NATO: pohrobek Studené války

V únoru tohoto roku (2021) tomu bylo 30 let od doby, kdy byla politicky rozpuštěna Varšavská smlouva. Vojenský a obranný pakt, který byl založen v roce 1955 jako reakce na založení vojenského paktu NATO v roce 1949. V době existence obou dvou paktů byl svět relativně bezpečnější, protože byl formován „divnoláskou“ a strachem ze vzájemného zničení obou dvou stran. Právě proto nikdy nedošlo ke třetí světové válce. Nicméně po rozpuštění Varšavské smlouvy se situace radikálně změnila, stejně tak se změnil i celý svět. Při utváření dějin „Studené války“, což je termín, který je používán v euroamerickém prostoru, protože jinde po světě se odehrávaly války horké (Vietnam, Angola aj.) hrály prim dva vojenské pakty – NATO a Varšavská smlouva. Jestliže jeden z paktů dnes již neexistuje, tak by logicky neměl existovat ani ten druhý, protože přeci potenciální nepřítel zmizel. Jenže opak se stal pravdou. NATO existuje do dnešních dní a po roce 1991 si hledalo své další uplatnění. Musel se vytvořit nový nepřítel. Zpočátku jím nebylo Rusko, protože za vlády Borise Jelcina bylo de facto kolonií západního kapitálu, kdy tam probíhala divoká privatizace, horší, než na našem území. Jelikož na činnost tohoto paktu nejvíce přispívá USA a Velká Británie, následována Francií, tak se již v devadesátých letech minulého století začala formovat nová strategie paktu NATO, kterým měla být jeho účast na různých ilegálních válkách. Již to neměl být obranný pakt, protože nepřítel zmizel, ale musel být nově vytvořen jiný, a to klidně na základě lží, aby se ospravedlnil zásah sil NATO.

Od roku 1999 je Česká republika také členem tohoto paktu. Vstup do něj byl ryze politickou záležitostí a dodnes na tuto skutečnost doplácíme například tím, že musíme tolerovat přesuny amerických vojsk na nesmyslná cvičení nebo že musíme přispívat na činnost tohoto paktu 600 milionů korun ročně (stav k roku 2020). Jelikož se tedy nikdo občanů v tak závažné věci, jako byl vstup do tohoto paktu, nezeptal v referendu, tak může být smlouva o vstupu nulitní, tedy neplatná. Obdobně jako tomu je u Mnichovské dohody, kdy je tato dohoda od samého počátku neplatná – rozhodovalo se totiž o nás bez nás, o naší budoucnosti bez lidu a vstup do NATO byl také bez názoru lidu. To jen pro zajímavost. Nyní se ale vraťme k tomu, zda máme být členy NATO nebo nemáme. Jelikož nebylo o vstupu rozhodnuto v referendu, tak rozhodně členy být nemáme.

NATO je dnes de facto prodloužená ruka USA, které tento pakt používají (zneužívají) k prosazování svých zájmů a ilegálních válek po světě, případně ke stupňování napětí směrem k Rusku. Ne jinak je tomu v současné době, kdy se přes naše území přesouvají američtí vojáci na cvičení do Maďarska. Je zajímavé, že pravicová politická reprezentace, stejně i ČSSD nebo Piráti nijak proti přesunu vojsk americké armády neprotestují, byť je tato armáda zodpovědná za ilegální války po světě. Ještě je navíc bujaře vítají a obdivují za skandování USA, USA, spojenci, zachránci. Zatímco Rusko, které si nedávno přesouvalo svá vlastní vojska po svém vlastním území v rámci svého vlastního cvičení, bylo vystaveno silné tuzemské pravicové, mediální i mezinárodní kritice, že eskaluje napětí. Musím se tedy ptát, kdo tedy eskaluje napěti? Zda je to Rusko, které cvičí na svém vlastním území nebo američtí vojáci, kteří se prohánějí v rámci demonstrace síly po různých zemích? Proti komu musí cvičit? Na jakou další ilegální válku se američtí vojáci připravují?

O tak závažné věci, jakou byl vstup do NATO, neměli občané ČR příležitost rozhodnout v referendu a vstup do vojenského paktu jim byl antidemokraticky vnucen. Jedná se o největší vojenskou organizaci na světě, která pod vedením USA vytváří ilegální války (Jugoslávie 1999, Irák 2003, ad.) a je zodpovědná za válečné zločiny. A teď tady máme na svém území americká vojska. Z těchto důvodů odmítám jakékoliv přesuny vojsk přes naše území a jsem jednoznačně pro vystoupení z NATO, protože o vstupu do tohoto paktu neměli občané možnost rozhodnout v referendu. Když navíc vystoupíme, tak ušetříme již uvedených 600 milionů, které můžeme dát jako odměny zdravotníkům, hasičům a záchranářům, kteří bojují proti současné pandemii.