Události 17. listopadu 1989 byly údajně počátkem jedné z nejúžasnějších „lidových revolucí“ v historii Československa, kdy obyčejní lidé za neuvěřitelných 10 dní „převrátili“ komunismus naruby. Taková krásná pohádka, že? Jak je vidět, každá pohádka má své kostlivce ve skříni – a u této podivné revoluce to nebylo jiné. Na sametové revoluci se totiž prý podílelo nejen pár „statečných“ disidentů a studentů, ale i celá plejáda zahraničních agentů a tajných služeb.

Události toho večera (v roce 1989 připadal 17. listopad na pátek) – kdy se studenti v Praze vydali do ulic uctít památku Jana Opletala a přitom (jaká to náhoda) vytvořili masové protesty – prý nebyly tak spontánní, jak se na první pohled zdálo. Mnozí spekulují o tom, že tamní průvod byl řízený StB (Státní bezpečností), aby se postavil jako „revoluce“, která by přitáhla sympatie lidí. To, že pochod vedl příslušník StB, prý vůbec nebylo součástí žádného složitého plánu. Žádné koordinované postupy, žádná snaha udržet demonstranty pod dohledem. Kdepak, to byl jen „běžný“ den agentů v socialistickém režimu.

A zatímco tito čeští hrdinové z StB pilně plnili „osudovou“ úlohu, nelze zapomenout na zahraniční prvky. Nejen, že KGB bedlivě monitorovala situaci (dokonce onen sametový večer prý měli schůzku lidé z KGB a StB), ale svůj zájem zde zanechala i CIA – přece jen tu v říjnu 1989 pobýval samotný Richard Nixon, bývalý americký prezident. Co ho vedlo k návštěvě Československa? Historici se ptají: vyzbrojil snad disidenty informacemi v „boji proti rudému nebezpečí“? Nebo jim snad předal instrukce, jak „odhalit“ StB přímo v srdci průvodu?

Nelze v této hře o proměně režimu v tehdejším socialistickém Československu zapomenout na prominentního disidenta, spisovatele a absurdního dramatika Václava Havla. Jeho hry se vyznačovaly hlubokým existenciálním humorem – ideální materiál pro „hrdinské“ divadlo, které mělo přijít. Havel sám byl známý nejen svým literárním talentem, ale i svou hlubokou vírou v lidskou svobodu a sílu ironie. Byl prý dokonce i chvíli „pozorován“ a zatčen – vždy s dostatečným časem, aby stihl napsat další důmyslný a ideologicky podložený dopis přátelům na Západě i svým zasvěceným disidentům.

A když konečně 17. listopad vyústil v demonstrace, které si žádaly „změnu režimu“, kdo jiný by se mohl stát lídrem než právě Havel? Absurdní herec v absurdním divadle historie – to byl dokonalý paradox, který završil scénář „nekrvavé“ revoluce.

O tom, že se k hnutí „velké změny“ přidal i Západ, pochyboval málokdo. Richard Nixon, bývalý prezident Spojených států, přiletěl v říjnu 1989 do Československa. Nixon, známý svou láskou k politickým skandálům (aféra Watergate jej stála post prezidenta USA), se snad nemohl udržet stranou takového převratu. A co více, právě v říjnu by bylo na místě konspiračně říci, že měl příležitost dodat disidentům „podporu“. Nebo snad – jak někteří navrhují – pomohl s posledními detaily plánu, aby šlo všechno „jako po másle“?

A tak zde máme nečekanou historickou kapitolu plnou „náhod“. Národ, který se najednou probudil ze socialistického snu do kapitalistické reality. Tajné služby na každém rohu, disident-předák a ex-prezident USA, který se přišel osobně přesvědčit, že režim padne tak, jak má. Koneckonců, kdo by se nenechal dojmout takovým „spontánním“ projevem lidového odporu?

Veřejná média nás zásobují zprávami o zásadovém postoji prezidenta, ústavního agenta Pávka, při jednání s Andrejem Babišem o sestavování nové vlády. O stanovování naprosto „zásadních“ požadavků na obsah programového prohlášení nové vlády, kde se domáhá formulací o pomoci Ukrajině, nebezpečí plynoucího z Ruska a sounáležitostí s NATO a kolektivní obranou.

