Kupředu e-levá, zpátky ni krok

Kupředu e-levá, zpátky ni krok

Září 13, 2024

Kupředu e-levá, zpátky ni krok

Už rozvil čas a voní nadějemi
svobody, slunce, prší z oblaků.

|: Vpřed piráti, hle, zaslíbenou zemi,
kde už není bitů, ani bajťáků :|

Kde nebe války nad hlavou se klene,
kde ajťák není vlkem ajťáku.

|: Vpřed piráti k té zemi zaslíbené,
kterou Bartoš marně hledal od věků :|

Do houfu v srdce spojme svoji víru,
muž podle muže, podle boku bok,
my dojdeme, my dojdeme!

Je čas, je čas by každý z nás svou paži k dílu zved,
tam, kde se napře síla v jeden ráz, tam se pohne e-svět!
Do houfu v srdce jeden pevný blok!

|: Kupředu, e-levá, kupředu, e-levá, zpátky ni krok :|

Ten stranou je, kdo hluchý je a slepý,
kd jde s vládou, ten se vrací zpět.o ne

|: Vpřed piráti, hle, od ukrajinských stepí,
nám už jarní vítr bije do plachet :|

Teď svorně v práci podejme si ruce
a píseň IT ať se dotkne hvězd!

|: Výš pozvedne se digi-revoluce,
proti nepřátelům ocelovou pěst :|

 

https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/budovatelske-pisne/kupredu-leva-zpatky-ni-krok-579238

 

 

Digitalizuje

Digitalizuje

Září 13, 2024

Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!
Ať těm, kteří za nás dřeli,
žádný hanbu nedělá.
Ref.: Vyhrňme si rukávy, když se PC zastaví, hej rup! Hola hej! Hej rup!
Hola hej! Do práce se dej!

Hubu utře, kdo se válí,
místní rozvoj práce je;
tomu čest, kdo nezahálí,
ten je její naděje.
Ref.:

Makat není otročina,
která spadla na tebe.
Dneska, chlapci, to je jiná -
dnes děláme pro sebe!
Ref.:

 

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/textu-budovatelske-pisne-budujeme

https://www.youtube.com/watch?v=yBXfKiYn7AM

 

slova: František Halas
hudba: Václav Dobiáš

 

Danuše Nerudová: neúspěšná kandidátka, ale úspěšná rozdávačka titulů

Danuše Nerudová: neúspěšná kandidátka, ale úspěšná rozdávačka titulů

Září 13, 2024

Danuše Nerudová, žena s úsměvem, který by mohl roztavit ledovce, se zapsala do povědomí české veřejnosti jako ta neúspěšná kandidátka na prezidentku, kterou asi nikdo nepochopil. A to je možná škoda, protože její kvality by mohly přepsat dějiny – alespoň těch lidí, kteří dostali vysokoškolský titul v době, kdy byla rektorkou na Mendelově univerzitě. Kdo ví, možná by se v prezidentské funkci zavedla nová tradice „tituly zdarma pro všechny mé kámoše!“

Nerudová, kromě toho, že je tváří hnutí STAN, které je známé svým neotřelým přístupem k demokracii a transparentnosti (alespoň na papíře), se vyznamenala i jako rektorka univerzity, která náhle objevila kouzlo zrychlených titulů. Proč trávit roky nad knihami, když můžete mít diplom během pár měsíců? Taková nabídka se zkrátka neodmítá.

A co na to Danuše? „Vůbec nic jsem netušila, je to šok,“ zaznělo po odhalení skandálu. To je zvláštní, protože jako rektorka měla přeci jen určitou zodpovědnost za fungování školy. Nebo se snad pod tituly rozdávaly diplomy na její příjmení omylem? To asi těžko. Ale jak Nerudová často říká: „vzdělání je klíč ke svobodě.“ A kdo by si chtěl zamknout dveře k tak pohodlnému svobodnému životu s diplomem v ruce?

