Spřízněná volba?
Naše společnost je na tom asi velice špatně, když mnozí nechtějí respektovat výsledky voleb. Jedněm lidem se nelíbí, že vyhrál Andrej Babiš volby do Poslanecké sněmovny, dalším se nelíbí, že zase Miloš Zeman vyhrál volby prezidenta. Ve finále se některým nelíbí, že do čela komise GIBS v Poslanecké sněmovně byl zvolen komunista. Na to mají všichni samozřejmě plné právo. Dokonce mají legitimní právo protestovat ve formě peticí nebo jiných občanských aktivit. Tohle právo si lidé vymohli v roce 1989, kdy byla sice zajištěna sociální práva, ale chyběla právě ona práva demokratická. Jak se ale ukazuje, tak mnozí lidé si ona demokratická práva vykládají k obrazu svému. Stejně je tomu v případě herců, kteří najednou vystupují na obranu demokracie. Vznikají různé iniciativy, které požadují odstoupení Andreje Babiše z postu předsedy vlády nebo požadují jiné věci. Sbírají se podpisy, aby odstoupil ten či onen. Jednou se jako argument používá, že byl někdo agentem StB. Podruhé se koreluje s minulostí, že není možné, aby tady vládl bývalý komunista. Do všeho se zajímavě zaplétá vztah k minulému režimu, který je dnes irelevantní, ale herci jakožto ochránci demokracie jej používají jako strašák. Nejsmutnější na tom je, že ani neznají dějepis, když tvrdí, že se v roce 1948 uskutečnil „puč“. Nejednalo se o puč, ale převzetí moci dle tehdy platné Ústavy. Opět se nám tady účelově vykládají dějiny v pozici já vítěz, ty poražený.
Podívejme se však na ony iniciativy, které usilují o to, aby ten či onen politik odešel z funkce. Když to celé rozklíčujeme, tak zjistíme, že za všemi iniciativami stojí buď mocenské zájmy (Demokratický blok), lobbisté a kmotři, kterým najednou ujíždí vlak nebo zájmy zahraničního kapitálu. Všem těmto skupinám se nelíbí, že v nějaké funkci je ten nebo onen. Vždy budou nespokojeny, když tam nebudou mít svého člověka. Smutné na celé věci je, že se na jejich stranu nechají strhnout různí lidé a to jen proto, že iniciativa na oko chrání demokracii. Jelikož se například neziskovým organizacím, nadacím, iniciativám nelíbí určitý člověk v dané pozici, tak ihned začne tanec a očerňování oné osoby. Všem těmto lidem, kteří jsou spřízněni onou volbou nerespektovat výsledky jakýchkoli voleb, jde o jedno jediné: o moc. Respektive se snaží, aby byly demokratické volby narušeny a případně se opakovaly do doby, než na dané pozici nebudou mít svého člověka. Pokud by k tomuhle došlo, tak to už rovnou můžeme všechny druhy voleb zrušit a nastavit takový systém, který bude založen jen na tom, že se nám na dané pozici někdo bude líbit nebo ne. Otázkou ale zůstává, kdo by určoval, že se tomu nebo onomu bude daný člověk na dané pozici líbit? Mělo by to být ve vztahu k přímé volbě politiků? Tam ale rovněž rozhoduje většina, takže by stejně menšina musela srazit krovky a sledovat co se děje. Nebo by dělala to, co se děje nyní. Tedy snažila se účelově destabilizovat systém, protože by na dané pozici neměla svého koně.
