Mgr. Jan Klán

Současná situace v naší republice ukazuje na neschopnost pravicové vlády cokoliv řešit. Od drahých pohonných hmot, přes příliv uprchlíků z Ukrajiny, až po řešení dopadů sankcí směrem k Rusku, které nakonec dopadají na nás všechny. Naše politická scéna to dotáhla dokonce tak daleko, že nechala zablokovat několik „dezinformačních“ webů, aniž by k tomu měla řádné oprávnění. Tímto krokem demokraté omezili svobodu slova. Z toho všeho plyne, že v prostoru se pohybují jen ty informace, se kterými chce vláda souhlasit. Jsme jeden z mála států, který k takové bezprecedentní věci sáhl. Dokonce ani Slovensko nedošlo takhle daleko. Naše vláda dokázala zavést jen nouzový stav, který prý má usnadnit přijímání uprchlíků. Zde stojí za zmínku, proč nebyl nouzový stav zaveden také v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize a byla způsobena také válkou, ale v jiných částech světa? Ale to jen na okraj. Vypadá to, že by nám nouzový stav neměl nijak zasahovat do našich životů. Nicméně v médiích ale už nikde nenajdete, co všechno se s jeho zavedením mění. Například to, že při spáchání trestného činu jsou mnohem vyšší tresty. Budou se tyto tresty vztahovat i na uprchlíky, pokud spáchají nějaký trestný čin či přestupek? Tím to ale nekončí. Dokonce vám stát může v krajní nouzi použít váš majetek pro zvládání nějaké krize. Mám tím na mysli, že může po dobu trvání nouzového stavu použít váš pozemek, nemovitost a další věci, které by usnadnily zvládnout krizi. Jistě si sami dokážete představit, k čemu může s další migrační vlnou dojít.

Dokonce nesmíte moc mluvit o selhání BIS a Vojenského zpravodajství ve vztahu k dnes již bývalé bance Sberbank, která působila v Evropě a tedy i na našem území. Jak je možné, že naše BIS ve svých výročních zprávách nevarovala před touto bankou, že může být problémová? Na toto selhání doplatilo mnoho měst a krajů (dle posledních údajů kolem 100), které u této banky mělo nemalé finanční prostředky a pravděpodobně je již nikdy neuvidí. Hlavně, že vyvěsili ukrajinskou vlajku. Slovy Václava Havla: „to jsou ty paradoxy“!

S přílivem velkého množství migrantů z válkou zmítané Ukrajiny vyvstává mnoho dalších otázek, které se začínají diskutovat mezi lidmi. Kde budou Ukrajinci ubytováni, jak dlouho se na našem území zdrží? Budou se chtít vrátit zpátky? Kdo to všechno zaplatí? Jak to zasáhne do možného nárůstu kriminality a operování různých lichvářských skupin? Jak bude stát řešit problém, který může nastat ve chvíli, až na naše území přijdou protirusky naladění Ukrajinci?

Lidé se začínají čím dál více ptát a nedostávají odpovědi. Přesycenost nejen mediálního prostoru ukrajinským problémem nakonec může vést k pravému opaku. Z nevídané solidarity se může postupně stát problém, který se může zvrhnout do silných negativ, jak již varují mnozí psychologové. Čeho je moc, toho je příliš. Dokonce když vám ukrajinskou hymnu hrají před každým divadelním představením, jako například v brněnském divadle, nevíte, co si už o tom máte myslet. V tomto směru se dokonce vyjádřil i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který napsal, že je rovněž nutné se starat o vlastní obyvatele. Za což sklidil kritiku od současné vlády. Je v tom ale mnoho pravdy, protože pokud budu vlastní obyvatele odsouvat na druhou kolej, tak se uprchlíci mohou dříve nebo později stát terčem nenávisti. Vláda by v této souvislosti měla co nejdříve zavést progresivní daň, solidární daň a daň pro nejbohatší, aby zůstal zachován sociální smír.

V médiích dále vůbec nenajdete zprávu, která říkala, že na území Ukrajiny je 26 biologických laboratoří. Tuto informaci přinesla zahraniční média, včetně čínských (kupříkladu server www.cgtn.com ) a čínské ministerstvo zahraničí v této věci vyzvalo USA, aby zveřejnily všechny související podrobnosti a vyzvalo všechny strany, aby zaručily bezpečnost těchto komplexů. Proč o tom naše média mlčí? Je to informace nebo dezinformace? V našich klasických médií očividně chybí mnoho informací, o kterých se ale nesmíme bát mluvit.

Jak to bude s účastí našich dobrovolníků v cizinecké legii na Ukrajině? Někteří se dokonce nechali slyšet, že tam nejedou bojovat za Ukrajinu, ale chtějí zabíjet Rusy. Je evidentní, že tito lidé jsou buď žoldnéři, nebo psychopati. Jenže co poté, až se z Ukrajiny vrátí? Pokud se vrátí. Společnost bude muset vynaložit další finanční prostředky na jejich reintegraci. Pokud se do společnosti nezačlení, tak si je vezme zločin. Pokud se vrátí s PTSD – posttraumatická stresová porucha – tak se jedná o celoživotní invaliditu. Kdo to bude platit?

V médiích se nikde moc nedozvíte, proč se při hlasování ohledně konfliktu na Ukrajině v OSN zdrželo několik desítek zemí. Když se podíváte na jména států, které se zdrželi, jako Irák nebo Sýrie (ta byla proti), tak vám to musí být jasné. Tyto státy se ke svému postoji vyjádřily následovně: je nám nesmírně líto utrpení lidí na Ukrajině, ale kde jste byli, když jiný agresor (USA) napadl naši zemi? Zabíjel naše ženy a děti?

Otázek je čím dál více a odpovědí čím dál méně. Vypadá to, že jsme se ocitli v modifikované verzi první republiky. Tenkrát totiž Masaryk zakázal mluvit o španělské chřipce. Dnes se ve veřejném prostoru zakazuje mluvit o tématech, které souvisí s válkou, migrací atd. Lze tedy tvrdit, že se obloukem vracím zpět do první republiky, kdy rovněž existovala cenzura.