Mgr. Jan Klán

Naše vláda přišla s nápadem, který se již skloňuje v řadě zemí po celé Evropě. Jedná se o návrh, že by do určitých oblastí lidského života (divadel, sportovišť nebo cestování do zahraničí) mohli jen lidé s negativním testem. Takové úvahy na sebe nenechaly dlouho čekat. Ostatně jsem dávno uvažoval o tom, že se zavede třeba evropský očkovací pas, případně na čip občanského průkazu můžeme nahrát různé informace o proběhlém očkování nebo i jiné informace, které byly kdysi uvedeny v papírových občanských průkazech. Jako velice zajímavá možnost se jeví nahrání aplikace očkovací pas do chytrého mobilního telefonu. V tomto případě ale vzniká problém ve chvíli, kdy nevlastníte talový telefon, ale určitě je daná věc k široké diskuzi. Z logiky věci se takový nástroj měl zavést již dávno a nemuseli jsme jako lidstvo čekat až na současnou situaci. Jednoduše řečeno: Ten, kdo by chtěl někam vycestovat nebo k nám přicestovat by musel mít očkování proti nemocem, které by si určila ona cílová země. Jedná se o poměrně velkou kontrolu pohybu obyvatel (ta ale probíhá již nyní, globální společnost je společností kontroly) a částečné ubírání práva se svobodně rozhodnout, kam vlastně vycestuji. Ostatně už dnes a dokonce před propuknutím pandemie jsou podobné nástroje již zavedeny. Například máte omezení cestovat do řady zemí, kam vás bez očkování nepustí. Jako příklad si můžeme uvést Etiopii, kam vás pustí jen v případě, že jste očkováni proti žluté zimnici. Takže zavedení evropského očkovacího pasu je pouze nadstavbou současných věcí, které již existují.
Podobné je to u příkladu sportu nebo kultury, kam bude moci jen ten, kdo bude mít negativní test. Ostatně již nyní například v divadlech testují každý týden své zaměstnance, když jdou na zkoušku. Balancovat můžeme na tenkém ledě jen v oblasti osobní svobody a osobních práv jako člověka. Nicméně je nutné si uvědomit, že i když máme různá práva, máme samozřejmě řadu povinností. Začneme-li těmi společenskými, lze říci, že mezi základní povinnosti patří ohleduplnost vůči druhým lidem nebo mezigenerační solidarita. Dále můžeme uvést vzdání se určitých svých práv po nezbytnou dobu v rámci ochrany celku (kolektivu společnosti) například kvůli bezpečnosti v případě války apod.
V kapitalistické společnosti se vyskytují různé povinnosti. Problematické povinnosti jsou lidem vnucovány kapitalistickým systémem například při zadlužení se hypotékou na celý život. V tomto případě se jedná o povinnost vůči systému, kdy jste k právu na bydlení (vlastnímu) nuceni formou zadlužení často až do nástupu do důchodu. Tyto povinnosti, které jsou systémem vnucovány, je nutné odstranit například výstavbou městských bytů.
Na druhé straně jsou v různých druzích rozvinutých společností, kapitalistických i socialistických, pozitivní povinnosti, které samozřejmě stát nebo systém také nařizuje, ale které jsou ve prospěch občanů, včetně povinností zdravotních. To sice kapitalismus původně neobsahoval, ale v průběhu dějin byl nucen se alespoň částečně polidštit, aby přežil. Sem můžeme řadit právě očkování, které má chránit veřejné zdraví společnosti a zároveň jednotlivce. Když jste například v karanténě, vzdáváte práva se navštívit někoho blízkého, jít ven, chráníte kolektiv a další lidi a to za předpokladu, že je vám karanténa nařízena státní mocí nebo ji vykonáváte dobrovolně. Právě vzdání nebo omezení práv jednotlivce bude hýbat různými koncepty, které budou postaveny na tom, že do určitých oblastí (restaurací, divadel, sportovišť, cestování atd.) budou moci vstoupit jen ti, kdo budou mít negativní test. Z toho plyne, že na určitou dobu vyloučím z tohoto procesu ty, kdo budou mít test pozitivní. Jakkoliv se tato věc může na první pohled jevit jako problematická, protože tím omezím jistý typ práva, tímto přístupem zachráním ale například tisíce nebo desetitisíce lidských životů. Musíme si uvědomit, že právě záchrana života je to nejcennější a je postavena na samotný vrchol společenského žebříčku. Dokonce i před práva jednotlivce jako individua, které nesmí být sobecké a zapříčinit nemoc či smrt mnoha lidí a naopak má být zodpovědné nejen vůči sobě, ale také vůči celé společnosti.
Je reálné, že v blízké budoucnosti se informace o našem očkování nahrají na elektronický občanský průkaz, případně očkovací pas (průkaz). S takto uloženou elektronickou informací přijdete do daného zařízení, kde budete prověřeni. Ostatně již dnes téměř každý využívá například pověstnou lítačku do metra, IN kartu u Českých drah nebo platbu kartou, případně vyzvednutí receptu pomocí občanského průkazu. Zde je nutné zdůraznit, že tato věc nikomu nevadí a je hojně využívána. Takže elektronická informace o vašem očkování by byla jen nadstavbou současného systému. Jednalo by se o další navýšení zdravotní bezpečnosti a hlavně zamezení rizikových kontaktů, což by posléze vedlo k oslabení pandemie.