Mgr. Jan Klán

Naší politickou scénou cloumají emoce, které jsou zapříčiněny aférou Vrbětice založenou pouze na „důvodném podezření“, jak to označil premiér ve svém historickém projevu v sobotu 17. 4. 2021, abychom byli přesní. Můžeme tvrdit, že ona aféra je u nás svým rozsahem bezprecedentní - odtud v názvu článku slova gate, které se používá u takovýchto podobných kauz v USA od doby aféry Watergate. A že je to kauza svým původem americká, neříká jen ruské ministerstvo zahraničí, ale i mnozí další.

Rozsáhlost a účelové namíření proti Rusku v sobě skrývá mnoho nebezpečného. Jelikož nebyly prezentovány žádné důkazy, zatím to vypadá pouze na lži, které mají za cíl narušit naše vztahy s Ruskem a přispět tak k eskalaci konfliktních vztahů USA s Ruskem, které se do konfliktu snaží nebezpečně zatáhnout co nejvíce západních zemí.

Pokud začneme rozplétat celý scénář, dost se podobá fake news a konspiracím, které americké a britské zpravodajské služby sestavovaly USA v roce 2002 – 2003 při ilegálním útoku na Irák. V té době rovněž lhali, aby poskytli požadované podklady, které si vyžádali v Bílém domě pověstní jestřábi. Vylhaná tvrzení o zbraních hromadného ničení v Iráku vyústila v ilegální válku s destrukcí země a půl milionem až milionem mrtvých. Kdo by takovým zpravodajským službám dnes mohl věřit? A jejich českým spojencům, či asi přesněji jejich českým podřízeným?

Dnes je prefabrikování materiálů velmi podobné. Do všeho se nám přidává dostavba jaderné elektrárny Dukovany ruskou společností Rosatom a zájem o ruskou vakcínu Sputnik V. Jelikož byly obě dvě záležitosti „na spadnutí“, zpolitizovaní zpravodajci usilovali o znemožnění, abychom se v těchto věcech obrátili směrem k Rusku. Jistě není těžké si představit, jakou roli v to mohl hrát šéf české bezpečnostní služby, který byl od CIA vyznamenán nejvyšším americkým oceněním za zahraniční spolupráci, oceněním George Teneta. Pro inteligentní zpravodajské služby by bylo inteligentní alespoň nedemonstrovat takto veřejně podřízenost českých složek složkám americkým, ale úroveň v současnosti oproti minulosti klesla. Samozřejmě telefonátů mohlo přijít více, nejen ze CIA, ale i z dalších amerických zdrojů. To se patrně dozvíme až po desítkách let po odtajnění dokumentů, jak je to v takových případech obvyklé. Pokud nám do té doby nepomůžou Wikileaks nebo jiní investigativní aktéři.

Zpráva z USA však mohla být jednoznačná: vidíte, že eskalujeme napětí s Ruskem, chystáme vojenské cvičení NATO na Ukrajině, což může vyústit v další válku, tak se podle toto zařiďte; koukejte se odříznout od Ruska, jsme vaši spojenci a Rusko je náš, a tedy i váš, nepřítel; vymyslete si něco, ale koukejte to udělat, jinak vás označíme za ruské kolaboranty a přineseme „důkazy“. V Maďarsku k tomu ale nedošlo, přestože dovezlo vakcínu Sputnik V. avšak tam není prezident či premiér tak silně angažován ve všestranné spolupráci s mnoha zeměmi, včetně Ruska, jako v České republice. Maďarsko spolupracuje silněji hlavně s Čínou.

Nicméně scénář byl jasný. Viník byl předem určen, jen se musela připravit účelová podezření. Malá Česká republika na základě pouhého nepodloženého podezření vyhostila enormní počet ruských velvyslanců, více než velké USA. Presumpce neviny neplatí, nejsme tedy asi už právním státem. Stačí „vyhrabat“ nějakou starou kauzu po 7 letech, která vůbec s ruskými aktéry nebyla tehdy spojována.