Europoslankyně, která se během své kandidatury na prezidentku snažila tvářit jako morální a politický vzor, také ráda připomíná svou úspěšnou akademickou kariéru. To, že její univerzita později čelila kontroverzím, je samozřejmě pouhou „náhodou“. Vždyť kdo by měl čas řešit nějaké takové detaily, když má plné ruce práce s kampaní a proslovy o tom, jak změní svět?

Hnutí STAN ji v tom také moc nepodpořilo. Zrovna, když se začínalo dařit, přišla ta nepříjemná kauza s korupcí uvnitř hnutí. No co, v české politice to není nic nového. Koneckonců, STAN už předtím ukázal, že si ví rady i s většími problémy, třeba když v tichosti přehazoval miliony tam a zpět, dokud si toho někdo nevšiml. To, že Nerudová hnutí zastupuje v Evropském parlamentu, svědčí o tom, že do něj zapadla dokonale.

Tak co říci závěrem? Možná by Danuše Nerudová měla příště kandidovat spíše na nějakou funkci, kde její talent pro „rychlé a efektivní výsledky“ bude lépe využit. Třeba na ministryni pro „zjednodušené vzdělávání“. Vždyť proč komplikovat život, když ho můžeme všem trochu usnadnit, že?

 

Piráti: bojovníci proti korupci… nebo ne?

Piráti: bojovníci proti korupci… nebo ne?

Září 12, 2024

Když Pirátská strana vstoupila do české politiky, mnozí lidé měli pocit, že přichází čerstvý vánek. Slíbili boj proti korupci, transparentnost, a že politiku vrátí zpět do rukou občanů. Jejich heslo „bez korupce pro lidi“ znělo jako nadějná píseň, na kterou se všichni těšili. Ale jak už to tak bývá, když se usadíte na lodi, která se jmenuje „vláda“, občas zjistíte, že i kapitáni pirátských lodí se časem nechají zlákat pokladem, který plave kolem. Prostě bez korupce pro lidi… ale koaliční STAN je v pohodě.

Jedním z klíčových bodů pirátského programu byla nekompromisní bitva proti korupci. Ale co se nestalo? Najednou se ukázalo, že jejich nejbližší koaliční partner, hnutí STAN, nemá zrovna čistý rejstřík, pokud jde o korupci. Nákupy nemovitostí za výhodné ceny, napojení na podezřelé finanční toky ze zahraničí, sporné schůzky a korupční kauza Dozimetr. Ale co na to Piráti? Nechme to být! Vždyť přece bojujeme proti korupci, ale ne proti korupci našich přátel. To by nebylo fér, že? A tak, místo abychom viděli odhodlané Piráty, kteří potápějí korupční praktiky i mezi svými spojenci, jsme svědky tichého souhlasu. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.

Možná se Piráti rozhodli, že boj proti korupci je jako pirátská loď – nikdy nepluje přímo, ale vyhýbá se bouřím, a pokud nějaký ten menší skandálek přijde, prostě ho objede. Pozor! Kapitán je na palubě, ale loď se potápí!

Piráti by se snad dali přirovnat ke kapitánovi, který drží kormidlo lodi, která se plaví přímo do skandálů, ale odmítá loď opustit. V každé jiné situaci by člověk očekával, že ten, kdo je proti korupci, prostě odchází, když vidí, že jeho loď se plní vodou. Ale ne, Piráti vědí, že setrvání ve vládě, kde se jeden skandál střídá s druhým, je ta pravá cesta, jak hájit morální principy. Inu, pusťte nás na ně!

Není to dlouho, co se řešily další aféry – zneužívání dotací, podivné schůzky, nejasné propojení na zájmové skupiny, podivní Rédlové. A co Piráti? Jako správní námořníci se rozhodli, že nejlepší způsob, jak se s těmito problémy vypořádat, je prostě nechat věci plynout. Koneckonců, když jste na jedné vládní lodi, nesluší se kritizovat své kumpány. Prostě celé to je pro lidi, kteří mají rádi tragikomedie.

