Mgr. Jan Klán

Marian Jurečka, mistr v balancování mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a starostí o státní kasu, představil světu svůj nový návrh: manželka prezidenta Pavla, Eva Pavlová, by měla pobírat plat ve výši 95 tisíc korun. A ne ledajaký plat! Jako Matka pluku, titul, který zní tak vznešeně, že se člověk neubrání srovnání s legendární britskou královnou Alžbětou II. Ano, slyšíte správně – Eva Pavlová je teď podle hnutí STAN na úrovni hlavy britské monarchie.

Představte si to – královna, která místo klenotů nosí uniformu pluku a místo korunovačních klenotů si obstarává jídelní lístek v armádní jídelně. A to vše za drobných 95 tisíc korun měsíčně. Jak Marian Jurečka dospěl k tomuto číslu, zůstává tajemstvím. Možná to byly dlouhé noci nad rozpočtem ministerstva, kde si v duchu řekl: „Co by asi tak královna Alžběta II. chtěla dostávat, kdyby si za svou službu nechala zaplatit? A proč by česká Matka pluku měla mít méně?“

Možná se Jurečka inspiroval tím, jak Britové oslavují svou monarchii. Přece jen, když máme svou Evu Pavlovou, která se stará o naše vojáky tak obětavě, že se stala symbolickou „Matkou pluku“, proč jí nepřidat na účet něco symbolického? Není snad náš armádní pluk stejně důležitý jako všechny ty šlechtické povinnosti Alžběty?

A teď ta nejlepší část – podle hnutí STAN (ano, toho korupčního hnutí STAN, která je často nazýváno DOZISTAN) je přece Eva Pavlová skutečně jako Alžběta! A kdo jsme my, abychom o tom pochybovali? Vždyť když STAN něco řekne, je to prakticky na úrovni zákona, nebo korupce! Alžběta měla své královské povinnosti, ale Matka pluku má přece na starosti celý pluk – což je přinejmenším stejně náročné jako vládnout impériu, ne?

A co na to český daňový poplatník? Inu, asi by měl být rád, že peníze jdou na tak ušlechtilý účel, jako je podpora Matky pluku. Možná se teď mnozí ptají, jestli se náhodou někde v českých lesích nepohybují další skryté královské rodiny, které by mohly být zařazeny do státního rozpočtu. Možná by každý pluk měl mít svou matku – a každý okres svého krále. Koneckonců, proč bychom měli zůstat u jedné Evy Pavlové?

Ale nezapomínejme na jedno – když Marian Jurečka přijde s nápadem, můžeme si být jisti, že za ním stojí hluboká úvaha a dlouhé hodiny tvrdé práce. A pokud se příště dočkáme i návrhu na korunovaci Matky pluku na Pražském hradě, tak si můžeme být jistí, že česká politika se vydává správným směrem.