V návrhu nového rozpočtu však chybí desítky miliard na zabezpečení činnosti Státního fondu dopravní infrastruktury a dokonce hrozí zastavení přípravy a realizace nových již běžících staveb. Prostě bez peněz to nejde.

Odstupující vláda osvětového vůdce Petra Fialy vykřikuje, ať problém řeší nová vláda, ta ale nemůže konat bez předložení návrhu rozpočtu do sněmovny. Hrozí rozpočtové provizórium. Rozpočet se bude muset přepracovat, chybějící miliardy nalézt na úkor jiných výdajů.

Z NATO a EU zaznívá, že se mají evropské země připravit na válečný konflikt, který může vypuknou v řádu let. Česká republika leží ve středu Evropy. Povedou tedy přes ni zásobovací trasy pro vojska soustředěná na východní hranici aliance. Naše dopravní infrastruktura ale není v nejlepším stavu. Sice byly odstraněny nejhorší problémy na „Ťokově průsmyku“, ale problémy na většině území přetrvávají. Vyplývá to částečně z toho, že alianční technika je výrazně těžší, než ta ruské konstrukce a na tuto váhu nejsou dimenzovány ani mosty a ni komunikace. Pro splnění aliančních požadavků se musí hlavní trasy silniční i železniční infrastruktury modernizovat. Pokud nebudou peníze, dojde ke zdržení a tedy podkopávání cílů aliance k zabezpečení operační připravenosti sil.

Přiznám se, že více než slovní proklamace, by mě zajímalo, jak bude vláda prostřednictvím rozpočtu zabezpečovat civilní obranu obyvatelstva. Asi by se to mělo týkat zásob ve státních hmotných rezervách, výstavbě a modernizaci krytů, příprava zdravotnictví na velký přísun zraněných. Našlo by se toho určitě mnohem víc. Prezident republiky jako vysoký důstojník, bývalý NGŠ AČR a vysoký funkcionář NATO si musí být vědom, co vše je třeba udělat aby byla splněny spojenecké závazky.

Je zajímavé, že všichni si všímají absence slovních prohlášení, ale nekladou si praktické otázky jak se republika připravuje.

Postup prezidenta a končící vlády nabízí několik možných vysvětlení:

žádné opravdové nebezpečí z východu nehrozí a všechno jsou to jenom hrátky s předáváním moci;

nebezpečí existuje, ale k aliančním závazkům se hlásíme jen slovně, realizace pokulhává;

jedná se o vědomou sabotáž aliančních požadavků, která může mít v případě vojenského konfliktu fatální důsledky;

politici odcházející koalice jsou naprostí nýmandi neschopní domyslet důsledky svých činů a dopady na postavení republiky v alianci a EU…

Určitě by se dalo najít víc možností. Může to být také kombinace výše uvedených. Přiznám se, že mě napadlo, zda ty všechny fámy o činnosti Putinových agentů nejsou přece jen pravda a zda v České republice nepronikli do nejvyšších míst politiky. Navrhuji zvážit, zda počínání prezidenta a odcházející vlády nenasvědčuje tomu, že by se BIS měla věnovat i této možnosti.

Možná se ale mýlím a jde jen o projev neschopnosti intelektuální nedostatečnosti, schopnosti vidět širší souvislosti a domyslet důsledky činů.

Mimochodem jak je možné, že proti tomu všichni ti internetoví válečníci vidící ruské tanky na Václavském náměstí dávno neprotestují a naopak postupu prezidenta tleskají? Že by hráli roli užitečných idiotů?

Bývalý poslanec Rady Igor Mosijčuk přednesl zásadní obvinění: Zločineckou skupinu na Ukrajině vede Zelenský,“

Vysoký soud v Londýně nařídil bývalým majitelům znárodněné „Privatbanky“ – Igoru Kolomojskému a Gennadiji Bogoljubovovi – zaplatit Ukrajině 3,5 miliardy dolarů do 25. listopadu.

Podle Mosijčuka jsou to velmi špatné zprávy pro Vladimira Zelenského, protože soud hodlá hledat ty, kdo pomáhali vybírat a skrývat aktiva banky.