Ať už se na Piráty díváte jakkoliv, jedno je jasné: jejich heslo „bez korupce pro lidi“ dostalo úplně nový význam. Možná to znamená „bez korupce pro lidi, kteří mají štěstí“ nebo „bez korupce pro lidi, kteří o ní nechtějí slyšet“. V každém případě je to heslo, které nás učí ironii v praxi. Na jedné straně se tváří jako obránci morálky, ale na druhé straně jim nevadí, že kolem nich se děje to, proti čemu bojovali. Je to krásný příklad politické zralosti – když zjistíte, že boj s větrnými mlýny není tak důležitý, jako udržet se na vrcholu moci.

Možná nás Piráti chtějí překvapit a jednoho dne vystoupí z vlády s velkým gestem, plni morálních zásad a čistoty. Ale do té doby se budeme muset spokojit s tím, že „bez korupce pro lidi“ zůstane jen hezkým sloganem, který s realitou nemá vůbec nic společného.

Takže co říct na závěr? Díky, Piráti, za vaši neochvějnou „oddanost“ boji proti korupci. Zůstáváte s námi, i když se loď potápí – a to je vlastně taky druh loajality, že?

 

Pusťte nás na to, aneb jak Ivan Bartoš digitalizoval stavební řízení

Pusťte nás na to, aneb jak Ivan Bartoš digitalizoval stavební řízení

Září 11, 2024

Když se řekne Ivan Bartoš, mnozí si představí dynamického ministra, který má na hlavě dredy, ale v srdci digitalizaci. Digitalizace stavebního řízení byla jeho zlatým grál, projekt, na který jsme všichni čekali. Už jsme viděli, jak naše domy porostou během několika kliknutí myší a stavební povolení nám přistane v mailu dřív, než si stihneme uvařit kávu. Realita? Možná někdo nekrade, ale někteří prostě digitalizují.

Pod heslem „Pusťte nás na ně“ se Piráti a jejich přátelé z ministerstva pustili do boje s byrokracií, která měla být jednou provždy vymazána z našich životů. A co se stalo? Zmizela, ale jen proto, aby ji nahradila byrokracie nová, o poznání modernější, protože teď je vše elektronické! A že to je pokrok! Místo toho, abyste si museli vyběhávat povolení osobně, teď je můžete neúspěšně hledat v nepřehledném digitálním systému. Vítejte ve 21. století, kde se papírování přesunulo na monitory, a čekací lhůty se transformovaly, do nekonečných loading barů.

Ivan Bartoš si to všechno představoval trochu jinak. „Digitalizace přinese zrychlení procesů a snížení administrativní zátěže,“ tvrdil odhodlaně. Pravda, procesy se možná opravdu zrychlily – například když zjistíte, že vám váš projekt neprošel jen proto, že systém omylem vygeneroval povolení pro chov pštrosů místo stavebního povolení na garáž. Ale jak říká ministr, **"všichni nekradou, někteří jen digitalizují."** A kdo by si v takové situaci nepřál, aby se zase kradlo? To totiž aspoň trochu fungovalo.

Ještě pamatujete ty staré dobré časy, kdy se stavební povolení dalo občas "vyběhat" rychleji po dobré kávě s úředníkem? Teď se vyřizuje poctivě – online. Bohužel, většina lidí, kteří chtěli jen opravit střechu nebo postavit pergolu, se teď učí ovládat složité IT systémy, které jim, s trochou štěstí, povolí opravit plot za dva roky.

Ale abychom byli spravedliví, Bartoš nám sliboval digitalizaci, nikoli funkčnost. Takže tady to máme. Digitalizováno je, ale zda to skutečně funguje, je vedlejší otázka. Koneckonců, jak ministr sám podotkl: "Nejde o to, jestli to bude jednoduché, jde o to, že to bude digitální."

