Uprchlíci z Ukrajiny a naše školství

Uprchlíci z Ukrajiny a naše školství

Duben 04, 2022

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o sdělení následujících informací ohledně níže uvedených věcí:
 

  1. S narůstajícím počtem dětí z Ukrajiny po vás žádám informaci, jak probíhá jejich integrace do našeho vzdělávacího systému? Zejména základního školství?
  2. S velkým počtem studujících ukrajinských dětí porostou i náklady na vzdělání. Počítá MŠMT se změnou rozpočtu?
  3. Jak budou probíhat maturity pro studentky a studenty, kteří přišli z Ukrajiny? Má tuto záležitost CERMAT promyšlenu a připravenu?
  4. Jsou obce a kraje, jakožto zřizovatel patřičných vzdělávacích institucí, schopny zvládnout nový školní rok 2022/2023 pod náporem dětí z Ukrajiny?
  5. Jakým způsobem bude probíhat přechod ukrajinských dětí ze základní školy na střední školy?

 
S pozdravem,
 
Mgr. Jan Klán
 
 

MPSV a uprchlíci z Ukrajiny v seniorském věku

MPSV a uprchlíci z Ukrajiny v seniorském věku

Duben 04, 2022

Vážený pane magistře,
dne 28. 3. 2022 bylo Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV") doručeno Vaše podání, ve kterém v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádáte o poskytnutí odpovědí na níže uvedené otázky:

  1. Jakým způsobem MPSV řeší problematiku vyplácení důchodů pro uprchlíky z Ukrajiny? Je zde totiž mnoho lidí v seniorském věku.
  2. Minimálně po dobu 3 let bude náš stát muset důchody uprchlíkům vyplácet. S jakým finančním objemem MPSV počítá?
  3. Má MPSV přesný přehled o počtu seniorů, kteří k nám přišli z důvodů bojů na Ukrajině?

K Vašemu dotazu sdělujeme:
Dle § 3 odst. 3 ZSPI se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Dle § 2 odst. 4 ZSPI se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. S ohledem na výše uvedené ne všechny Vaše otázky jsou v souladu se ZSPI. Odpovědi na ně vyjadřují názor, případně vytvoření nové informace. V rámci zásady dobré správy (§ 8 odst. 2 správního řádu) Vám níže poskytujeme vyjádření věcně příslušného útvaru MPSV, kterým je odbor sociálního pojištění.

ad 1) České důchodové pojištění je pojistný systém, ze kterého lze čerpat jen tehdy, pokud jsou splněny podmínky pro nárok na konkrétní důchod. V případě seniorů jsou to podmínky pro nárok na starobní důchod, tj. dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění, která činí 35 roků včetně náhradních dob nebo 30 roků, za které bylo zaplaceno pojistné.

S Ukrajinou uzavřela Česká republika v roce 2003 smlouvu o sociálním zabezpečení, pro splnění podmínky potřebné doby pojištění lze proto přihlédnout i k dobědůchodového pojištění získané na Ukrajině, ovšem pouze za předpokladu, že byla ČR získána doba pojištění alespoň v rozsahu jednoho roku, kterou je ČR s ohledem na znění smlouvy kompetentní hodnotit. V takovém případě by náležel dílčí český důchod pouze za dobu pojištění získanou v ČR, což u většiny uprchlíků — seniorů zřejmě nebude splněno, navíc by šlo jen o velice nízké částky. Standardně díky smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení může důchodce požádat po přestěhování z Ukrajiny do ČR o změnu způsobu výplaty ukrajinského důchodu a jeho zasílání na český bankovní účet. To ale je možné pouze za standardní situace, která teď ve vztahu k Ukrajině není a dotýká se nejen současných uprchlíků z Ukrajiny, ale i těch kteří již v ČR žijí a doposud jim byly důchody z Ukrajiny do ČR poukazovány. Tato situace je v současné době bez spolupráce s ukrajinskými institucemi prakticky neřešitelná, doufáme, ale že se nejbližší době zlepší. Pomoc zmiňovaným osobám bude stejná jako v případě ostatních uprchlíků, tj. v rámci dávek vyplácených Úřadem práce ČR.

ad 2) Pokud uprchlík nesplňuje podmínky nároku na důchod podle českých právních předpisů a nezískal českou dobu pojištění aspoň v rozsahu 1 roku, nárok na český dílčí důchod nevznikne a nelze mu proto důchod vyplácet. Podrobněji viz odpověď ad 1). Pokud již má uprchlík přiznán český důchod, který mu byl doposud zasílán na Ukrajinu, pak mu bude na jeho žádost vyplácen na novou adresu nebo na účet u banky ČR, pokud si ho zřídil, nicméně v tomto případě se nejedná o nové výdaje.

ad 3) Takový přehled MPSV nemá.
 

