Mgr. Jan Klán

Na březnovém jednání zastupitelstva našeho města zazněla v připomínkách zastupitelů informace od Ing. Šorčíka. Navrhl vypsat referendum ke zrušení hazardu ve městě. Referendum by bylo spojeno s komunálními volbami a bylo by pro vedení města závazné. Od pana místostarosty Koubského staršího jsme se dozvěděli, že město vyhlášku regulující hazard ve městě nemá a tak se sem stahují různí hráči z okolí. To je teoreticky možné, ale na druhou stranu je nutné poznamenat, že současná zákonná úprava je poměrně přísná. Díky tomu klesl počet heren v našem městě z 33 na 21. Vyhláška, která by tuto věc regulovala ještě více, byla sice v minulosti připravena, ale následně byla stažena právě proto, že zákon je prý dostatečně tvrdý. Myslím si, že pokud by byl zákon dostatečně tvrdý, tak v jakémkoliv městě (obci) nejsou žádné herny. Nicméně se na celou věc musíme podívat komplexněji.

Pokud určitá obec má na svém území herny (hrací automaty), tak z toho má jistý finanční obnos do svého rozpočtu. V případě našeho města to činí 18 milionů za rok. Jedná se o regulovaný hazard, který zde byl povolen a provozován ve velkém, hlavně v divokých 90. letech minulého století a v první dekádě nového milénia.

Jedna stránka je tedy ekonomická. Druhá stránka je morální. Která je tedy důležitější? V tomto případě morální, protože město ve své podstatě má příjem z regulovaného hazardu, který dokáže ničit životy a rozvracet rodiny. Nehledě na to, že hraní hazardních her může vyústit v určitý typ závislosti, pokud se někdo stane chronickým hráčem. Když bude na první místo dosazen morální pohled na hazard, tak bychom jej museli zakázat všude, protože je nemorální (společensky nebezpečný). Toho ale docílit úplně nelze, protože každá tvrdá regulace plodí negativní jev v podobě ilegálních heren (porušování pravidel). Nicméně pokud by se nějaká ilegální herna objevila, tak by v tomto případě musela konat policie a tvrdě trestat. Otázka tedy zní, zda na území našeho města mít herny, případně kolik a kde?

Pokud se na věc podíváme z hlediska ekonomiky, tak zjistíme, že po uzavření všech heren by město přišlo o oněch 18 milionů ročně. Tento výpadek by se musel nahradit příjmem z jiných věcí (kupříkladu vyšší cestovní ruch, poplatky atd.). Například paní zastupitelka PhDr. Pospíšilová má obavu, aby podnikatelé, kteří podnikají v hazardu, nežalovali město o ušlé investice, kdyby se herny zrušily vyhláškou úplně. To by zcela jistě mohlo nastat, ale na druhou stranu je město natolik suverénním orgánem, který může regulovat, že by případný soud mělo ustát. Nicméně „hazardní lobby“ je silná a mocná, protože za ní stojí kapitál. Ten samý kapitál, který vydělává na lidské závislosti a neštěstí.

Jak výše uvádím, regulace hazardu není jednoduchá věc právě proto, že se zde střetávají tyto, již zmíněné roviny: ekonomická a morální. Je tedy otázkou, která rovina je při rozhodování postavena výš. Hazard je velký společenský problém a vždy má být regulován na co nejnižší možnou míru. Nicméně se obávám, že pokud by došlo k tvrdé regulaci, tak závislí hráči budou stejně dojíždět do míst, kde je hraní povoleno. Případně se přesunou na internet. Navíc v našem městě nejsou hlášeny přestupky nebo stížnosti v této oblasti.

Na závěr jen dovětek k možnosti konání referenda: tuto možnost osobně vítám a jsem příznivce obecních referend. Nicméně regulace hazardu je věcí politickou a spíš mi přijde, že v tomto případě se zastupitelé bojí nějak rozhodnout, protože ať by rozhodli pro větší nebo menší regulaci, tak si znepřátelí jednu nebo druhou stranu. Právě proto chtějí referendum, aby se poté mohlo říci, že to je vůle občanů města. To ale nemění nic na tom, že hazard je špatná věc.