Ať žije digitalizace!

 

Jak euroministr Martin Dvořák ze STANu zachraňuje svět – a naše peněženky!

Jak euroministr Martin Dvořák ze STANu zachraňuje svět – a naše peněženky!

Září 10, 2024

Naše republika má štěstí. Máme totiž ministra, který nám nejen ukazuje cestu do světlých zítřků, ale ještě k tomu i dokáže vyřešit globální problémy. Ano, řeč je o Martinu Dvořákovi. Když se zvedla cena benzínu, většina lidí propadla panice. Ale ne náš ministr! Ten přemýšlí mnohem dál. V jeho nedávném výroku totiž zaznělo něco, co otřáslo ekonomikou i geopolitikou: „Když se benzín zdraží, lidé budou méně jezdit a nedáme vydělat Putinovi.“ Geniální, že

Dvořák tak v podstatě odhalil světový plán na záchranu před Putinovou „ropnou diktaturou“. Proč investovat do drahých vojenských strategií, když řešení je tak prosté? Stačí zdražit benzín a lidé prostě přestanou jezdit. A co víc, tím zároveň zasadíme nečekanou ránu Putinovu režimu. Zní to skoro jako pohádka, kde hlavní hrdina bez boje porazí draka, stačí, že zdraží lektvar.

Ale pojďme se na tento revoluční nápad podívat zblízka. Pokud cena benzínu půjde ještě výše, lidé nejenže přestanou jezdit, ale nejspíš i chodit. Není lepší prevence než stát doma a šetřit každý litr benzínu, a tedy i korunu pro Putina. Představte si ty prázdné silnice! Místo aut lidé vytáhnou staré kolo, koloběžky a možná se vrátíme i k povozům taženým koňmi. Kdo by řekl, že budoucnost bude tak ekologická – a všechno díky jedné drobné změně na čerpacích stanicích!

Navíc, je tu i finanční stránka věci. Kdo si dříve myslel, že zvýšené ceny paliv jsou pro běžné občany katastrofa, nyní vidí, že jde vlastně o vyšší dobro. Ano, naše peněženky sice trpí, ale co je to proti tomu, že oslabujeme autoritářský režim? Možná si příště nebudete moci dovolit dovolenou na druhé straně republiky, ale můžete si říkat, že jste součástí globální strategie na záchranu světa.

Takže zatímco ostatní politici přemýšlejí o složitých ekonomických a energetických reformách, Dvořák na to šel úplně jinak – logicky a přímočaře. Zdražíme, přestaneme jezdit, a svět bude zase o něco lepší místo. Možná bychom se měli zamyslet i nad dalšími kroky. Zdražíme jídlo, aby lidé jedli méně, a ušetříme zásoby. Nebo zvýšíme ceny léků, aby lidé byli méně nemocní – protože přece nebude nikdo nemocný, když si nebude moct dovolit být nemocný, že?

Těžko říct, jaké další geniální plány na nás náš ministr chystá. Jedno je ale jisté: Martin Dvořák nás všechny povede k lepší, šetrnější a méně ruské budoucnosti. Možná budeme jezdit méně, možná nebudeme jezdit vůbec, ale co na tom? Když víme, že naše oběť má tak vznešený účel!

 

80 let od Karpatsko-Dukelské operace a Slovenského národního povstání: památka odvahy a odhodlání

80 let od Karpatsko-Dukelské operace a Slovenského národního povstání: památka odvahy a odhodlání

Září 08, 2024

Rok 2024 znamená významné jubileum pro československou a slovenskou historii – uplynulo 80 let od Karpatsko-Dukelské operace a Slovenského národního povstání (SNP). Tyto dvě události jsou nejen klíčovými momenty druhé světové války, ale i symbolem odvahy, odhodlání a touhy po svobodě, která rezonuje i dnes.