Váleční zločinci? Všichni před soud!

Váleční zločinci? Všichni před soud!

Duben 03, 2022

Poslední dobou můžeme slýchat názory, že Vladimír Putin je válečný zločinec, vrah, bestie, kterého je nutné postavit před soud. Nejlépe ten mezinárodní. Volají po tom nejen čeští politici, hlavně ti vládní, ale i někteří soudci. Konflikt má a bude mít zásadní dopady ve světové politice a ekonomice. Je přitom jedno, zda se operace na Ukrajině jmenuje speciální vojenská operace nebo válka. Vojenský konflikt skutečně probíhá a doplácí na něj tamní civilní obyvatelstvo. Proto by tyto záležitosti měl posoudit nezávislý soud. 

Abychom neměřili dvojím metrem a neskončili jen u ideologického plácání, musíme pak ovšem před soud dostat i ostatní politiky, kteří jsou také kritizováni jako váleční zločinci. Bill Clinton, G. W. Bush, Tony Blair a další, kteří jsou obviňováni za rozpoutání válečné agrese. Clinton by měl stanout před soudem za ilegální válku proti Srbsku v roce 1999 s mnoha tisíci civilních obětí, a to spolu se zástupci NATO. Bush s Blairem musí v rámci objektivity stanout před spravedlností za ilegální válku v Iráku v roce 2003, která si vyžádala pravděpodobně stovky tisíc nevinných obětí, i když byla nazvána operace Irácká svoboda. Měřme tedy všem stejně. Pokud voláme po spravedlnosti, musí před ní stanout všichni a ne jen někdo. Nechť to nezávislý soud posoudí a uvidíme výsledek.

Mám ale obavu, že před soudem neskončí nikdo, protože Rusko ani USA nejsou členy Mezinárodního soudu. Také nemůžeme očekávat dobré důsledky v Česku. Například prohlášení našeho předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, že Putina je nutné zlikvidovat, spíš dává tušit, jak hluboko dokáže jeden z vysokých ústavních činitelů klesnout. Ten, který má vážit slova dokázal volat po likvidaci někoho, byť momentálně nepřítele. Myslet si o tom může, co chce, ale vyjadřovat se musí kultivovaně. Na druhou stranu mě to ani moc nepřekvapuje, protože naše vláda dokáže na Ukrajinu posílat takový objem zbraní jako nikdo jiný a přitom se vládní představitelé bijí v prsa. A to ani nepočítám výroky senátorů Fischera či Hilšera, kteří by nejraději zmáčkli červené tlačítko a vymazali Moskvu nebo jiná místa z mapy. Raději by měli navrhovat diplomatická řešení a snažit se o dosažení míru v co nejkratší době.
Před soud je tedy skutečně nutné postavit všechny, kdo jsou podezřelými z válečných zločinů, ne jen některé, zatímco jiní budou orwellovsky mluvit o humanitárním bombardování. Válka do 21. století nepatří.
 

Ať vlajky vlají!

Ať vlajky vlají!

Duben 03, 2022

Téměř na každém kroku můžeme vidět státní symbol Ukrajiny – modrožlutou vlajku. Prý z důvodu solidarity s národem těžce zkoušeným moskaly. Na státních budovách, školách, hradech i zámcích, všude vlaje ukrajinská vlajka už přes měsíc. I obce, které měly své účty u ruské státní banky Sberbank vyvěsily také ukrajinskou vlajku. Jsou bez peněz, ale prapor vlaje. To jsou paradoxy.

Ten, kdo si vloží naši státní vlajku na svůj profil na sociální síti jako Facebook, je dnes mnohdy považován za odpůrce chocholů, tedy Prorusa. Přitom tam tento místní nacionalista měl vlajku dávno před začátkem války. Symboly české státnosti jsou vnímány jako zavrženíhodné v kontrastu se zkoušenou Ukrajinou. Copak jsme už zapomněli, že Masaryk byl národní socialista?

