstné budovy WTC nechala sestřelit CIA a mnohé další varianty. Pravdou ale bylo, že islamisté tvrdě zasáhli srdce západního kapitalismu. Tyto útoky ukázaly na slabiny, které západní civilizace měla a stále má. Výdobytky globalizace – neomezené cestování, letadla, otevřené hranice vedly ke zničující ráně, která nakonec způsobila ilegální války po světě a další tisíce nevinných obětí, které s útoky neměly nic společného. Tehdejší jestřábi, kteří sedí ve Washingtonu v čele s válečníkem, tehdejším prezidentem USA G. W. Bushem, brzy vydávají povel k útoku na Afghánistán, kde se svými spojenci z NATO (bohužel i s našimi vojáky) zabřednou do nekonečného konfliktu, který skončí po 20 letech roku 2021 obrovským fiaskem. Následuje útok na Irák, který neměl vůbec nic společného s útoky v USA – ilegální válka, která způsobí chaos a zmar. To ale nebylo zdaleka všechno. Teroristické útoky přišly na pozadí prvního velkého kapitalistického krachu – splasknutí internetové bubliny dot.com. Zaselo se sémě, které o několik let vyroste v obrovskou finanční krizi.
Jak šel čas, tak i já jsem se přesunul ze střední školy na tu vysokou, kde jsem prožíval své radosti i starosti. Svět se oklepal z útoků 11. 9. 2001 a v médiích byly denně zprávy o tom, jak se USA a jejich spojenci snaží polapit padoucha Usámu bin Ládina. Ty byly přehlušeny další děsivou ranou kapitalistickému světovému systému – Velkou finanční krizí roku 2008. Následné krachy, které se přehnaly celým světem, jasně ukázaly na viníka – byl jim nenasytný Wall Street se svoji chamtivostí a hamižností. I v té době si člověk říkal, že tohle snad ani není možné, ale přeci jen to byla pravda. Svět se měl opět změnit, ale bohužel se nezměnil. Krachy zaplatil obyčejný občan a bankéři, kteří děsivou ruskou ruletu roztočili, zůstali vesměs nepotrestáni.
Po deseti letech přišla další rána kapitalistickému systému, která má rovněž globální charakter. Ano, je to současná pandemie koronaviru, která opět ukazuje na limity západní civilizace a problémy globalizace. Podobně jako v případě útoků z 11. 9. 2001 je jako nosič „zmaru“ použito letadlo, cestování a imigrace lidí. Tentokrát nikam letadla nenarážejí, ale lidé jsou použiti jako prostředníci (přenašeči) zmaru – neviditelného nepřítele, kterého nikdo nevidí – viru.
Můžeme vysledovat, že západní kapitalistický systém je zužován různými krizemi, které jsou mnohem více globální, než lokální a zdá se, že se cyklicky opakují přibližně po 10 letech. Všechny měly potenciál změnit svět k lepšímu, ale zatím se tak neděje. Poslední krize, která si již celosvětově vyžádala téměř 5 milionů nevinných obětí, probíhá na pozadí vzpomínek na ono 11. září roku 2001. Změní se svět i po současné pandemické krizi nebo zůstane stejný? Na tuto otázku není lehké odpovědět, protože vše máme ve svých rukou my lidé. Pokud ani tato současná krize nenabídne řešení k přechodu směrem k jiné společnosti, tak ta následující, která již probíhá na pozadí všech předchozích – klimatická – to zcela jistě udělá. Otázkou ale bude, kolik to bude stát život nevinných lidí.