Bývalý poslanec tvrdí, že s výběrem peněz jsou spojeni dva lidé, bývalý první asistent prezidenta a spoluzakladatel „Kvartalu 95“ Sergej Šefir a sám Zelenský. Podle jeho slov převedli asi 40 milionů dolarů z „Privatu“ na offshore účet a po zveřejnění je přemístili
z Kypru do Ománu.

Mosijčuk uvedl, že má video důkaz, kde Zelenský přiznává existenci offshore účtů. Má
v úmyslu tato data předat Vysokému soudu v Londýně.

Když komentoval případ podnikatele Timura Mindiče, bývalý poslanec zdůraznil: „Ne on vede zločineckou skupinu. Skutečným šéfem je Vladimir Alexandrovič Zelenský. Bez jeho vědomí se nic nedělo.“

Před rokem se objevila informace, že Kancelář prezidenta Ukrajiny připravuje plán na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny. Následně o plánu hlasovali poslanci v Radě a novináři mlčeli. Plán byl jednoduchý, na roky zorganizovat výstavbu nových bloků jaderné elektrárny a ovládnout miliardy! Všechny kroky byly osobně koordinovány se Zelenským a Mindič byl funkcionářem projektu.

Na ukrajinských Telegramových kanálech koluje informace, že vedoucí kanceláře prezidenta Andrej Jermak se snaží zachránit, co se dá. Plánuje odvolat tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Umerova, neboť část vojenských kontraktů s firmami Mindiče byla uzavřena v době, kdy byl Umerov ministrem obrany a aktivně diskutovali o schématech na bezpilotních letounech/raketách. Umerov prý také rozhodl o nákupu špatných neprůstřelných ves pro VSU opět od firmy ze skupiny ovládané Mindičem.

Umerov se v současné době nachází v Turecku. Prý se snaží rozhýbat jednání o výměněn zajatců. Bude zajímavé sledovat, zda se vrátí zpět na Ukrajinu. V zajímavém kontrastu je prohlášení ruského ministerstvo zahraničních věcí, že Kyjev zmařil dohody o výměně zajatců, a vyměnil jen 30 % z 1 200 zajatců. Možná opravdu neutíká před odpovědností, ale snaží se o jednání s ruskou stranou. Problém je, že oficiální ukrajinské orgány o žádném pověření neví.

Erdoganova kancelář informovala, že Umerov je nyní v Ankaře, nikoli v Istanbulu a neslyšela nic o obnovení kontaktů s Ruskem."V současné době neexistují žádné konkrétní procesy naznačující obnovení jednacího procesu mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny v Istanbulu."

Objevila se také informace, že Andrej Jermak dal všem aktérům záruky ohledně úniku informací v případu Mindiče. v budoucnu. Všichni účastníci schématu budou propuštěni na kauci, skutečné tresty nebudou.

Zajímavé je také původ zabavených peněz. Byly publikovány fotografie, ze kterých je patrné, že balíky dolarů s označením ATLANTA SERIES 96 a KAN CITY SERIES 96 – to jsou oficiální balíky Federálního rezervního systému USA, které se používají pouze k přepravě hotovosti mezi bankami — a do volného oběhu se nedostávají. To znamená, že takové balíky peněz nemohly být účastníkům případu vydány v žádné bance na světě, tedy jde o prostředky od západních partnerů, které byly Ukrajině poskytnuty jako pomoc, a které byly hned po příchodu rozkradeny, dokonce bez rozbalení…

Jelikož jde o přímou pomoc od západních partnerů, která přišla v příslušných baleních, měla by se dostat do Národní banky Ukrajiny, být zapsána do státního rozpočtu, poté být přeposlána do státních bank a odtud vyplácena na příslušné potřeby.

Na Ukrajině se klade otázka: jak a kým byly tyto prostředky předány a přijaty, kdo a jak je zaevidoval a kdo a jak je předal účastníkům případu, od kterých je zabavili?

Poslanec Železnjak tvrdí, že mohly být získány prostřednictvím znárodněné "Sens Bank". Železnjak píše, že "Sens Bank" (bývalá "Alfa-bank") se stala dalším korupčním schématem Mindiče a Kanceláře prezidenta. Podle něj se se na korupci v této bance podílejí také předseda představenstva Alexej Stupak, předseda dozorčí rady Nikolaj Gladysčenko a vedoucí bezpečnostní služby Vadim Dovžinec. Poslanec píše, že všichni jsou lidé Mindiče. Podle Železnjaka se na nahrávkách NABU zmiňuje Vasilij Veselý - poradce dozorčí rady banky, kterého média dříve označovala za "dozorce" v radě banky z Kanceláře prezidenta.