Lid by se možná chtěl zbavit prezidenta Zemana, ale ze zdí školních tříd jsou odstraňovány jeho portréty jako Promoskala. To jsou paradoxy. Ale musí tam ta podobizna viset? Je to vlastně jen zvyk. V dobách monarchie si lidé věšeli obrázky císařů, aby si naklonili osud na svou stranu. Ale dnes to vypadá spíše na byznys. Někdo ty portréty musí vytisknout a zarámovat. Klidně by tam mohla viset poštovní známka s hlavou státu. Další česká specifika. V budoucnu ale bude lepší nemít takový portrét prezidenta. Musí být děti vychovávány k lásce k hlavě státu, nebo spíše k lásce k vlasti?

Ukrajinským uprchlíkům možná nedochází, stejně i některým českým občanům nedochází, že vyvěšování ukrajinské státní vlajky nemusí mít co dočinění s láskou ke Kyjevské Rusi. Spíš je zatím nenávist k moskalům, kteří vedeni Rusko - Ukrajinci Chruščovem a Brežněvem potlačili demokratizaci totalitních režimů v Maďarsku a Československu. Naše láska k dnešní Ukrajině je tak spíše výrazem nefalšované slovanské falše, kde myslet si můžeme, co chceme, ale děláme to, co se od nás čeká. V tom jsou Češi přeborníci.
 

Uprchlíci z Ukrajiny a náš důchodový systém

Uprchlíci z Ukrajiny a náš důchodový systém

Duben 01, 2022

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o sdělení následujících informací ohledně níže uvedených věcí:
 

  1. Jakým způsobem MPSV řeší problematiku vyplácení důchodů pro uprchlíky z Ukrajiny? Je zde totiž mnoho lidí v seniorském věku.
  2. Minimálně po dobu 3 let bude náš stát muset důchody uprchlíkům vyplácet. S jakým finančním objemem MPSV počítá?
  3. Má MPSV přesný přehled o počtu seniorů, kteří k nám přišli z důvodů bojů na Ukrajině?

 
 
 
S pozdravem,
 
Mgr. Jan Klán
 

Pravdivé lži?

Pravdivé lži?

Duben 01, 2022

Ve válečném konfliktu vytváří svůj druh pravdy každá z válčících stran. Je to proto, aby se udržovala morálka vojáků, ale i obyvatelstva. Mohli jsme to vidět na konci druhé světové války, kdy do posledního konce hlásala nacistická propaganda úspěchy Německa. Ve válkách na konci 20. století a zejména v novém miléniu hrají média velice významnou roli a to ve dvou oblastech. Jednak mohou posloužit jako „hlásné trouby“ ospravedlnění útoku, obrany nebo protiútoku a připravit veřejnost na to, aby agresi následně schválila. V tomto případě se z médií stává hlavní šiřitel zpráv, které požaduje ten, kdo chce válku spustit. Často se jedná o polopravdy, lži, dezinformace, fake news. Ve své podstatě se vytvářejí pravdivé lži. Posléze média slouží jako kanál informací přímo z válečného konfliktu. A opět jedna i druhá válčící strana využívá sdělovací prostředky pro šíření svého obrázku a své pravdy.

Když se podíváme na nějaký typický příklad, kdy byla média použita (zneužita) k ospravedlnění nějaké agrese, nejlépe nám poslouží válka v Iráku. Je jedno zda ta první v roce 1991, kdy v RB OSN vystoupila mladá dívka, která říkala, že Iráčané vraždí děti v inkubátorech, aby se po mnoha letech zjistilo, že to byla dcera velvyslance. Nebo jako za druhé války v Iráku roku 2003, kdy američtí vojenští jestřábi v RB OSN tvrdili, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení a proto je velkým nebezpečím. Po několika letech se opět zjistilo, že se jednalo o výmysly a lži. Tyto lži ale posléze ospravedlnily útok USA na Irák. Jak paradoxní se současnou situací na Ukrajině.

Válka na Ukrajině nám opět ukazuje, jakou moc mají média, která na nás denně chrlí mnoho informací. Válka je pro ně lukrativní byznys s velkou sledovaností ve formátu 24/7. Opět můžeme slýchat podivné zprávy o tom, jak někteří (v tomto případě ruští) vojáci chtějí z miminek udělat klobásy a těhotné ženy věšet na most. Pokud pominu, že se ve válce dějí různá zvěrstva, zjistíme, že se jedná o spekulaci. Podobně jako v případě iráckých vojáků a jejich vraždění miminek v inkubátorech. Navíc bez jasných důkazů. Tento vzkaz má za cíl ještě více vyburcovat Ukrajince k odporu (případně jiným činům) a Západ má přesvědčit o dalších dodávkách zbraní. Bude Západ ve své konstrukci „říše lží“ věřit pravdivým lžím?

