Mgr. Jan Klán

V našem městě se děje plno zajímavých věcí. Již máme slavnostně otevřenu novou sportovní halu „Na Klimešce“, která (zatím) celkem stála 150 milionů. V říjnu, po turistické sezóně, začne jezdit nová autobusová linka do centra města, která bude dražší, než stávající MHD. Tím ale dění v Kutné Hoře zdaleka nekončí. Po procházce (tímto) městem zjistíte, že na mnoha místech chybí chodníky, přechody pro chodce, základní infrastruktura. Úsekové měření rychlosti vozidel se nachází na místech, kde je vlastně k ničemu. Úřady si nad dotazy občanů hlavu nelámou, odpovídají, co chtějí. Většinou se vše nese v duchu: kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Tím vším se dostáváme do začarovaného kruhu, kdy se ve městě dějí „divné“ věci. Poslední příklad pochází přesně z místa, kde bydlím. Jedná se o část Kutné Hory – Karlov.

V této lokalitě horečně probíhá nová bytová výstavba (podobně jako v dalších okrajových částech města) a potýkáme se (zde) s problémem, který se jmenuje: absence chodníku. Do nedávna se do centra města dalo dostat alespoň „chodníkem“, který vedl podél jedné nejmenované společnosti, která se zaměřuje na koupelny. Místo však nyní prochází rekonstrukcí a daný chodník firma uzavřela. Nikdo z Karlova z okolí ulic Čáslavská a V Zákoutí se nemá jak bezpečně dostat přes velice frekventovanou ulici Čáslavská.

Nedalo mi to a položil jsem několik otázek vedení města. Nestačil jsem se divit jejich odpovědím. Nejúsměvnější byla ta na moji následující otázku: můžete mně prosím vysvětlit, jak se mají maminky s kočárkem bezpečně dostat do města? Následující odpověď by vás určitě nenapadla a je evidentní, že v této lokalitě města osobně nikdo nebyl. Zde je vyjádření města: „zcela jistě se jedná o nepříjemnou skutečnost, kdy sice v krátkých úsecích a jen po několik dní, ale přesto došlo k úplnému uzavření manipulační cesty nejmenované společnosti v Čáslavské ulici. Nejvhodnějším způsobem, jak se tomuto nebezpečnému místu po dobu uzavírky vyhnout, je využít jízdy vozidlem namísto pěší chůze. V případech, kdy maminka s dítětem nemá jinou možnost, musí uskutečnit pěší chůzi po vozovce, stejně jako je tomu ve všech ulicích města a městských čtvrtí, kde není doposud vystavěn chodník“. Výše uvedená odpověď svědčí o několika nemorálnostech.

Za 1) co když člověk nevlastní osobní automobil? Jak se poté má bezpečně dostat do centra města? Musí se tedy nebezpečně pohybovat mezi jedoucími vozidly a to je při frekvenci dopravy ve špičce i 800 vozidel za hodinu. To je radikální rozdíl oproti jiným ulicím města, kde mají alespoň přechod pro chodce, který v této lokalitě chybí.

2) pokud nemám vozidlo, tak jsem automaticky vyloučen z možnosti se bezpečně dostat do centra města. Pokud navíc podniknu pěší cestu do centra města, tak reálně riskuji, že dojde k nějaké kolizi chodec/automobil. Navíc manipulační cesta je uzavřena již několik týdnů!

3) s údivem město zjistilo, že zde vlastně žádný chodník neexistuje, ale jedná se prý o manipulační cestu ve vlastnictví soukromé společnosti. Nicméně, pokud nahlédneme do katastru nemovitostí, tak buď nic nezjistíme nebo po delším bádání dojdeme k závěru, že je to součást přilehlé komunikace. Přitom na zastupitelstvu města bylo mnohokrát jasně řečeno, že se jedná o chodník. Na fotografii, kterou mám k dispozici po uzavření manipulační cesty, je napsáno „chodník uzavřen“. Ze zjištěných informací nám zcela jistě musí jít hlava kolem.

4) z jakého důvodu zde není chodník, který by spojoval tuto část Karlova s centrem? Prý k tomu není (důvod) ani veřejný zájem. A já se tak těšil, že si budu chodit zasportovat do nové haly! Bohužel se k ní nemám jak bezpečně dostat.

5) aby toho nebylo málo, tak stejný problém panuje v dalších lokalitách, kde se rozjíždí výstavba, např. „Na Třešňovce“. I zde je absence přechodu pro chodce a lidé se nebezpečně pochybují podél krajnice vozovky. Chybí zde rovněž chodník, který by je bezpečně dostal směrem k centru.

Co nám z toho všeho vyplývá? Že je v podzimních volbách nutné vyměnit celé vedení města, které vidí veřejný zájem pouze ve sportovních halách (někteří zastupitelé dokonce prohlašují a sní o další v Lorci). Vůbec si neuvědomují, že se město začíná rozrůstat na své periferii (zatímco se centrum vylidňuje). Co tomu všemu říká vedení města? Nic a jen mlčí, případně říká, že to není tak jednoduché změnit. Jenže, co je dnes jednoduché? Nic.

V souvislosti s vedením města, a není to jen toto vedení města, mne často napadá znění Čapkova nedělního fejetonu z Lidových novin 9. 5. 1937:

„Je jeden druh lidí (ke kterému náležíme skoro všichni), jenž oplývá zvláštní a nevyčerpatelnou iniciativou. Většina nás lidí totiž neobyčejně ráda říká, co by se mělo. Stát by měl udělat to a to…. Obec by měla…Mělo by se postavit to a to. Měly by být na to peníze a tak dále.

Druhý druh lidí (ke kterému náležíme skoro všichni) je právě opačný. Většina nás lidí totiž neobyčejně ráda namítá. Prostě to a to není tak jednoduché. Nemáte ponětí, s jakými technickými překážkami by se to setkalo. Není to možné z těch a oněch příčin. Mělo by to své stinné stránky. Za dnešního stavu věcí vyloučeno. Bylo by to krásné, ale prakticky neproveditelné. …. Administrativní a jiné potíže. ..

Tedy ty dva druhy lidí se dokonale a harmonicky doplňují. Na každé mělo by se je takříkajíc v lůně možností předem připravena námitka není to tak jednoduché. Souhra a rovnováha těch dvou faktorů nám zaručuje stálost všeho dění; mělo by se sice dít ledacos nového, ale jelikož to není tak jednoduché, bude se vuřtlovat dál. Je příjemnč navrhovat, co by se mělo stát v zájmu obecném; ale je neméně příjemné odvrátit to od sebe a svého dosahu.

Má-li se však přesto tu a tam udělat něco nového nebo napravit něco zanedbaného –

Zkrátka mělo by se najít víc iniciativních lidí, kteří by říkali: já bych měl nebo my bychom měli; a víc mužů, kteří by měli zálibu říkat: safra, není to docela jednoduché, ale může se to zkusit; u nás, v naší oblasti se toho nebudeme bát.

Tedy to by se mělo především; ale já vím, není to tak jednoduché.