(Ne)řádný hospodář
Zcela jistě mnozí z vás slyšeli pojem „pečovat o svěřený majetek s péčí řádného hospodáře“. Toto vymezení najdeme i v zákoně o obcích, kdy se obec má o svůj majetek (a nejen ten) starat právě s péčí řádného hospodáře. Ve městě Kutná Hora ale tomu tak není. Z historie víme, že řada městského majetku byla zprivatizována s argumentem, že daný podnik je ve ztrátě nebo, že není výdělečný. Používala se logika, že obec je špatný hospodář a soukromý hospodář lepší. Tímto způsobem byl zničen místní pivovar Dačický s dlouholetou tradicí již od roku 1573. Mikuláš Dačický z Heslova by se určitě podivil, co že se to stalo s měšťanským pivovarem. Pivo se zde sice zde po delší době vaří, ale nemůže to být pověstný Dačický a pivo se jmenuje Kutná Hora. Technologii a značku totiž vlastní Heineken a ten ji nechtěl dát městu zpět. Jak je možné, že město v tomto selhalo? Na to dnes už nikdo nedokáže řádně odpovědět. Kdyby se alespoň město z těchto chyb poučilo. Jenže nastal pravý opak.
Kdysi to byla městská nemocnice, která byla vyhlášená. Na krátkém úseku se vyskytovaly tři nemocnice – Čáslav, Kutná Hora a Kolín. Zatímco první zmíněná zůstala stále v majetku města, tak ta kutnohorská byla naprosto některými místními zastupiteli „zničena“, protože se používal argument hodný zápisu do Guinesovy knihy rekordů – aby totiž nemocnice mohla efektivně fungovat, tak v zastupitelstvu muselo být co nejvíce lidí nakloněno „přesunu“ peněz do oblasti zdraví. Čím více peněz, tím lépe. Ovšem jak pro koho. Nemocnici potkal krutý osud, když musela být převedena pod oblastní nemocnici Kolín, která patří Středočeskému kraji. Byla totiž enormně zadlužená a město již nedokázalo sanovat navyšující se zadlužení. A jak k navyšování zadlužení do neudržitelné výše vlastně došlo? Tehdejší zastupitelstvo v čele se starostou Šalátkem /tehdy z ODS/ totiž hospodařilo systémem, že město nenechá nemocnici padnout a přisouvalo další a další peníze. Dnes už je celkem jedno, zda tyto peníze byly nebo nebyly smysluplně využity. Jednalo se o systém „z cizího krev neteče“. Bohužel tekla a to z rozpočtu města. Závěr je jasný – město přišlo o svoji nemocnici, kterou mnozí rodáci považovali za svou.
Dalším příkladem neřádného hospodaření je kupříkladu výstavba megalomanské sportovní haly Na Klimešce, která již nyní stála v I. a II. Etapě 140 milionů a to ještě není zdaleka hotova etapa III. V této fázi město sáhlo ke vzetí úvěru, aby se stavba mohla realizovat. Nemám nic proti sportu, ale když se podívám do rozpočtu města, kde zjistíme, že neúměrně mnoho peněz se rozděluje sportovním svazům a klubům a spolkům, tak se nestačíte divit. Prapodivně nastavený systém, kdy v různých spolcích můžou figurovat ti samí žáci (sportovci) a dle jejich počtu daný spolek získá dotaci od města, tak to můžeme nazvat „legálním podvodem“. Prý sami sportovci navrhli změnu systému, ale ta pořád není schválena. Proč asi? Z logiky věci totiž plyne, že když budou mít všichni několik stovek stejných „duší“, tak dostanou závratné sumy. Že by se vracel systém „z cizího krev neteče“? Možná se nastavuje systém nový – „jak vydojit co nejvíce“. Třeba ale nastane změna.
No a v neposlední řadě zde máme problém s ustavením nových osadních výborů. Zákon o obcích říká, že obce mohou zřizovat osadní (místní) výbory. Minimální počet členů osadního výboru jsou tři. Maximální počet není stanoven. Poslední jednání zastupitelstva, které proběhlo v lednu 2020, se ustavení nových osadních výborů setkalo s opovržením současné koalice. Zřejmě se bojí, že by jí do její místní politiky někdo mohl „házet vidle“, protože osadní výbory mají jasně definované pravomoci v zákoně o obcích. Navíc zde bude asi rezonovat participativní rozpočet, který byl sice schválen, ale nikdo ani pořádně neví, o co se vlastně jedná. To znamená, že současná vládnoucí koalice si chce „uzurpovat“ co nejvíce pro sobě nakloněné osadní výbory a to zřejmě nové osadní výbory nesplňovaly. Jako argument se používaly zástupné problémy – moc lidí, chceme jejich jména, kdo tam bude chodit nebo, že ten či onen osadní výbor není potřeba.
Z výše uvedeného plyne, že se naše město nechová jako řádný hospodář, když nesmyslně mrhá prostředky. A mezitím město chátrá, chátrá infrastruktura, že se bojíte, aby na vás někde nespadla lampa, nebo jste si nevymknuli kotník na hrbolatých (pokud vůbec existují) chodnících. Smutný to obraz města, které má být „perlou středních Čech“ a místem k dobrému žití. Zatím nastává pravý opak….
