Mgr. Jan Klán

V průběhu roku 2022 došlo k nárůstů počtu vražd a sebevražd. Zejména narostl počet vícenásobných vražd. Příčinnou těchto tragických událostí byly většinou rodinné spory. Tím to ale nekončí. Současná neutěšená situace a nastupující krize mnohdy lidi žene k různým zkratovým jednáním. Když nahlédneme do statistik, zjistíme, že nárůst počtu vražd je většinou v době krize. Stejně je tomu i v případě počtu sebevražd. Je zajímavé sledovat, že nárůst násilných úmrtí koreluje s ekonomickou situací. Navíc zde lze sledovat i vztah k vládnoucí garnituře v době krize – vždy to byla vláda pravice (celá 90. léta 20. století, 2008, 2012). Dnes se ale nacházíme v úplně jiné situaci. Covidová pandemie „skončila“ a nastoupila energetická krize ve spojení s inflační a ekonomickou. To negativně dopadá na nízkopříjmové osoby, ale i střední třídu. Jestliže nevyšší počet duševních problémů byl za covidu z důvodu izolace, tak dnes je daný stav způsoben vysokými cenami, obavami z budoucnosti, případně z eskalace válečného konfliktu.

Místo toho, aby rizika přebíral stát, tak je přenáší na jednotlivce. To se projevuje v nárůstu duševních problémů, kdy lidé mají problém uživit rodinu a zabezpečit chod domácnosti. Nejvíce na to doplácí chudí a středně příjmové vrstvy, kdy se riziko nespravedlivě přerozděluje. Ti, kdo mají vysoké příjmy, riziko tolik nepociťují a mohou pouze spadnout do nižší vrstvy (rozuměj střední vrstvy). Zatímco sociálně ohrožení už nemají kam padat. V těchto případech může vzniknout nárůst jevu, který můžeme slovy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka nazvat jako sebevražda, hromadným jevem společenským. O tomto aktu již dnes dokonce uvažují někteří umělci. Například herečka Obermaierová, která pomýšlí na sebevraždu, kdy ji drtí vysoké ceny energií. Kolik takových lidí je a v dohledné době bude? Nepochybně více. Bohužel. Inflace totiž stále roste, vše se zdražuje a lidem dochází peníze. Tento fakt může posléze vést ke zkratovým jednáním. V médiích pak můžeme číst titulky, že se upálil člověk, ten či onen se zastřelil, proběhla rodinná tragédie atd.

Měli jsme v mnoha oblastech fungující sociální stát. Ten je dnes v troskách a ještě je zde snaha o jeho další demontáž. Nápady se jen hrnou z úst pětidemoliční vlády a jejich poradního orgánu – Národní ekonomické rady vlády (NERV). Zvýšit věk odchodu do důchodu, privatizovat zdravotnictví i bezpečí. Pilíře, které mají být silné a státní jsou vystaveny oslabení a privatizaci. Jak tohle všechno vnímají ti, co nemají velké příjmy? Určitě jako zradu sociálních jistot, humanity, lidství. Kapitalismus vše nevyřeší, naráží na své limity. Ukazuje se, že začíná požírat své děti a nejen je. Požírá celou společnost a lidé začínají být bezradní. Od státu totiž očekávají pomoc a ne ničení. Současná Pětipsí vláda nás ale ve snaze zavést divoký kapitalismus žene do hluboké krize. Jak ekonomické, společenské, ale i morální. To vše může vést k nárůstu negativních jevů ve společnosti, zejména k vysoké míře kriminality.

Jako viníka nárůstu negativních společenských jevů můžeme označit současný systém, který nechává mnoho lidí v bezradnosti. Nikde nejsou žádná pozitiva. Navíc se začíná vytvářet tlak na zdravotní systém. Zejména v oblasti psychiatrie a psychologie, kdy evidujeme zvýšený nárůst psychických, ale i rodinných problémů. Tyto věci primárně plodí současný dravý systém – celý život je převeden na finance, což je lidsky špatně. Dluhové pasti, nízký příjem, vysoké ceny zboží denní spotřeby vede mnohé lidi až na okraj propasti. Jediným řešením je změna systému – od kapitalismu k socialismu tržního typu a sociálnímu státu.