Hysterie místo historie
Pomalu nám vyprchává atmosféra připomínání roku 1968. Média byla vysloveně „nacpána“ k prasknutí různými pořady, které událost před 50 lety připomínaly. Vše dokonce přerostlo v demonstraci, která se odehrála před velvyslanectvím Ruské federace. Prý nás neustále Rusové ohrožují. Média vědomě (nebo nevědomě, ale věřím první možnosti) zasela geopolitiku strachu a nevraživosti vůči jinému národu. Jak je tohle možné? Z historie se totiž nakonec stává spíš hysterie, než aby se objektivně vykládala. Někdo může namítnout, že nemám co mluvit do událostí, které jsem nezažil. To je pravda velice povrchní a nakonec si každý může říci svůj názor. Měl jsem totiž to štěstí, že jsem základní školu absolvoval ještě v 90. letech minulého století a na vysoké škole měl výborné kantory, kteří vykládali dějiny, tak jak probíhaly.
Z událostí, které se odehrály 21.8.1968, se stává čím dál větší fenomén, kdy se říká, že se mělo stát to a to. Nebo lépe, že pokud by vojska Varšavské smlouvy nepřišla, tak by Československo bylo někde úplně jinde. Prý na úrovni Západu. Když se na to celé podíváme, tak kritici tehdejšího systému se asi musí dnes stydět (jim to ale divné nepřijde), když to samé nám říkali v roce 1989. Tenkrát se říkalo, že za pár let doženeme Rakousko nebo Německo. A co se stalo? Místo dohánění jsme se po roce 1990 propadli ještě níž a „vysněný“ Západ nám dal vale.
Jak se čím dál více s naší historií hysterčí, tak jsem zvědavý, zda budou podobným způsobem připomenuty události roku 1938. Opravdu bude naše televize vysílat speciální vysílání k této události, kdy nás naši dnešní (i tehdejší) „spojenci“ nechali napospas tehdejšímu nacistickému Německu? Bude připomenuto, že se jednalo o spojeneckou zradu Velké Británie a Francie? Bude se rovněž protestovat před velvyslanectvími těchto zemí za to, že způsobily utrpení našemu národu? Obávám se, že nikoliv. Vše bude prezentováno, že to prostě takhle bylo a nic jiného nešlo dělat. Možná se ptáte, co tím chci říci? Poukazuji zde na jeden významný fakt: naše média z některých výročí naší historie vytváří hysterii vůči někomu/něčemu.
Proč se však naše dějiny vytváří a upravují jednou tak a podruhé onak? Vždy záleží na tom, kdo je v danou chvíli v politice u moci. Respektive, zda je u moci zrovna ten, komu fandí média (demokracie se v tomto případě musí stydět). Nehledě na to, že se v našich podmínkách vyskytuje Ústav pro studium totalitních režimů, který do svého „výzkumu“ zahrnuje období let 1939-1989. V tom případě je divné, že pokud tento „vykladač“ minulosti říká, že celé toto období bylo „totalitní nebo nedemokratické“, tak proč média říkají, že rok 1968 takový nebyl? Pravděpodobně se jim to hodí do výkladu, když tvrdí, že socialismus je nedemokratický, protože snaha o jeho „jiný“ model skončila intervencí vojsk do Československa.
Ať tak či onak, tak zjistíme, že koncem 80. let 20. století se sovětský model socialismu vyčerpal a to i přes to, že na našem území byla sovětská vojska ve svých kasárnách. Nikdo ani moc nevěděl, že tady nějaká vojska jsou. Dokonce jsem to nevěděl ani já. Jako malý kluk, když se musela tato vojska v roce 1991 stahovat do tehdy ještě existujícího Sovětského svazu, jsem se na ně chodil s kamarády dívat na nádraží v naší vesnici kousek od Kolína. Dokonce se šuškalo, že v lese nedaleko naší vesnice mají střelnici, kam jezdí cvičit. Jinak jsme nic nevěděli.
Rok 1968, ale nejen on, je historie, ale neměla by se z toho dělat hysterie. Jenže dělá...
