Zastánci energetické nebezpečnosti

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa prohlásil, že elektrárny v České republice nejsou potřeba a dle jeho slov se ani nevyplatí. Prý si energii budeme dovážet. Jedná se o zajímavou logiku pana europoslance, který zjevně nehájí národní zájmy České republiky a dokonce ani nedomýšlí rizika. Co ale čekat od člověka, který evidentně hájí cizí zájmy. Když se na problém podíváme optikou veřejné politiky a možných rizik, tak zjistíme, že každý stát se snaží vlastnit energetické zdroje, protože ty právě pohání současnou civilizaci. Jedná se o součást tzv. kritické infrastruktury, kterou musí mít v rukou vždy stát. Pokud by totiž stát neměl žádné elektrárny, jak tvrdí pan europoslanec, tak se dostaneme do víru rizik a tím největším rizikem je přímá závislost na jiných zemích nebo soukromých dodavatelích energie. Jaký je posléze dopad? Naprosto bezprecedentní a projeví se v nárůstu cen za energie. Tím pádem to celé odnese koncový uživatel, tedy běžný občan. Namísto toho, aby pirátský europoslanec bojoval za národní zájmy, tak hájí zájmy cizích mocností nebo energetických korporací. Jedná se o uvažování dravého kapitalismu, protože náš stát ve velké míře vyváží elektřinu do zahraničí. Z tohoto důvodu je nutné náš stát v tomto eliminovat a nasadit na náš trh výraznou deregulaci. Na celý problém se navíc nasadila zelená politika a vše se pečlivě zaobalilo, aby to vypadalo, že náš stát je vlastně velkým znečišťovatelem ovzduší, když elektřinu vyrábí primárně v uhelných elektrárnách.
Logika představitelů Pirátské strany je v tom, že bychom se měli stát přímo závislými na někom zvenčí. Nově si tedy jako heslo mohou dát: „Buďme otroky cizích zájmů! – Piráti“. Celé je to postavené na hlavu a ukazuje to na fakt, že buď to pan europoslanec nemá v hlavě srovnané, nebo co víc, je ve vleku silné lobby, která chce oslabit náš národní stát a jeho energetickou politiku. Co ale jiného čekat od Pirátů, když jsou jejich představitelé schopni bojovat proti Rusku a Číně (jmenovitě ministr zahraničí Jan Lipavský), dopředu vylučovat z výběrových řízení špičky v oblasti jaderných technologií, aby tomu všemu dali korunu s tím, že vlastně žádné elektrárny nepotřebujeme. Racionálně uvažující volič by si měl uvědomit, že jsou to právě tyto kroky, které zapříčiňují nárůst cen energií. K tomu si samozřejmě musíme přičíst nesmyslné obchodování s energiemi na burze kdesi v Evropě a máme zde vyslovené „obludárium“, které odnáší koncový uživatel.
Modelování rizik mnohým představitelům současné vládní koalice moc nejde, a proto jsou schopni vytvářet ideologická prohlášení, která nakonec poškodí všechny. Když se na závěr přeneseme do doby dávno minulé, někam před rok 1989, tak zjistíme, že za tehdejšího systému by takové věci nemohly nastat. Stát vlastnil všechnu kritickou infrastrukturu, která byla státem regulována. S energiemi se na žádné burze neobchodovalo a ceny energií byly přijatelné pro všechny. Po roce 1990 si tohle uvědomili různí „vykukové“ v divoké privatizaci a proto se rychle snažili dostat ke kritické infrastruktuře, protože ta slouží úplně všem a platit za ni musí také všichni. Do budoucna je tedy nutné zestátnit energetický sektor a mít stabilní dodávky elektřiny bez jakékoliv závislosti na cizích zemích. Z tohoto důvodu se na Pirátskou stranu můžeme dívat jako na spolek zrádců, kterým nejde o blaho občanů, ale o blaho své a rovněž cizích zájmů.