Bitcoinový Blažek: Ministr těží důvěru jako kryptoměnu aneb „zhulené Bitcoiny“

V české kotlině se opět rozvířil digitální prach. Tentokrát ne kvůli kyberútokům nebo výpadku základních registrů, ale kvůli podezřelým vazbám ministra spravedlnosti Pavla Blažka na těžbu kryptoměn. Kauza, která by si zasloužila vlastní NFT (digitální certifikát), ukazuje, že nejen zákony, ale i bitcoiny mají v české politice své zákulisní příběhy.

Blažek, známý svou schopností unikat z každé aféry jako digitální Houdini, se podle dostupných informací zapletl do bizarní spleti kontaktů, obchodních vztahů a kryptospekulací. A i když samozřejmě „nic netěží, nic neví a nikoho nezná“, veřejnost si klade otázku: těžil jen bitcoiny, nebo i důvěru občanů?

Ale abychom byli féroví – Blažek rozhodně nebyl první, kdo přivedl blockchainovou temnotu až do sálu Poslanecké sněmovny. Už v roce 2018 zazářil svým IT nadšením poslanec za Pirátskou stranu Tomáš Vymazal. Ten tehdy bez jakékoli legrace těžil Bitcoiny přímo ve své kanceláři (potažmo poslanecké ubytovně) v parlamentu. Nešlo sice o těžbu v průmyslovém měřítku, ale o experiment, který přinesl výsledky – hlavně ve formě podezřele vysokého účtu za elektřinu, který zaskočil i samotné energetiky. Není divu, že pirátská kryptozvědavost byla následně „vypnuta ze sítě“.

Tím se česká politika dostala do unikátní situace: zatímco v jiných zemích se špinavé peníze perou v karibských rájích a jiných ostrovech pokladů, u nás některé Bitcoiny vznikají přímo na Malostranském náměstí. A ne všechny jsou špinavé. Některé jsou přímo ze sněmovny a můžeme jim říkat „zhulené Bitcoiny“.

Je to téměř metafyzická situace – zákonodárci, kteří mají dohlížet na digitální regulace, si sami zkoušejí těžbu na vlastní kůži. Jedni na pirátské lodi, druzí v zákulisí spravedlnosti. Výsledkem je podivná směsice výmluv, zapomenutých faktur a investigativních odhalení, která vytvářejí novou formu kryptopopulismu: hodně slibů, málo vstupních dat, zato pořádná spotřeba.

Kauza Bitcoinový Blažek tak symbolizuje širší problém: technologické nástroje se v rukou politiků stávají hračkami bez pravidel. Místo aby státu přinášely inovaci a efektivitu, mění se v digitální kouřovou clonu pro staré známé triky – schovej to, popři to, a když to praskne, řekni, že to byl jen pokus.

Na závěr jedno malé ponaučení: kdo chce těžit kryptoměny, měl by mít nejen dobré chlazení, ale hlavně čisté svědomí. A pokud možno zásuvku mimo sněmovnu a nehledat nic na Darknetu.