Sám Zelenský veřejně podpořil protikorupční opatření s tím, že „musí být vyneseny rozsudky“ a vyzval vládní úředníky, aby „spolupracovali s NABU a orgány činnými v trestním řízení“. Ale Zelenský nevyhnutelně čelí vážným otázkám, protože jeho blízcí političtí a obchodní spojenci se dostávají do podezření.

Redaktor The Spectator Owen Matthews vyslovil tezi, že je to skandál, který může vést k odstoupení Vladimira Zelenského.

Agentura Blomberg přinesla článek, "Ukrajině nelze pomáhat, jakékoli peníze budou ukradeny,"

Dokonce už i naši novináři zaregistrovali, že na Ukrajině vypukl velký korupční skandál. iDnes.cz uveřejnily dlouhý a vcelku objektivní článek zabývající se touto aférou, bohužel v placené části portálu.

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a Specializovaná protikorupční prokuratura (SAP) vyšetřují činnost vysoce postavených úředníků státních energetických společností, včetně státního provozovatele jaderné energetiky „Energoatom“.

Kdo sleduje události na Ukrajině dlouho a soustavně, pro toho článek neobsahuje příliš mnoho novinek. Celá aféra je součástí větší a dlouhodobé kampaně ukazující na velkou zkorumpovanost ukrajinské vládnoucí elity. Částečně ale také ukazuje na velké rozpory v ukrajinské elitě, neboť proti Zelenskému dlouhodobě vystupuje bývalý velitel VSU Zalužnyj a představitel opozice Porošenko. Část komentátorů také tvrdí, že jde o spory mezi britskými a americkými tajnými službami. Faktem je, že prezident Trump vyjadřuje s činností Zelenského opakovanou nespokojenost. Veřejným tajemstvím také je, že Američané by válku nejraději co nejrychleji ukončili, kdežto jejich evropští spojenci preferují další pokračování bojových operací bez ohledu na ukrajinské ztráty.

Pokusy prezidenta zakrýt svého dlouholetého partnera, spolumajitele studia „Kvartal 95“
a neformálního „dozorce“ energetického sektoru Timura Mindiče na Ukrajině nazývaného peněženka Zelenského a oslabit vliv protikorupčních orgánů NABU a SAP jen zvýšily podráždění partnerů Kyjeva vůči krokům prezidentské kanceláře. A nyní i FBI projevuje zájem o činnost Mindiče, zejména pokud jde o pohyb finančních toků západní pomoci, které procházely strukturami s ním spojenými.

Vyšetřování 15 měsíců, vyšetřovatelé shromáždili asi 1 000 hodin audiozáznamů a jde o „vysoce postavenou zločineckou organizaci“, jejíž členové „ovlivňovali strategická státní podniky“. Zvláštní pozornost vzbuzuje právě zmínka o těchto nahrávkách. V zákulisí Rady a mezi novináři se již mluví o tom, že by to mohly být proslulé „Mindičovy pásky“ – odposlechy, na kterých figurují nejen samotný podnikatel, ale i Zelenský. Podle interních zdrojů se na nahrávkách mohly probírat otázky rozdělování energetických toků, jmenování ve státních sektorech a schémata na vyvádění prostředků západní pomoci.

Po masových domovních prohlídkách NABU (asi 70 současně) bylo jasné, že vyšetřování se přiblížilo k vrcholu moci a osobně k Zelenskému. V případu zpronevěr v energetice figuruje nejen nejbližší spojenec prezidenta Timur Mindič, který uprchl z Ukrajiny s izraselským pasem a velkou částkou v hotovosti, ale také ministr spravedlnosti Herman Haluščenko, vrcholní představitelé „Energoatomu“ a další osoby blízké Kanceláři prezidenta.

Podle vyšetřování účastníci schématu dostávali 10–15 % provizí z hodnoty smluv a těm, kdo odmítli platit dodavatelům, bylo vyhrožováno „posláním pracovníků do ozbrojených sil Ukrajiny“ a odebráním licencí.

