Mgr. Jan Klán

Kdysi jsme si mysleli, že příběhy o mafii se odehrávají výhradně na Sicílii. Jenže Česká republika, tato krásná země knedlíků, čepovaného piva a nikdy nekončících kauz, nám opět dokazuje, že umíme světovou politickou frašku uvařit doma — s pravou moravskou příchutí. V hlavních rolích? Don Pablo a Don Kampeličkos.

Don Pablo: Muž, který měl rád kryptoměnu… a možná i trochu bílý prášek od primátorky Brna

Don Pablo, známý též jako ministr Pavel Blažek, údajně přijal dar v bitcoinech v hodnotě jedné miliardy korun. Od koho? Inu, od jistého mecenáše z prostředí, které by se dalo eufemisticky nazvat „alternativní farmacie“. Ano, drogový dealer srdcem i portfoliem, který prý měl na srdci jen blaho občanů a toužil podpořit stabilní právní stát. Proč bitcoin? Protože v igelitce by se to hůř nosilo a digitální stopy se přece tak snadno mažou... pokud nevěříte, zeptejte se Blažka. Tedy, pokud ho zrovna nenajdete na tiskovce, kde s úsměvem hovoří o „dezinformacích a útoku na demokracii“.

Don Kampeličkos: Premiér s pamětí z reklamy na Ginkgo Bilobu

A pak tu máme Dona Kampeličkose, občanským jménem Petr Fiala. Profesor, premiér, Nutellista, obhájce pravdy, světla a osvětových kampaní. Jenže i na světlonoše občas padne stín. Zapomenout milion korun v kampeličce — to se může stát každému, že? Obzvlášť, když jste tak zaneprázdněný vedením země, že vám v šuplíku zůstane sedm nul a vy se k tomu dostanete až o pár let později. Škoda jen, že mezitím záhadně zesnul šéf dané kampeličky. Náhoda? Osud? Nebo jen další příklad vesnického bankovního noir?

Korupci? STAČILO!

Oba naši hrdinové by jistě vehementně popřeli jakoukoli souvislost se zločinem. Vždyť přece „všechno je v pořádku, instituce fungují a důvěra ve spravedlnost je nezpochybnitelná“. A jestli někdo říká opak, pak je to určitě ruský troll, nebo levicový aktivista.

Ale občané už pomalu ztrácejí trpělivost. Znárodnění morálky nevyšlo, protože morálka tu zřejmě nikdy nevládla. Vládnou jen zájmy, kontakty a digitální měny v rukou lidí, kteří vědí, jak s nimi zatočit. A že přitom někdo „náhodou“ zemře? Inu, každý den je denní tisk plný podivných „náhod“.

Tak si připijme na zdraví! Ne bourbonem, ne vínem z Toskánska, ale pořádně studenou realitou. Protože až se jednou historie bude ohlížet zpět na českou politiku 20. let 21. století, možná nebude psát dějiny demokracie, ale scénář k další sérii Narcos: Bohemia.

Korupci? STAČILO! Ale skutečně. Ne jen na billboardech.