
Dárek státu: když je optimalizace daní nová úroveň hrdinství
Když se vězeň za obchodování s drogami a zbraněmi rozhodne stát zbohatnout – pardon, bohatě „obdarovat“ ministerstvo spravedlnosti podivnou částkou v bitcoinech – nelze než obdivovat jeho morální odhodlání. A s ním advokáta, který místo pokání zvedá účetní kalkulačku.
Klíčová věta advokáta Karíma Titze (nebo jak by mohl znít titul „daňový stratég roku“): „Dar nebyl projevem pokání… šlo o racionální rozhodnutí, jak využít zákonné možnosti“ Vynikající. Proč ztrácet čas lítostí nebo výčitkami, když jde o daňový odpočet?
Titz nám v rozhovoru pro server Novinky důkladně vysvětlil, že v případech hromadění bitcoinů v hodnotě miliardy korun je potřeba urgence – daňová urgence. Hned za tím se ale ukázalo, že rozhodnutí o vrácení nebo darování pocházelo z rozhodnutí Nejvyššího soudu, nikoliv z domnělého morálního zájmu.
Ministerstva financí, analytického úřadu ani státních zástupců se motivace klienta neptala – neboť k čemu jsou otázky, když už mají advokáta, jenž jim všechno předloží na stříbrném (bitcoinovém) podnose?
Když advokát laskavě přizná, že z ověřených 1 561 BTC šla státu třetina – tedy okolo jedné miliardy korun – je to jen další nuance. Samozřejmě jsou to jen „daňově odečitatelné“ prostředky za účelem dobročinnosti. Jak povznášející!
A kromě toho: kdo by chtěl předem upozornit na to, že peníze mohou být „špinavé“? „Jen sebevrah by to udělal.“ Pravdivá poznámka, ovšem jen potvrzuje, že kuráž světlý čin podporuje... a strach mlčení jen zajišťuje.
Ministerstvo spravedlnosti rázem získalo zkušenost, jak transparentně a legálně zpracovat kaleidoskop kryptoměn v hodnotě miliardy. Výsledek? Obavy médií, rezignace ministra Pavla Blažka, vyhrocená politická bouře… ale také daňový odpočet.
A zatímco stát dražil (nikoliv kupoval) bitcoiny – a někteří kupci stále čekají na dodání za půlmiliardu – advokát se školí: „Transparentně, legálně, daňově optimálně.“
Ne, tady nejde o pokání ani o morální přerod. Jde o doslova prestižní daňovou strategii – vedenou advokátem s přehledem daleko užším než hranice zákona. A přesto se celá věc servíruje jako symbol dobročinnosti a národní čistoty.
Naštěstí máme média, která svým lyricko-nadšeným nadpisem „Žádné pokání“ říkají všechno za nás. A pár miliard korun? No, odpočetně tleskáme s úctou účetním procesům.