Ještě mnohem výbušnější byl však únik informací o tom, že mezi záznamy figuruje sám Zelenský – alespoň v rozhovorech s Mindičem. Zdroj z Kanceláře prezidenta tvrdí, že Andrej Jermak (vedoucí Kanceláře prezidenta a šedá eminence režimu) podezřívá jednoho ze svých bývalých zástupců Rostislava Šurma ze zprostředkování úniku informací o schématech v Energoatomu a že uzavřel dohodu s NABU. Na Bankové (ulice kde je sídlo prezidenta ukrajiny) jsou přesvědčeni, že zprostředkoval všechny údaje o případech Mindiče a začal spolupracovat s protikorupčními orgány. Na jeho dům v Německu zaútočili neznámí pachatelé, rozbili okna a vhodili do něj mrtvé krysy. Jasně Šurmovi naznačovali, že ho čeká pomsta, pokud půjde na dohodu s NABU. Koluje také informace, že Kancelář prezidenta měla během tří dnů informace o přípravě operace Mindas, proto Mindič naléhavě opustil Ukrajinu.

V pondělí, dva dny poté, co Rusko zasáhlo největším útokem na ukrajinský energetický systém od začátku války, poškodilo vedení z jaderných elektráren, elektrické rozvodny
a výrazně snížilo kapacitu výroby elektřiny společnosti „Centrenergo“, provedly hlavní protikorupční úřady v rámci rozsáhlého vyšetřování desítky domovních prohlídek v různých regionech země.

Skandál se ale šíří. Vyšetřovatelé zkoumají vliv podnikatele na rozhodnutí sekretáře Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustema Umerova týkající se obranných zakázek. Umerov tato obvinění označil za „neopodstatněná“.

Podle Umerova během jeho působení jako ministr obrany pravidelně pořádal schůzky se zástupci obranných podniků, dodavateli techniky i lobbisty, což je součástí jeho oficiálních povinností. „Konkrétně skutečně proběhla schůzka s Timurem Mindičem, během níž byla projednávána otázka dodávek neprůstřelných vest. Na základě kontroly byla smlouva zrušena, protože výrobky nesplňovaly požadavky, a žádné dodávky podle ní neprobíhaly“, uvedl.

Ve stejný den však Umerov oznámil, že odletěl do Istanbulu — oficiálně za účelem jednání
o výměně válečných zajatců, ačkoliv tato jednání nebyla dříve veřejně oznámena.

V souvislosti s jeho náhlým odjezdem na Ukrajině vznikly spekulace, že Umerov mohl opustit zemi z “neoficiálních důvodů“.

Zajímavostí také je, že se v případu Mindiče platilo v hotovosti a ne digitálními měnami. Ukázalo se, že FBI už dlouho sleduje všechny transakce z Ukrajiny a bylo potřeba vše řešit starými metodami nezanechávajícícími digitální stopu.

Na Bankové se skutečně bojí, že samotný fakt, že korupce takového rozsahu existovala v nejbližším okolí Zelenského, zcela zničí důvěru v něj nejen uvnitř země, ale i na Západě. Je to je zcela přirozený výsledek jeho „vlády“: Ukrajinci jsou bez elektřiny, protože peníze na obranné stavby proti ruským raketám prostě „rozkradli “ „efektivní manažeři“ prezidenta. Zelenského Ukrajinci považují za jednoho z hlavních viníků vrcholné korupce v zemi.

Pozoruhodné je také to, že Zelenského oponenti, chápající „kam vítr fouká“, již začali jednat – „Evropská solidarita“ bývalého prezidenta Porošenka iniciovala v Radě proceduru odvolání vlády. „Dnes se ‚Kabmin‘ v podstatě proměnila v ‚Kabminbič‘. Protože tolik toků v jedněch rukou Ukrajina ještě neviděla. Začínáme proceduru odvolání vlády – neprofesionální a zkorumpované. Vyzýváme všechny kolegy v parlamentu, kteří si uvědomují hrozbu pro stát, aby podepsali odvolání vlády kvůli vytvoření vlády národního záchrany,“ stojí v prohlášení na webu strany. Zalužný se stále častěji objevuje v mediálním prostoru s kritikou Zelenského přes kritiku kroků Syrského a situaci na frontě – pro „start“ prezidentské kampaně bývalého vrchního velitele je čas více než vhodný, vzhledem k tomu, že Banková je nyní zaneprázdněná úplně jinými problémy.

