Mgr. Jan Klán

Den, kdy naše republika slaví svou státnost, generál a prezident Petr Pavel, kdysi člen KSČ a vystudovaný vojenský rozvědčík, předává nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva Zdeňku Svěrákovi, kdysi členovi téže komunistické strany ve stejném minulém politickém systému. Symbolika, která by rozesmála i Cimrmana.

Na Hradě se potkaly dvě prominentní osoby bývalého socialistického systému, které po převratu převlékly oportunisticky politické kabáty. Dnes, po třiceti šesti letech kapitalismu, stojí na pódiu jako karikatury morální integrity české společnosti.

Někteří komunisté se přejmenovali na demokraty, pošpinili svoji bývalou stranu a systém, z poslušných opor systému se chtějí stát hrdiny a příkladem pro společnost. Dva bývalí členové KSČ se usmívají do kamer, předávají si kapitalistické medaile a komplimenty, zatímco komentátoři se rozplývají nad „vyrovnáním s minulostí“. Cimrman by se asi smál a taky by chtěl takový legrační řád.

Zdeněk Svěrák, člověk, který nás učil slušnosti, se má stát předáním řádu morálním idolem národa. V jeho případě se ovšem minulost proměnila v anekdotu. Česká specialita: co by jinde bylo trapným skandálem, u nás se zřejmě pro hlavní média stává půvabnou historkou.

Petr Pavel to pochopil dokonale. Kdo jiný by měl lépe ocenit muže, který se – podobně jako on – naučil, jak elegantně využít a následně odvrhnout režim a zůstat přitom jakoby „slušný člověk“? Když Pavel připínal Svěrákovi řád, člověk se neubránil dojmu, že ta bílá barva nesymbolizuje čistotu, ale spíš hodně vypranou minulost. Zdá se, že říjnové předávání prezidentských řádů ukazuje, že listopadový převrat nám nepřinesl svobodu, ale hlavně schopnost zapomínat a oceňovat oportunismus.