Slovenské národní povstání, které začalo 29. srpna 1944, se stalo jednou z nejvýznamnějších událostí v boji proti fašismu ve střední Evropě. Povstání, které vedli slovenské partyzánské síly spolu s částí slovenské armády, bylo reakcí na nacistickou okupaci Slovenska a touhu po obnovení svobodného Československa.

Slovensko se v té době nacházelo pod vládou kolaborantského režimu J. Tisa, který stál na straně nacistického Německa. Přesto se tisíce Slováků rozhodly postavit proti okupantům a domácím kolaborantům. I přes zpočátku složitou situaci a nevyrovnané síly, SNP ukázalo, že vůle lidu je silnější než jakýkoli diktát či okupace.

Karpatsko-Dukelská operace, která probíhala od 8. září do 28. října 1944, byla společnou vojenskou operací sovětských a československých jednotek, jejímž cílem bylo prorazit německou obranu a dostat se na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Tento krok byl nejen důležitým strategickým tahem, ale i důkazem mezinárodní solidarity v boji za svobodu.

Operace probíhala v těžkých horských podmínkách Dukelského průsmyku, což ztěžovalo postup spojeneckých sil. I přesto však přes 60 tisíc sovětských a československých vojáků dokázalo postupovat vpřed a výrazně oslabilo německé síly na Slovensku. Cena za tuto operaci však byla vysoká – tisíce vojáků položilo své životy za osvobození své země.

Jak Slovenské národní povstání, tak Karpatsko-Dukelská operace jsou důležitými milníky v historii Slovenska i Československa. Připomínají nám, jak důležité je bránit svobodu a demokracii, i když se okolnosti zdají beznadějné. Odvaha těch, kteří se postavili proti nacismu a fašismu, zůstává inspirací pro dnešní generace.

80 let po těchto událostech se Slovensko i Česká republika nacházejí ve svobodném a demokratickém světě. Naše dnešní svobody, práva a prosperita by však nebyly možné bez těch, kteří nasadili své životy za naši budoucnost. Pamatujme na jejich oběť a odkazujme na ni i v dobách míru jako na symbol hrdinství a lidské důstojnosti.

SNP a Karpatsko-Dukelská operace nejsou jen příběhem minulosti – jsou i výzvou k tomu, abychom nikdy nezapomněli na hodnoty, pro které stálo za to bojovat. Dnes, po osmi desetiletích, si s úctou připomínáme všechny hrdiny, kteří svou odvahou přispěli k tomu, aby svět byl o krok blíže míru a spravedlnosti.

 

Danuše Nerudová: když rozdávání titulů není jen práce, ale poslání

Danuše Nerudová: když rozdávání titulů není jen práce, ale poslání

Září 07, 2024

V zemi, kde je diplom posvátnou vstupenkou do společnosti úspěšných, není divu, že se europoslankyně, Danuše Nerudová stala královnou mezi královnami. Ne, to není ironie – to je realita! Protože kdo jiný než bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně by mohl tak dobře pochopit, jakou hodnotu má skutečně kvalitní vzdělání? A hlavně, jak rychle a efektivně ho rozdávat!

Pověsti o tom, jak rychle se na univerzitě pod jejím vedením množily tituly, se staly legendárními. Člověk by si myslel, že je to spíš nějaký nový druh genetické modifikace, když tak rychle klonovala diplomy. Ale pozor! Nešlo přece o pouhé „rozdávání“. Byla to promyšlená inovace! Vždyť proč trávit roky na univerzitě, když můžete tituly přidělovat jako na běžícím pásu? Efektivita je přece základem moderní společnosti. Hlavně té české pod vedením 5demoliční vlády P. Fialy, který je shodou okolností také z Brna.

