Tandem
O prohraných volbách z pohledu levice toho bylo již napsáno mnoho. Nyní začíná pokus o sestavení vlády pod vedením Andreje Babiše a již se začínají objevovat první náznaky, že tentokrát bude všechno jinak. Již před volbami bylo patrné, že „téměř“ všechny strany, které se dostanou do Poslanecké sněmovny nebudou s Babišem spolupracovat. Vytvořila se tak antibabišovská hráz. To v zásadě vede k tomu, že už se ani nikdo nesnaží vytvořit většinovou vládu, ale automaticky se vytváří vláda menšinová. Dokonce prezident Miloš Zeman upouští od zvyklostí, kdy od budoucích předsedů vlád byla požadována záruka minimálně 101 podpisů poslankyň a poslanců, kteří budou hlasovat pro důvěru. Nyní je opět všechno jinak a prezident již toto nepožadoval, takže se ve své podstatě hraje vabank a je téměř jisté, že menšinová vláda důvěru nezíská. Alespoň ne na první pokus. Zde vyvstává otázka, jak to bude dál. V lednu příštího roku jsou totiž prezidentské volby a pokud Miloš Zeman obhájí svůj post, tak teoreticky může menšinová vláda vládnout bez důvěry i nadále. Vytvořil by se tak precedent, který v našich podmínkách nemá obdoby a renomovaní ústavní právníci již říkají, že taková vláda by měla vládnout maximálně v řádu týdnů a ne měsíců.
Celé to je zapeklitá situace, kdy je ve hře dvakrát prezident a poté předseda sněmovny. Do toho všeho v Ústavě chybí jasné termíny do kdy vláda bez důvěry vlastně může vládnout. Je to ponecháno na určité volnosti. Ať tak či onak, tak se naše republika rozložením sil v Poslanecké sněmovně dostává do značné nestability. Nevím, zda český volič něco takového chtěl nebo předpokládal. Osobně mi přijde, že se dostáváme opět do období nestabilních vlád, tak jako tomu bylo po roce 2002, akorát to bude v opačném menšinovém gardu. Troufnu si tvrdit, že po nějakou dobu se bude vládnout v tandemu Miloš Zeman – Andrej Babiš. Pokud se na to celé podíváte s nadhledem, tak zjistíte, že se jedná o výborný tah Miloše Zemana, který tím říká, aby jej volili lidé, kteří ve volbách podpořili hnutí ANO. Celé to na mě takhle působí.
Mnoho lidí mně říká, že žijeme v Kocourkově. Něco na tom bude a stojí to za zamyšlení, protože ve své podstatě si sami nedokážeme řádně vládnout. Ústava se dlouho neaktualizovala. Jediná věc, která se do ní zakomponovala byla právě přímá volba prezidenta bez jasných pravomocí a pravidel. Zákonodárci to v oné době mysleli určitě dobře, ale nedomysleli důsledky. Na jedné straně se tak ozývají hlasy po úpravě ústavních pravidel, pravomocí prezidenta a na straně druhé je volání po ochraně hlavy státu. Obě dvě strany mají své pro i proti. Zcela jistě stojí za zvážení úprava prezidentských pravomocí, aby odpovídala přímo volenému prezidentovi a na straně druhé stojí za zvážení větší ochrana hlavy státu. Chápu, že se někomu nemusí líbit vyjadřování přímo zvoleného prezidenta, ale to je o respektování výsledků voleb. Pokud tedy chci do našeho právního řádu zavádět více přímé demokracie, tak ale musím respektovat výsledky voleb.