Často můžeme zahlédnout titulky typu: Ukrajinci vytlačují Rusy, ruský voják se vzdal i s tankem, ruský generál se zastřelil, protože nejely tanky atd. Informace pocházejí z Ukrajinské strany – tedy napadaného, který takové zprávy bude často vytvářet. V našem mediálním prostoru nám ale chybí neutrálnější pohledy, stejně jako je přináší čínské, turecké či jiné zpravodajství. Namísto toho nám naše vláda přichystala zákon, který má potírat jiné informace, než ty, které chce vláda slyšet. Dokonce k tomu vytvořila post zmocněnce pro boj s dezinformacemi. Vítejme ve společnosti, kdy to, co si máte myslet, si nebudete utvářet vy sami ve svých hlavách, ale vše vám bude předloženo vládou (médii), která k těmto krokům může nenápadně požít (zneužít) nouzový stav.
 

The Contemporary Beginning of the Czech Neo-McCarthyism

The Contemporary Beginning of the Czech Neo-McCarthyism

Březen 30, 2022

The new Czech right-wing government is not just one of the many governments that have taken power in the Czech Republic over the past 30 years. It is a government that recalls the beginnings of McCarthyism in the USA in the late 1940s. Everything must be done to prevent these beginnings from developing into full force.

The new Czech government has a very broad concept of the enemy. In particular, a very broad concept of anti-communism, which it uses to criticise not only communists but also other people on the left, in the centre of the political spectrum and even on the moderate right. In fact, it is not anti-communism but sectarian politics that tolerates nothing but its own version of right-wing politics. In foreign policy, it takes militant positions against rising socialist China and revitalized Russia in particular, but not only against them. It considers anyone who does not criticize China and Russia as an enemy. In public debates, members of the government and its media and professional supporters condemn any positive or neutral statements about any aspect of these countries. The allied media primitively suspect speakers of promoting totalitarianism with speeches about standard international relations if they only mention China and Russia. 

Since the 1990s: Transition of foreign policies

The current government is curiously referring to the policy of Václav Havel, which never existed in practice. It was only in Havel's rhetorical formulations. It is necessary to distinguish at least two Havel’s political periods. The first period included dissent and the early years of his presidency after 1989. In this first period, Havel said, among other things, that he was not making the revolution in order to get rich by restitution of large assets. But it did not take long for him to actually acquire large estates through restitution. In foreign policy, in the first period, he was of the opinion that not only the Eastern Warsaw Pact should be dissolved, but also Western NATO. He then radically changed this view as well and began to support the US imperial foreign policy, the illegal war in Iraq which was promoted by G. W. Bush, for example. While he was rhetorically hypocritical in his advocacy of human rights in Russia and China, civilian casualties in the Iraq war and torture in Guantanamo did not bother him. 

In the 1990s, the Czech Republic was dominated by the neoliberal policies of Prime Minister Václav Klaus. Klaus carried out a wild privatisation of state property, with many public properties being broken up and stolen, but he was pragmatic in foreign policy and trade. He wanted to do business with all the relevant countries of the world, i.e. with European countries, with the USA, and also with Russia, China and others. When the government of Social Democratic Prime Minister Miloš Zeman took office in 1998, it rejected Klaus's right-wing shock therapy, pursued a more social policy, and continued good diplomatic and trade relations with all countries, including Russia and China. Subsequent right-wing governments have also cooperated with all major countries, although there have been some occasional extraordinary lapses. The same can be said of the last eight years of the centre-left government, when relations with China have additionally improved.

Recent radical turnaround in foreign policy

But last autumn, after the House of Commons elections, there was a radical turnaround. The new right-wing government established as its main policy what had previously been at most exceptions. The militarisation, securitisation and confrontation of foreign policy towards Russia and China are currently manifested in two cases in particular. Firstly, in the case of Ukraine, the Czech government is taking the toughest stance towards Russia and sending military material to support the Kiev government. It ignores the right-wing extremist Banderist activities which are also present in Ukraine. Secondly, it boycotts politically the Winter Olympics in Beijing and is sharply criticising China for many various reasons. However, these are just examples; the government is taking a hard ideological stance towards China and Russia in general. Representatives of the ruling parties also harshly criticise various politicians and governments that do not promote their McCarthyist version of capitalism.

