Mgr. Jan Klán

Představte si to. Na Letné u příležitosti demonstrace Milionů chvilek pro oligarchii se nachází zajímavý stánek. Na první pohled vypadá ryze idylicky. Dřevo, vlaječky, úsměvy, festivalová pohoda. A pak ten nápis: „milion dobrot Petra Pavla“. Člověk by skoro nabyl dojmu, že se nachází někde mezi politickým mítinkem a gastro verzí volební kampaně, kde místo slibů dostanete langoš.

Nabídka je totiž víc než výmluvná. Palačinky Petra Fialy s Nutellou – sladké, uhlazené, bezpečné. Nic, co by vás překvapilo, ale ani neurazí. Donut Jana Lipavského – lehce kulatý, diplomaticky neutrální, s dírou uprostřed, kam se elegantně schová jakýkoli problém zahraniční politiky. A pak tu máme CBD Ivana Bartoše, což už naznačuje, že bez mírného otupení smyslů by dnešní realitu možná ani nešlo vstřebat.

Vrchol nabídky? Langoš Petra Pavla. Poctivý, robustní, bez zbytečných kudrlinek. Takový ten typ pokrmu, u kterého víte, že vás zasytí, ale zároveň si nejste jistí, jestli ho zvládnete bez následků strávit. Přesně jako některá rozhodnutí v nejvyšších patrech politiky.

A aby toho nebylo málo, nechybí ani „Ukrajinská zmrzlina“. Symbolická, aktuální, a především – v létě velmi žádaná. Solidarita servírovaná ve formě dvou kopečků.

Celé to doplňuje nápis „Cash only“ a ukrajinský ekvivalent vedle něj, což vnáší do situace nečekaný prvek autenticity. Ideály jsou hezké, ale hotovost je jistota. Přece nebudeme platit kartou. Karty nebereme!

Prodavač v batikovaném tričku se usmívá, jako by právě objevil recept na smíření společnosti: trochu cukru, trochu smaženého těsta a špetka ironie. Možná má pravdu. Možná je tohle přesně ten typ politické kultury, který dokážeme strávit – doslova.

A tak si odcházíte s langošem v ruce a myšlenkou, že jestli se dá politika opravdu „prodat“, pak rozhodně lépe chutná než většina jejích skutečných výsledků.