Vox Populi, Vox Dei?
Hlas lidu, hlas boží. Tak nějak by se dala klasifikovat snaha zavést prvky přímé demokracie na úroveň volby starostů, primátorů a hejtmanů. Klasik by řekl, že se jedná o velice důležitý prvek, který v naší společnosti chybí. Ano, to je bezesporu pravda. Nicméně není vše tak růžové, jak se může na první pohled s takovou volbou zdát. Není totiž vyjasněno nemálo problémů a hlavně by zavedení přímé volby tohoto typu mohlo přinést více škody, než užitku.
Nápad na zavedení přímé volby starostů a dalších veřejných funkcionářů není nový. Již na začátku 90.let minulého století zde byla snaha tento instrument zavést. Nakonec jej přijalo Slovensko. V dnešní době Piráti a SPD Tomia Okamury argumentují tím, že přímou volbu mají mnohé evropské země a proto je musíme následovat. To je bezesporu pravda (jen aby to pak nebylo ve stylu dohnat a předehnat- aber ty konce), ale ty jsou na jiné úrovni vyspělé demokracie, než je náš stát (kupříkladu Německo má přímou volbu starostů už od roku 1952). Na co narážím? Na problém, který se jmenuje vžitá nepřímá volba. Tedy stav, kdy se starosta volí ze středu zvolených zastupitelů. V přímé volbě by se tedy musel vyjasnit vztah jak starostu volit. Zda bude volen samostatně z kandidátů na starostu a poté se bude volit zastupitelstvo. Případně se starostou stane lídr vítězné kandidátky. Takový model mají například v Itálii. Nicméně, když se opravdu podíváme na současný stav věcí, tak starostové jsou na určitých úrovních voleni v 25 evropských zemích voleni přímo a v 19 nepřímo. Takže není pravdou, že přímá volba převažuje všude. K tomu je potřeba říci, že i země, které mají tento typ přímé volby zavedený, tak jej třeba různě kombinují. Například mají tuto volbu zavedenu jen některé spolkové země (Rakousko).
Položme si další otázku. Opravdu většina obyvatel naší republiky chce přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů? Ono to až tak jednoznačné nebude, protože když se v našich podmínkách k určitému typu přímé volby sáhne, tak se to vždy někomu nebude líbit. Uveďme si klasický příklad, co se může přihodit, když zrovna vyhraje člověk, který bude menšině (která prohraje) vadit. Pokud by menšina, která prohrála respektovala demokratickou volbu (a její nejvyšší formou je právě přímá volba), tak by nesvolala třeba nějakou tu demonstraci proti onomu člověku. Jenže v našich podmínkách se začíná zavádět nový prvek demokracie ve stylu: i když si tě většina zvolila, tak nám (menšině) se nelíbíš a budeme provádět veřejný lynč, protože jsi např. člen nějaké politické strany, která se nám nelíbí. V tom spatřuji úskalí přímé volby. Navíc přímá volba není žádnou spásou, protože nejsou vyjasněny kompetence starosta/rada/zastupitelstvo. Jistou logiku by mělo že starostu by vykonával člověk, který získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů. Ostatně v řadě obcí tomu tak skutečně je, ale může se stát, že i takto zvolený starosta by byl například loutkou většiny v zastupitelstvu.
Jak můžete vidět, tak přímá volba nemusí automaticky znamenat vyřešení například nízké volební účasti nebo, že se na obcích a městech hned něco zlepší. Vše je přeci o lidech a pokud se lidé nebudou chtít domluvit na správě věcí veřejných a řídit svoji obec levicově nebo pravicově, tak je úplně jedno, zda starosta bude volen přímo nebo nepřímo. Je pouze faktem, že přímo volený starosta by se opíral o nejvíce hlasů z voleb (jednalo by se ve své podstatě o manažera a pokud by měl v něčem rozhodovat, tak si nese s sebou problém manažerského selhání). Otázka jeho odvolatelnosti na základě manažerského selhání (kdo by posoudil jeho selhání) by tedy byla značně problematická, ale to už je námět na jiný článek.