A když už mluvíme o inovacích, nemůžeme opomenout další skvost české politické scény – Helenu Langšádlovou, brilantní ministryni pro vědu a inovace. Kdo jiný by měl na starosti vědu, než člověk, jehož přínos v této oblasti je tak zřejmý, že o něm nikdo nic neví? Je až fascinující, že i přes její nezpochybnitelnou kvalifikaci v oboru (který? No, kdo by se zajímal o takové detaily?) dokázala… no, alespoň přežít ve funkci. Což je vlastně taky výkon!

Ale abychom byli spravedliví – když se o ministerstvu pro vědu a inovace mluví tak málo, může to být jen dobré znamení. Přeci jen neviditelný ministr M. Ženíšek má asi stejně lajků jako jeho předchůdkyně H. Langšádlová. Méně řečí, méně problémů, že? Možná se nám jen snaží nenápadně naznačit, že věda a inovace se nejlépe rozvíjejí v tichosti. Nebo spíš v hibernaci.

Co se ale dá říct na obranu těchto dvou dam? Inu, alespoň nám ukazují, že v české politice se dá opravdu dělat cokoliv, když máte správné tituly. A na závěr? Ať žije česká inovace a věda – v čele s tituly a neviditelnými zásluhami!

 

Ivan Bartoš a zázračná digitální stavebnice: jak se z nadějné digitalizace stal labyrint, ve kterém se sám ztratil (možná pod vlivem něčeho zeleného)

Ivan Bartoš a zázračná digitální stavebnice: jak se z nadějné digitalizace stal labyrint, ve kterém se sám ztratil (možná pod vlivem něčeho zeleného)

Září 07, 2024

Ivan Bartoš, předseda Pirátské strany a muž, který chtěl přivést Českou republiku do digitálního ráje, nám nedávno ukázal, že když se jedná o digitalizaci stavebního řízení, občas se i ty nejlepší úmysly mohou proměnit v absurdní grotesku. Když Bartoš, se svou charakteristickou rastafariánskou elegancí a lehce zamlženým úsměvem, oznámil, že digitalizace stavebního řízení bude rychlá, efektivní a bezbolestná (možná i prostoduchá), nikdo netušil, že tato "rychlost" bude připomínat spíše hlemýždí závody a "efektivita" zapletení se do sítí byrokratických komplikací.  Inu, jak by pravil klasik, stavební řízení: více digitální trávy než digitalizace?

Bartoš si vždy zakládal na tom, že je člověkem technologie a inovací. Jako Pirát (s velkým P) měl vizi, že pomocí počítačů, umělé inteligence a nekonečných databází zcela změní způsob, jakým funguje česká administrativa. Nicméně, co jsme dostali místo slibovaného "Google pro stavební úřady"? Spíše něco, co by mohl vytvořit člověk po pár "spliffových" pauzách mezi jednáními. Chaos.

Jak to vlastně celé probíhá? No, když chcete stavět dům, máte před sebou krásně zdigitalizovanou cestu plnou formulářů a online žádostí. Jenže ouha, když se pokusíte některou z nich odeslat, zjistíte, že systém padá častěji než Bartoš na večírku s přáteli a elektronický podpis se stává nepolapitelnou legendou, kterou nikdo vlastně neví, jak používat. Možná, že v tomto digitálním světě stavebních formulářů by mohla pomoci spíše aplikace na vyhledávání legálních prodejen marihuany, než na stavební povolení. Kdo ví, třeba Bartoš čerpal inspiraci právě z ní.

Zavádění digitalizace stavebního řízení pod Bartošovým vedením bylo takové, jako kdyby se rozhodl celý proces převést do virtuální reality. Jenže v tomto světě VR máte na očích brýle, které ukazují spoustu krásných nápadů, ale jakmile je sundáte, zjistíte, že ve skutečném světě se nezměnilo vůbec nic. Stále potřebujete papíry, razítka, podpisy – jenom je teď podáváte na webových stránkách, které fungují asi tak spolehlivě jako starý Commodore 64.

