Mgr. Jan Klán

Prý se na náš svět chystá ještě větší krize, než byla v roce 2008. Podle předpokladů bude ještě děsivější a možná dojde k novému přerozdělení světa. Co mě k této úvaze vede? Zejména fakt, že se nezadržitelně naakumulovalo tolik kapitálu, že musí být někde vyčerpán. Dost mi to připomíná období před první světovou válkou, kdy se bohatství rovněž soustředilo v rukou malé skupiny lidí. K čemu poté došlo, již všichni známe z dějepisu. Dnes je situace nanejvýš podobná. Nicméně existuje jiné rozpoložení moci ve světě. Dnes nemáme velké říše, ale globální hráče, státy a korporace, které u sebe akumulují obrovské zisky. Ty jsou utvářeny virtuální ekonomikou, která je propojena díky internetu. Stále rychleji se přelévají čísla a hrozí prasknutí spekulativních nebo dluhových bublin. Dluhový kapitalismus a celá společnost, která je na něm postavena, žene lidstvo na nebo přímo do samotné propasti války. Podívejme se na zmíněný problém následující optikou: dluhy, které na celé planetě existují, dosahují astronomických rozměrů. Stálo by za zvážení, kolik dluží vlastně celý svět? Věřte mi, že dluží hodně a do tohoto článku by se to nevešlo. 

Dnešní společnosti je neustále vštěpováno, že se dluhy mají platit. Jenže v minulosti bylo také často zvykem dluhy odpouštět a předcházet tak válečným konfliktům. Jenže to byla jiná éra, éra pomalé globalizace. Dnešní vysoká koncentrace zisků u bank (korporací a některých států) však vede k tomu, že pořád chce někdo dluhy platit zpět. Nastává ale kolotoč, když někdo nedokáže splácet své dluhy. Poté nastává klasický jev dnešní moderní doby. Exekuce, pozastavení majetku, v nejhorším případě sebevražda člověka, který je bez východiska. V případě států přijdou arbitráže, obstavení účtů, zmrazení obchodu atd. Ano, to je dnešní realita nejen naší společnosti. Dluh si postavil takové renomé, že ve své podstatě existují jen dvě východiska z naakumulovaného virtuálního dluhového bohatství. Prvním řešením je klasické odpuštění dluhu a začátek s čistým štítem. To se občas děje, že vám je odpuštěna část dluhu, ale i tak jeho značnou část musíte zaplatit. Druhým řešením, kterého se všichni bojí, je válečný konflikt, kde se koncentrace dluhu a bohatství vyčerpá. Bohužel za cenu zničení lidstva, protože dnešní globální válka vedená jadernými zbraněmi by znamenala konec civilizace, tak jak ji známe. Možná se ale budoucí války budou vést virtuálně, na síti. Bude docházet ke kybernetickým útokům na elektronické bankovnictví nebo na „centrální servery“ států, úřadů a mnohé další. Nepřítel tak bude ochromen ještě lépe, než v rámci sebezničení jadernými hlavicemi.

K tomu všemu si ještě můžeme připočíst roboty, kteří v konečné fázi mohou být chytřejší, než lidé a budeme mít problém. Ne snad, že bych zde chtěl kreslit nějaké sci-fi scénáře, ale tohle je všechno realita. Pamatuji si, když nám před 20 lety slibovali, že budeme přistávat na Marsu jako lidstvo. Pravda, dostali jsme tam bezpilotní sondy, ale místo toho, aby se naakumulovaný kapitál přenášel právě například do výzkumu vesmíru, tak se přenesl do zrychleného propojení mezi lidmi. Tohoto propojení obratně využil kapitalismus, který nechal vzniknout například internetovému bankovnictví a dnes ani nemusíte mít platební kartu. Stačí vám mobilní telefon. Zde vidíte klasické spojení kapitálu a moderních technologií. Myslím si, že je ale na čase začít využívat moderní technologie k šíření osvěty, ochraně přírody a poukazovat na to, že existují i antikapitalistické systémy vývoje lidstva.