Mgr. Jan Klán

Čím více se vzdalujeme od nejhorší války v dějinách lidstva, tím víc dochází k jevu, kdy si buď minulost začínáme relativizovat, ale co je horší, vykládat úplně jinak. Jedni tvrdí, že minulost špatně vykládá Rusko, druzí zase, že USA. Navíc v záplavě polopravd a lží se v tom těžko někdo dokáže vyznat. Zde je ale nutné mít se na pozoru, protože přepsání minulosti ve smyslu, že válku začal někdo jiný, vede k zasetí sémě pro válku novou. Jako typický příklad z poslední doby si můžeme uvést relativizování začátku druhé světové války, popírání holocaustu nebo i jen to, že nás osvobodili jen vojáci z USA. Tohle vše je nebezpečné a těmito různými jevy se začínáme nacházet na rozhraní dvou epoch. Minulé, kde byla pravda jasně určována výsledky druhé světové války a dnešní, kdy jsou výsledky oné války překrouceny do současného pojetí geopolitiky. Rozumějme rozdmýchávání nenávisti jednoho státu vůči druhému, které se často vede na internetu a sociálních sítích, případně médiích jako celku.
Současnou epochu můžeme nazvat dobou postpravdy. Všichni mají svoji pravdu. Je jedno v čem, ale každý má tu svoji pravdu. Pod tíhou argumentů může každý svoji pravdu upravit a také se tomu tak děje, ale čím dál více vidíme snahy přeměnit minulost k obrazu svému. V minulosti si každý systém upravoval svoji pravdu a tu posléze předával pomocí médií širokému publiku. Někdo může namítnout, že se jednalo o dobu cenzury a my jsme si museli povinně myslet jen to, co se nám řeklo. Dnes si naopak můžeme myslet, co chceme, ale ve finále se v záplavě informací ztrácíme a stejně pochybujeme i o tom, co je a co není pravda. Uvedeme si jeden příklad částečného pozměnění minulosti směrem k současnosti.
Připomínáme si 74 let od konce druhé světové války. Konají se pietní akty a každý je pojímá dle svého. Vzhledem k tomu, že zde máme několik vítězů oné války, tak i každý vítěz si řeší oslavy dle sebe. Rusko jako nástupnický stát SSSR pořádá přehlídku na Rudém náměstí a v západních zemích se konají různé piety. V naší republice „poblázněně“ slavíme Dny svobody v Plzni, abychom zapomněli na další pomníky, které patří padlým vojákům ze strany Sovětského svazu. Zde začíná první upravení minulosti, kdy je zveličováno osvobození Plzně americkými vojsky na úkor osvobození téměř celého Československa Rudou (Sovětskou) armádou. Ke všemu si ještě připočtěme jízdu Nočních vlků z Ruska do Berlína, kteří projíždějí napříč kontinentem a problém je na světě. Jedni říkají, že jsou to poslové Vladimíra Putina a mají za úkol přinášet nepravdy o minulosti, zatímco my tady vesele slavíme osvobození části republiky vojsky USA. Navíc, když se v Praze objevil plakát, který říkal, že druhou světovou válku začal Stalin. To je nebezpečné překroucení minulosti ve vtahu k budoucnosti, kdy se z vrahů dělají oběti a z obětí vrazi. Na tomto místě si ale jasně řekněme, že i v onom plakátu, který pozměňuje výklad minulosti, je část pravdy a to, že Stalin skutečně podepsal pakt Molotov – Ribbentrop v srpnu 1939 o rozdělení sfér vlivu a rozdělení Polska. Jenže tohle nebylo žádné zahájení války. Stalin pouze podepsal pakt s úhlavním nepřítelem, protože nevěřil západním demokraciím v jejich boji proti Hitlerovi. To se nakonec ukázalo v politice ústupků, které primárně vedly k zahájení nejhorší války v dějinách.
Ať už se na minulost díváme různými pohledy, tak je nutné ji vykládat objektivně, jak skutečně probíhala. Vítězové sice píší dějiny, ale všichni si musí uvědomit, že minulost už nezměníme, byť se o to v nové epoše různých pravd snažíme. Nyní se nacházíme na pomezí oněch dvou epoch, kdy jedna jasně drží dikci výkladu výsledků druhé světové války a druhá, která se onen výklad snaží minimálně upravit do podoby, že Sovětský svaz, dnes Rusko byli a jsou nepřátelé i „štváči“. Možná se brzy dočkáme podobného příběhu směrem k Číně, že nakonec Japonsko na jejím území vlastně nic neprovedlo a Čína se vlastně posléze snažila o vývoz své (násilné) revoluce po světě. Jen poté nechci vidět pochmurnou budoucnost, kdy se svět přiblíží novému fašismu a nové válce. Možná je to něčí scénář, protože jako náhoda je to nějaké divné.