A když se člověk konečně zorientuje v oné digitální džungli, možná by si s chutí dal trochu marihuany, aby se s celým procesem lépe vyrovnal. Koneckonců, kdo jiný by měl lépe pochopit tuto realitu než Bartoš, který má k "zeleným věcem" očividně blízko. Možná by mohl spustit vlastní stream na Twitchi, kde by ve volném čase komentoval, jak si mezi jednotlivými razítky zahrává s novými odrůdami konopí.

Možná bychom ale neměli být tak tvrdí. Ivan Bartoš se jistě snaží a jeho vize digitálního státu je na papíře úžasná – jen ten papír bohužel musíte stále fyzicky podepsat a doručit úředníkovi. Stejně jako kdysi měli revoluční vynálezci své slepé uličky, i Bartoš má tu svou: digitalizaci, která se zdá být více byrokratická než jakýkoli papírový formulář, a to především proto, že žádný úředník nevěří, že to, co je digitální, může být skutečné.

Je ironické, že Bartoš, který kdysi sliboval revoluci v podobě otevřeného a jednoduchého přístupu ke státní správě, se nyní stal spíše symbolem proklaté složitosti, která nás všechny táhne do hlubin digitálního pekla.

A co bude dál? Možná Ivan Bartoš najde inspiraci v některém z "relaxačních odpolední", nasadí si brýle virtuální reality a přijde s novým revolučním nápadem. Bartoš by měl ještě dnes rezignovat na své vládní funkce a odejít i se svými stranickými kumpány, včetně neschopného ministra zahraničí J. Lipavského. Už toho Piráti napáchali dost. Kdo ví, třeba nakonec digitalizace stavebního řízení bude tak přívětivá a jednoduchá jako vypěstování marihuany na balkóně. Ale do té doby? Držte si klávesnice, čeká nás dlouhá a náročná cesta!

 

MMR je garantem zákona o veřejných zakázkách, což je pikantní :-)

MMR je garantem zákona o veřejných zakázkách, což je pikantní :-)

Září 07, 2024

Velká pirátská protikorupční revoluce proti porušování zákona o zadáváním veřejných zakázek skončila milionovou pokutou ÚOHS za porušení zákona při digitalizaci stavebního řízení. - ČPS, korytářská strana s akordeonem v čele.

Traktorista M. Jurečka a akordeonář I. Bartoš vstoupili do dějin. Jeden s garancí zákoníku práce se opíjel na večírku na svém ministerském pracovišti. Druhý s garancí zákona o veřejných zakázkách dostal pokutu za jeho porušení při digitalizaci stavebního řízení. Podle obou není porušení zákona v garanci jejich úřadů důvodem k tomu, aby odstoupili. STAČILO!

Europoslankyni Nerudové porušování zákonů nevadí. K alkoholovému večírku M. Jurečky mlčela. K pokutě ÚOHS pro úřad I. Bartoše za porušení zákona, které MMR garantuje, mlčí. STAN - nevidím zlo, neslyším zlo, toleruji zlo a prosazuji ho!

Eurodanuši vadí železná opona. Programové vyhnání 3 milionů Němců prosazené demokratem Benešem bylo podle ní v pořádku. Možná by se ale Lepešinská české politiky mohla zamyslet, proč se skoro nikdo z těch, co odešli dobrovolně i nedobrovolně, do Česka nechce vrátit. Nerudovská demokratura už dnes trvá, skoro stejně tak dlouho jako trval socialismus.

Volby ve Svobodném státě Sasko ukázaly, že jedna třetina obyvatel jsou proruští dezoláti. To je skoro stejný počet jako počet obyvatel Brna. Co s tím brněnská obránkyně neprůhledné akademické demokracie udělá? Požádá bavorského přítele Posselta, prezidenta Pan-Europy pro SRN, aby ji poslal na misi do Drážďan. Zalehne svým tělem hnízdo AfD, nebo se alespoň přilepí k silnici?

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuální problémy