Mgr. Jan Klán

V letošním roce si připomínáme 75. výročí osvobození naší vlasti spojeneckými vojsky od okupace nacistickým Německem. Do různých oslav a pietních aktů ale negativně zasáhla současná situace kolem šíření nového typu koronaviru, která znemožňuje si dané výročí řádně připomenout. Letošní připomínka výročí osvobození bude tedy jiná. Je odložena přehlídka na Rudém náměstí a země, které bojovaly proti nacismu a fašismu jsou zaneprázdněny novým bojem a to bojem proti neviditelnému nepříteli. Možná se v budoucnu dočkáme i oslav vítězství nad novým virem, nevím. Každopádně je nutné si připomínat vítězství nad fašismem a nacismem. Tedy systémy, které rozpoutaly nejhorší válku v lidských dějinách. Jak se postupně vzdalujeme od roku 1945, tak se zejména v našich podmínkách objevují čím dál více různí podivíni, kteří chtějí historii přepsat nebo si na tématu „druhá světová válka“ udělat politickou reklamu. Ano, mám na mysli „pány podivíny“ starosty městských částí v Praze – Ondřeje Koláře (TOP 09), starostu Prahy 6 a Pavla Novotného (ODS), starostu Prahy – Řeporyje.
První jmenovaný se neštítil zneužít nouzového stavu, který vyhlásila vláda v důsledku zamezení šíření nového koronaviru, aby odstranil sochu osvoboditele Prahy maršála Koněva. Jednalo se o bezprecedentní krok, kdy starosta sáhl ke kroku ve chvíli, kdy bylo zamezeno shromažďování lidí. Občané se tak nemohli sejít před sochou a bránit tak jejímu odstranění. V této souvislosti je nutné připomenout, že daná socha byla odhalena u příležitosti 35. výročí osvobození a přežila i rok 1989. Takže proč socha začala někomu vadit? S největší pravděpodobností začala vadit jen proto, že na daném místě má být něco jiného. Určitou roli hraje antiruská propaganda z rezervoáru pravicových stran. Mnozí lidé si poté myslí, že v roce 1945 nás nakonec z valné většiny neosvobodili sověti, ale úplně někdo jiný. V horším případě jsou sověti vykreslováni jako ti, kdo naši zemi nechtěli zachránit, ale okupovat. Tato věc se dává do souvislosti s rokem 1968 a Koněv je vždy vykreslován jako ten, kdo se podílel na všem možném, i když to mnohdy není pravda.
To druhý uvedený starosta je jiný kádr. Ten o sobě již dal vědět mnohem dříve, než jeho pravicový kolega. Proslavil se snahou postavit pomník Vlasovcům. Tedy zrádcům tehdejšího Sovětského svazu, vojákům, kteří bojovali na straně nacistického Německa proti Stalinovi. V tomto případě jde o deformaci minulosti, kdy se ze zrádců stávají hrdinové a skuteční hrdinové jsou vykreslováni jako nežádoucí, případně jako barbaři. Problém Vlasovců je v našich podmínkách dlouhodobě diskutován. Je pravdou, že se určitým způsobem podíleli na Pražském povstání a pomáhali při bojích, ale jejich účast na něm nemůže jejich zradu ospravedlnit. Maximálně ji může mírně zlehčit, ale nic to nemění na tom, že se jednalo o zrádce, kteří zradili svoji vlast, když se vedla vyhlazovací válka na východní frontě. Nelze se v tomto případě divit, že se proti výstavbě pomníku ohradilo Rusko, protože se jedná o poctu zrádcům.
Ať už je záměr starostů Koláře a Novotného jakýkoliv, tak je zjevné, že trpí určitou halucinací minulosti. Minulost vidí takovou, jaká nebyla a upravují si její průběh pro utvrzení své vlastní halucinace. Ve své podstatě tato halucinace nahrazuje fašizující tendence, které jsou v dnešní chaotické demokracii na vzestupu. Asi se touto halucinací chtějí někomu zavděčit. Možná USA, jejichž vojska nás také skutečně osvobodila nebo i dalším vítězům druhé světové války. Každopádně v našich podmínkách platí, že oba dva pánové danou záležitost používají pro šíření svého pověstného PR a je jim vcelku jedno, jaké to má mezinárodní dopady ve vztahu k Rusku, případně jiným zemím. Falzum minulosti vzkvétá na hybridní demokracii, kterou dnes prožíváme a tak i oba výše citovaní starostové vytváří fake news, kdy šíří polopravdy ve snaze halucinačně vytvořit jinou minulost.