Ticho českých médií o dohodě Fica s von der Leyenovou
Slovenský premiér Robert Fico se podle slovenských médií dohodl s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen na tom, že tranzit ruské ropy přes ropovod Družba musí být bezodkladně obnoven. Informace, která má zásadní význam pro energetickou bezpečnost střední Evropy i pro politiku Evropské unie vůči Rusku.
Jenže v českém mediálním prostoru se o ní prakticky nedočtete.
Zatímco slovenské servery o jednání otevřeně informují, většina českých médií mlčí. Přitom jde o zprávu, která výrazně nabourává jednoduchý mediální obraz evropské energetické politiky. Pokud se totiž šéfka Evropské komise shodne se slovenským premiérem na nutnosti obnovit tranzit ruské ropy, znamená to, že realita evropské energetiky je mnohem pragmatičtější, než jak bývá prezentována v domácí debatě, která je postavena na výrazně protiruském tónu.
Ropovod Družba je přitom stále jednou z klíčových tepen, kterými proudí ropa do střední Evropy. Jeho odstavení ohrožuje především Slovensko a Maďarsko, ale částečně také Českou republiku, jejichž rafinérie jsou na této trase historicky závislé. Slovensko už kvůli výpadku dokonce sahalo na strategické zásoby.
Právě proto Robert Fico dlouhodobě tlačí na obnovení tranzitu a nevylučuje ani politický tlak na úrovni Evropské unie, včetně blokování některých rozhodnutí týkajících se pomoci Ukrajině. Dohoda s Ursulou von der Leyen proto není jen diplomatickou epizodou – je to signál, že i v Bruselu existuje pochopení pro to, že energetická realita střední Evropy se nedá řešit pouze politickými prohlášeními nebo nesmyslnou vazbu na oblast Blízkého východu nebo USA.
O to podivnější je mediální ticho v Česku.
V zemi, kde se neustále vede debata o energetické bezpečnosti, o vztahu k Rusku a o solidaritě s Ukrajinou, by taková zpráva měla být předmětem intenzivní diskuse. Místo toho jako by neexistovala.
Nejde přitom o okrajovou informaci. Jde o konkrétní příklad toho, jak se evropská politika v praxi často liší od mediálních zjednodušení. A právě proto by měla být předmětem veřejné debaty – nikoli tématem, které zůstane ležet na stránkách zahraničních médií bez povšimnutí.
Ticho českých nejen oligarchický médií tak znovu vyvolává nepříjemnou otázku:
je to jen náhoda, nebo selektivní výběr informací, které se do veřejného prostoru vůbec dostanou?