The government is following Trump's anti-China policy, looking for excuses and trying to stir up controversy at every opportunity. Hostile ideology comes first. Diplomatic relations, trade, tourism, research, education and culture are undermined and the government is ready to restrict them. The Trumpist chaos is supported by the fact that the five parties in the governing coalition include the Pirate Party (with influential posts, albeit with only four MPs), which may have supporters across the political spectrum from left to right, but the party's leadership is right-wing.

With the support of the intelligence services, Czech politics and institutions are being securitised and militarised. For example, further support for increased arms spending, support for the strengthening of US troops in Eastern Europe, confrontational politics, etc. For another year the government will be corrected by President Zeman before the presidential elections in January 2023. Who will then replace Zeman in his policy of multiple azimuths, i.e. in cooperation not only with Western countries, but also with Russia, China and many others? No such strong personality is on the horizon. In contrast, the new right-wing government is practicing a one-sided West-centric policy, more precisely a policy of fawning adherence to the US. But often this strained right-wing policy is very different from that of Western countries. While Western countries mostly pursue diplomatic relations with China and Russia and have very well-developed trade and investment relations with them, which they sometimes only slightly question, the current Czech right-wing government looks like a small poodle fearfully barking at the big dogs in Eurasia. Such a policy is damaging to Czech national interests and the international policies of many countries. Even such ridiculous fawning over the USA does not help this superpower.

Change in institutions - personnel purge

The self-confidence and lust for power of the politicians of the five parties and their supporters after winning the elections caused an extraordinary personnel purge to begin even before the official appointment of the government. The change in the political atmosphere permeates into other institutions and society. The pressure on the director of the Czech police, which led to the announcement of his resignation, is just one example. The head of global studies, who led extensive interdisciplinary research, has also been dismissed. Then there were other personnel changes in ministries and other state institutions, such as the management of the financial directorate or the Czech forests.

This government is setting a new approach after 30 years, prioritising a strained ideology that drowns out everything. It is unpleasantly reminiscent of the beginnings of McCarthyism or Stalinism turned inside out. Let us hope that some foreign politicians will contribute by their example to at least partially cultivate the current Czech government. Perhaps the unpopular governmental actions will soon trigger mass demonstrations and early elections that will bring an end to this government.

 
The author is a sociologist and analyst, Institute of the Czech Left, Prague
 

Uprchlíci z Ukrajiny a naše školství

Uprchlíci z Ukrajiny a naše školství

Březen 30, 2022

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o sdělení následujících informací ohledně níže uvedených věcí:
 

  1. S narůstajícím počtem dětí z Ukrajiny po vás žádám informaci, jak probíhá jejich integrace do našeho vzdělávacího systému? Zejména základního školství?
  2. S velkým počtem studujících ukrajinských dětí porostou i náklady na vzdělání. Počítá MŠMT se změnou rozpočtu?
  3. Jak budou probíhat maturity pro studentky a studenty, kteří přišli z Ukrajiny? Má tuto záležitost CERMAT promyšlenu a připravenu?
  4. Jsou obce a kraje, jakožto zřizovatel patřičných vzdělávacích institucí, schopny zvládnout nový školní rok 2022/2023 pod náporem dětí z Ukrajiny?
  5. Jakým způsobem bude probíhat přechod ukrajinských dětí ze základní školy na střední školy?

 
S pozdravem,
 
Mgr. Jan Klán

 
 

Nic není jako dřív, nic není, jak bývávalo

Nic není jako dřív, nic není, jak bývávalo

Březen 29, 2022

Je to jisté. Nouzový stav bude v České republice platit do konce května. Dlouho jsme si od tohoto instrumentu neodpočinuli. Nejdříve byl úzce spjatý s pandemií koronaviru, aby se posléze přesunul do uprchlické krize z Ukrajiny. Pamatuji si Vítka Rakušana, jak kdysi hřímal, že nouzový stav budou využívat opravdu jen někdy a ještě s rozumem. To bylo v době vlády Andreje Babiše. Nyní za vlády Petra Fialy je situace jiná. Vládne petipes a ten si chce upevnit svoji moc. Jinak by nouzový stav přeci prodloužil jen o 30 dní, tak jako tomu bylo za Babiše. Nic není jako dřív, nic není, jak bývávalo. Záhadou ale je, že výklad nouzového stavu současnou vládou je jaksi podivný a vypadá to, že zde máme dva druhy nouzových stavů. Pandemický a uprchlický.

