Mgr. Jan Klán

V době, kdy česká levice prochází krizí v důsledku opětovného neúspěchu ve sněmovních volbách, je třeba čerpat inspiraci jinde ve světě, hlavně v Latinské Americe.

Latinská Amerika je nesporně významným zdrojem, z něhož lze čerpat podněty pro alternativy. Kniha Social and Political Experiments: Latin America in the 21st Century (Leiden and Boston: Brill, srpen 2025) představuje mimořádně podnětný a odborně fundovaný rozbor různých verzí demokratického socialismu v latinskoamerickém prostoru za poslední čtvrt století. Zatímco se dosud více článků jiných autorů vyjadřovalo k dílčím tématům a jednotlivým zemím, tato kniha nabízí také celkový pohled a analýzy politických směrů v hlavních zemích, jež s různými socialistickými verzemi experimentovaly. Dokládá, jak tyto experimenty probíhaly ve dvou tzv. „mareas rosas“, tedy levicových politických a sociálních transformacích, které v průběhu 21. století proměnily tvář většiny střední a jižní Ameriky. Editoři knihy – společně s autory z několika zemí Latinské Ameriky, Severní Ameriky, Evropy a Asie – nabízejí syntézu, jež propojuje empirické analýzy s teoretickou reflexí domácího uspořádání v jednotlivých zemích a ve vztazích s nejvýznamnějšími zeměmi (s USA a Čínou), a také s rozborem globálního Jihu. Knihu editovali dvě osobnosti zaměřené na filosofii a sociální vědy: Marek Hrubec, který se věnuje analýzám současných sociálních a politických změn v Latinské Americe, si přizval koeditorku Dominiku Dinušovou, jež se zabývá latinskoamerickou historií 19. století.

Latinská Amerika je dynamický prostor změn

Publikace vychází z premisy, že Latinská Amerika představuje dlouhodobě mimořádně dynamický prostor sociálních a politických změn. Po pádu pravicových diktatur v druhé polovině 20. století se tam rozvíjely participativní demokratické procesy a různé formy občanské angažovanosti. Tyto emancipační snahy však byly opakovaně blokovány neoliberálními proudy spjatými s globálním kapitalismem. Právě tato dialektická interakce – potlačování a znovuzrození bojů za spravedlnost – tvoří jádro koncepčního rámce knihy. Autoři zdůrazňují, že z odporu vůči globálnímu kapitalismu vzešly nové formy sociálních hnutí, politických stran a vlád, které se pokusily formulovat vlastní verze socialismu pro 21. století.
Z metodologického hlediska je pro knihu typické rozlišování mezi „revolucí“ a „revoluční transformací“. Tato distinkce umožňuje vnímat levicové vlny nikoli jako náhlé přelomy, nýbrž jako dlouhodobější procesy evolučního charakteru, které však mají potenciál vést k zásadním, revolučním změnám. Autoři tak odmítají reduktivní chápání levicových experimentů jako efemérních epizod, a naopak je zasazují do širší historické trajektorie latinskoamerických emancipačních snah – od historických bojů za nezávislost přes hledání alternativ vůči neoliberálnímu kapitalismu až po různé verze současných sociálních a socialistických uspořádání.

Dvě levicové vlny

Kapitoly v části knihy nazvané The Two Left Tides se věnují analýze obou levicových vln ve většině zemí Latinské Ameriky: první v období 1999 až 2016 a druhé, započaté roku 2018 a trvající s vzestupy a poklesy dodnes. Texty nabízejí komplexní přehled vývoje klíčových zemí, tj. Venezuely, Brazílie, Bolívie a Kuby, a popisují vztahy se Světovým sociálním fórem a podobnými sociálními iniciativami. V případě Venezuely se pozornost soustředí na známý fenomén chavismu, který pod vedením Huga Cháveze inicioval přijetí nové ústavy (1999), ekonomickou transformaci a rozvoj nejrůznějších sociálních programů zaměřených na přerozdělování bohatství a posílení účasti občanů na politickém rozhodování. Chavismus je zde interpretován jako vlivný zdroj pro další země kontinentu.
Rozbor Brazílie analyzuje střet dvou protichůdných projektů – participativní demokracie se silným sociálním zaměřením a tradiční klientelistické politiky.