Celá kauza ale není tvůrci dostatečně doladěna a objevují se trhliny. Zpravodajci, kteří kauzu vymýšleli, asi českému premiérovi a ministrovi zapomněli podrobněji říci, co mají vlastně říkat. Nebo spíše spoléhali na jejich loajalitu, na základě které si přece detaily domyslí a veřejně rozšíří. Ti se však zdráhají, neboť chtějí spolupracovat s Východem i Západem a špinění Ruska dělají jen do míry, do níž jsou asi přinuceni. Krásným příkladem výmluv je místopředseda vlády a ministr Jan Hamáček, který vše postavil na hlavu. Nejprve měl totiž letět do Moskvy vyjednávat dodávky vakcíny Sputnik V, ale když dva dny před odletem vznikla aféra Vrbětice, svoji cestu komentoval jako zastírací manévr vrbětické akce. K tomu všemu se vyjádřil premiér Babiš, když na tiskové konferenci prohlásil, že o žádném zastíracím manévru neví a nevěděl. Takže jak to tedy vlastně bylo? Už nejsou interpretačně sladěni ani dva hlavní vládní politici v této zemi? Opravdu tedy ve Vrběticích „řádili“ agenti ruské tajné služby GRU?

Díky kauze Vrbětice budou zcela jistě vztahy naší republiky s Ruskem výrazně ochlazeny a dopady budou zcela jasné. Půjde hlavně o to, že se k našim občanům nedostanou vakcíny včas (bez ohledu na to, kdo je vyrábí) a zbytečně tak na koronavirus zemřou mnozí lidé. Tvůrci aktuální vrbětické zpravodajské kauzy budou mít patrně na svědomí lidské životy. Sputnik V bude v EU asi odmítnut, silně pochybuji o tom, že jej EMA povolí. Navíc to bude ve chvíli, kdy mezi sebou soupeří západní farmaceutické korporace o to, která vakcína je bezpečnější a bude jí ještě větší nedostatek. Nevšiml jsem si ale, že by se podobná diskuze o zdravotních rizicích vedla směrem k ruské vakcíně, kterou se bezpečně očkuje již ve více než 60 zemích světa.

Dalším negativní dopad bude na jadernou energetiku. Nejen, že Dukovany by měl dostavět někdo jiný, ale ony možná nebudou dostavěny vůbec, neboť je nebude mít kdo postavit. V roce 2020 bylo na světě zprovozněno celkem pět jaderných bloků. Z toho dva v Číně, jeden jihokorejský blok ve Spojených arabských emirátech a dva ruské bloky, a to v Rusku a Bělorusku. Francie a USA nula. Budovat se začalo pět reaktorů a to čtyři bloky v Číně, jeden ruský v Turecku. Francie, USA a Jižní Korea nula (zdroj:oenergetice.cz). Jen za poslední roky se v USA odstavilo více jak 5 bloků a jejich společnost Westinghouse je patrně v bankrotu. Lze se ptát, kdo má v současné době na světě největší zkušenosti s výstavbou jaderných reaktorů? Fakta mluví sama za sebe: Rusko a Čína. Navíc ruská společnost Rosatom má nejvíce rozestavěných reaktorů v zahraničí a dokonce i v Číně. Navíc má velkou zkušenost také u nás v ČR. Reaktor se u nás tedy patrně stavět nebude a po skončení životnosti těch stávajících se staneme přímo závislými na dodávkách energie z jiných států, a to zejména z Německa, odkud nakupujeme různé komodity.

To jsou reálné české důsledky kauzy Vrběticegate. Ale nebuďme sebestřední. Česká kauza je jen součástí podstatně větší geopolitické hry USA, které jsou v úpadku, a to v době, kdy řada jiných států, včetně rozvojových, roste a je schopna svého domácího rozvoje. Navíc Čína, Rusko, Indie a řada dalších jsou schopny hrát stále větší roli ve světě. Už nejsme v 90. letech v éře amerického triumfalismu. Světová ekonomická krize 2008 zasadila USA těžkou ránu, kterou se všem na světě ukázalo, jaký je stav věcí. Asociální přístup amerického zdravotního a politického systému k americkým občanům v době pandemie vloni ukázal tamní krizi ještě více. USA teď kolem sebe kopou jako raněné zvíře.