Nouzový stav je ale jen jeden a k němu se vztahují jasná pravidla. Krom toho, že vám vláda může omezit vaše základní práva daná Ústavou, tak zde číhá ještě něco záludnějšího. Když nahlédneme do krizového zákona, zjistíme následující: Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit:

a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění, f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

Co mám na mysli onou záludností? Zejména nedotknutelnost obydlí, které může být při současném stavu vykládáno i tím způsobem, že když budete mít prázdnou nemovitost, tak vám stát nařídí ubytování uprchlíků (nic proti tomu). Zcela jistě za finanční úhradu a za jasných pravidel - doufejme. Určitě může vláda omezit i právo shromažďovací, když se například bude protestovat proti současné politice – věřme, nevěřme. Nouzový stav delší, než 30 dní je dle mého názoru silně zneužitelný, protože to popírá ono sousloví „doba nezbytně nutná“. Když byl nouzový stav prodlužován z důvodu ochrany veřejného zdraví, pravice ve sněmovně burácela, že je to zneužití tohoto instrumentu. Musím se ptát: prodloužení nouzového stavu na víc jak 30 dní není zneužitím? Ale například se dočkáme toho, že tam kde měla být záložní nemocnice pro covidové pacienty současná vláda vytvoří nějaké zázemí pro uprchlíky. Kdo ví.

Na závěr je ale dobré poznamenat, že pokud se v době nouzového stavu odehrávají krádeže, zločiny či přestupky, tak jsou za ně jiné sazby. Nahlíží na to ministerstvo vnitra stejně? A nezapomínejme tedy, že nám vláda může zakázat chodit ven i po 22 hodině, protože to může být pro nás nebezpečné, když jsme dle jejích slov ve válečném stavu. Nebo se na tyto věci snad nouzový stav nevztahuje? Třeba nouzový stav potřebuje vláda i k tomu, aby dále omezila šíření (dez)informací, zakazovala weby, nestrpěla kritiku, kterou vnímá jako narušení morálky své pravdy. Na to nám možná brzy odpoví, právníci sdružení ve sdružení STAN kolem Víta Rakušana. Karel Havlíček Borovský kdysi řekl: za pravdu je různá sazba, někdy pomník, jindy vazba….
 

Vítek jako kvítek

Vítek jako kvítek

Březen 28, 2022

Není Vít jako Vít, ale Vít Bárta a Vít Rakušan mají mnoho společné. Jejich spojnicí je politika a hnutí, která jsou podnikatelského charakteru. Ať už šlo o pověstné véčkaře nebo nyní hnutí STANkařů. Vítek Rakušan je pěkný kvítek, když se opírá takové kapacity jako studenta americké demokracie Farského nebo europrávníka Polčáka.

Podivné kyperské peníze, které jeho hnutí obdrželo na konci roku 2021, prý pečlivě prověřilo a zjistilo co? Očividně nic a Standa Polčák si mezitím řekl o milionové provize za to, že zastupoval obce ve věci výbuchu ve Vrběticích. Jak normální a morální je, když si za hodinu práce řekl 47 tisíc korun. Po skandálním odhalení rezignoval na post místopředsedy STAN, ale europoslancem zůstal. V tom hnutí to nějak popletli, ne? Měl zůstat místopředsedou, ale skončit jako europoslanec. Nebojte, on to myslel upřímně jako dříve jiný Standa (Gross).

To podnikatelský plán jiného místopředsedy STAN, studenta Jana Farského, byl daleko lepší. Při svém studijním pobytu v USA si chtěl ponechat poslanecký mandát a na důležitá hlasování vždy přiletět (jako čáp). Pod tlakem ale nakonec v poslanecké sněmovně skončil.  Chtěl si za peníze daňových poplatníků vesele studovat za oceánem. Takže kvítek Vítek ztratil další kytičku.

STAN jako partner v současném Pětikolečku však zatím nepřišel o věneček. Je to ale už asi blízko, proto náš Vítek prohlásil, že jeho hnutí potřebuje ráznou obměnu. Potřebuje prý nové politiky, kteří nebudou jako jeho bývalí místopředsedové a už vůbec ne jako klasičtí čeští politici. Jenže jak mu chcete věřit? Vždyť od samého počátku vládnutí v Pětipsu se STAN zmítá ve skandálech, které souvisí, jak jinak v případě podnikatelských projektů, s penězi nebo majetkem. Vítek, to ale myslí upřímně. No, nevěřte mu?
 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuální problémy