Oceňuje úspěchy vlád Strany pracujících (PT) v čele s Lulou da Silvou a Dilmou Rousseffovou, zejména v oblasti rozsáhlé sociální politiky a rozšiřování občanských práv, zároveň však kriticky poukazuje na limity těchto reforem a omezené možnosti proměnit ekonomicky a sociálně nerovné postavení obyvatel, které je hluboce zakořeněné v tamních strukturách.
Analýza Bolívie představuje koncepci mnohonárodnostního státu ztělesněnou ústavou z roku 2009, jež institucionalizovala práva původních obyvatel a uznala pluralitu jazykovou, kulturní i právní. Projekt MAS (Hnutí za socialismus) založený na demokratické účasti nízkopříjmových obyvatel zdola a vedený Evem Moralesem je popsán jako unikátní pokus o syntézu komunální, participativní a reprezentativní demokracie. Lze dodat, že je škoda, že výsledek posledních voleb v Bolívii přerušil dvacetileté snahy MAS, ale mnozí občané se už opět aktivně zapojují do revitalizace sociální politiky.
Další výklad se věnuje proměnám kubánského socialismu. Sleduje vývoj od starších východisek až po současnost a zaměřuje se na tzv. aktualizaci politickoekonomické koncepce, tedy na postupného zavádění tržních mechanismů a soukromého vlastnictví při zachování státního plánování a regulace a veřejného vlastnictví. Tento druh socialismu s kubánskými charakteristikami je zakotven v nové ústavě, jež institucionalizuje tyto změny.  Mapuje také složité zahraniční vztahy Kuby s USA a rozvinuté vztahy se zeměmi globálního Jihu.

Mezinárodní a globální interakce

Kniha skutečně přínosně rozšiřuje perspektivu směrem k mezinárodním a globálním vztahům. Analyzuje proměny politiky USA vůči Kubě – od blokády a konfrontace přes období uvolňování, opětného otevření ambasád a začínající kooperace za prezidenta Obamy až po tenze za Donalda Trumpa. Autoři upozorňují, že asymetrie mezi oběma zeměmi je paradigmatickým příkladem mocenských vztahů mezi Severem a Jihem.
Texty také zkoumají rostoucí čínskou kooperaci v Latinské Americe, a to nejen ekonomicky, ale i kulturně a ideově. Tato spolupráce je chápána jako součást širšího procesu vytváření multilaterálního globálního společenství a jako projev nového typu mezinárodního rozvoje, založeného na výměně znalostí a vzájemném učení. Autoři však upozorňují také na aktuální limity těchto vztahů ve složitých globálních tenzích mezi Severem a Jihem.
Koncept spolupráce Jih-Jih a jeho geneze je také součástí rozborů. Země a hnutí globálního Jihu se snaží posilovat svou autonomii vůči Severu a vytvářet nové formy spolupráce mimo tradiční nespravedlivé hierarchické struktury světového systému. Tato část knihy přináší teoreticky inspirativní pohled na možnosti přetváření globálního pořádku z perspektivy emancipačních iniciativ globálního Jihu.

Odborný, interdisciplinární a motivační přínos

Kniha zaujme svou interdisciplinaritou. Kombinuje hlavně přístupy sociální, ekonomické a politické filosofie, politologie, sociologie, práva, globálních studií a dalších oborů. Zvláštní důraz je kladen na konceptuální propojení mezi teorií spravedlnosti a praxí demokratické participace. Přesvědčivě ukazuje, že levicové transformace v Latinské Americe nejsou pouhými regionálními epizodami, nýbrž součástí širšího světového pohybu směřujícího k alternativním formám. Významným přínosem je i skutečnost, že autorský kolektiv je mezinárodní – vedle badatelů z Brazílie, Kuby či Bolívie zde figurují i odborníci z Evropy.
Publikace je dílem, které spojuje vysokou odbornou úroveň s aktuální společenskou relevancí. Je založena na teoreticko-filozofických východiscích a rozpracována v sociálních vědách, aby bylo možné pochopit složité levicové transformace v Latinské Americe a porovnat různé národní zkušenosti.
ačkoli se kniha zaměřuje především na Latinskou Ameriku, její zjištění mají širší platnost. Diskuse o kombinaci plánování a trhu, o participativní demokracii či o mezinárodních formách solidarity má potenciál oslovit i evropské čtenáře.

V kontextu současných recesí – politických, ekonomických i sociálních – působí kniha jako motivační zdroj, který dokládá, že alternativní formy společenské, ekonomické a politické organizace jsou možné a že úsilí o sociální spravedlnost má smysl mimo tradiční západní rámec i v něm. Její přínos tedy spočívá nejen v analytické hloubce, ale i v přesvědčení, že dějiny nejsou uzavřené a že i v podmínkách problematické globální hegemonie může vznikat prostor pro nové emancipační experimenty. Publikace tak představuje důležitý most mezi latinskoamerickou a evropskou praxí a teorií a může sloužit jako inspirace pro všechny, kteří hledají cesty k sociálně spravedlivé a demokratické transformaci