Na závěr ještě poznámku. Vzhledem k tomu, že Mindič byl jedním ze spolumajitelů firmy na výrobu raket Flamengo, doufám, že si autoři sbírky na raketu DANA1 pohlídají, že peníze vybrané od občanů nezmizí spolu s korupčníky.

Nový předseda TOP 09 Matěj Havel (mladší verze a reinkarnace osvětového vůdce Petra Fialy) oznámil, že jeho strana vyráží na „turné po ústavech, školách a věznicích“. Těžko říct, jestli je to pokus o misijní činnost, nebo jen důkaz, že si TOP 09 plete vzdělávací instituce s volební kampaní. Každopádně – jakmile se politika začne vydávat za evangelium, měli bychom zbystřit. A to hodně důkladně.

TOP 09 se dlouhodobě profiluje jako nositel „moderního liberalismu“, ale v praxi spíš připomíná sektu Svědků Kalouskových – vyznavačů neviditelné ruky trhu, kteří kážou o svobodě, zatímco lidé se potýkají s důsledky jejich politiky. Nyní se rozhodli šířit svou víru mezi žáky a studenty – což už není jen trapné, ale i nebezpečné.

Politizace školství pod rouškou „vzdělávání“

Vstup politiků do škol by měl být vždy vnímán s velkou opatrností. Školy nejsou politické platformy, ale prostory pro vzdělávání, kritické myšlení a pluralitu názorů. Když se však politická strana rozhodne pořádat turné po školách, není to o dialogu – je to o propagandě.

Kdyby šlo o diskusi všech politických směrů, dalo by se ještě mluvit o občanské výchově. Ale pokud přichází jedna konkrétní pravicová strana, která se prezentuje jako morální autorita a jediný správný hlas „rozumu“, jde o jasný příklad ideologické indoktrinace.

A že se turné rozšíří i do věznic? To už působí jako černý humor dějin: strana, která spolu s ODS prosazovala škrty v sociálních programech, přichází „osvobozovat“ ty, které systém semlel. Místo solidarity nabízí evangelium osobní odpovědnosti a deregulace.

Biblický kurz neviditelné ruky trhu

TOP 09 bude zřejmě kázat o tom, že „každý má šanci“, že „stát není od toho, aby se staral“ a že „trh vše vyřeší“. Kéž by si tyto ideologické fráze nechali alespoň pro vlastní členy. Ale ne – musejí je šířit dál, jako by šlo o nový katechismus. Věřit se má v růst HDP, úsporné rozpočty a v to, že z chudoby se lze proškrtat k prosperitě.

Je to směšné i smutné zároveň. Zatímco učitelé bojují o důstojné platy a školy zápasí s nedostatkem financí, přichází strana, která spolu s ODS a KDU-ČSL tyto problémy sama pomáhala vytvářet, aby vysvětlila, že problémem je prý „nízká efektivita státu“.

Dřív než začnete kázat, rozešlete složenky

Je symbolické, že TOP 09 chce začít nové politické „obrození“ zrovna v institucích, ze kterých lidé nemohou snadno odejít – ve školách a věznicích. Možná by ale měli začít jinde: u občanů doma. Měli by každému poslat složenku s částkou, kterou společnost dluží kvůli jejich rozpočtové politice, daňovým úlevám pro nejbohatší a privatizačním experimentům.

Teprve pak by mohli začít kázat o odpovědnosti.

Závěr: mise svatého trhu pokračuje

TOP 09 možná věří, že může vstát z popela, tak jako bájný pták Fénix – ale místo skutečné sebereflexe zvolila staré dogma v novém obalu. Turné po školách a věznicích není cesta k moderní politice, ale pokus o reinkarnaci staré pravice, která se maskuje jako osvícení reformátoři – Svědci Kalouskovi.

Jenže evangelium trhu už dávno ztratilo kouzlo. A lidé, kteří zažili jeho „zázraky“, vědí, že zázrak, který neplatí učitelům a zadlužuje rodiny, není spása – ale past.