Abychom nezapomněli…

Březen roku 2021. Svět již rok bojuje s neviditelným nepřítelem, který se jmenuje koronavirus. Jedná se o neviditelného zabijáka, který maří nejen lidské životy, ale dokáže rozvrátit i ekonomiky, které jsou postaveny na nekonečném růstu. V období pandemie se zapomíná (možná záměrně) na různé smutná výročí, která se ve 20. století odehrála. Březen byl na takové smutné události poměrně bohatý. Mezi dvě nejdůležitější události, které je nutné si připomínat, musíme identifikovat dvě. Je jím jednak okupace zbytku Československa nacistickým Německem 15. 3. 1939 a následně vznik protektorátu Čechy a Morava. Tato okupace stála statisíce lidských obětí tehdejší republiky. Druhou událostí, která stojí za výrazné připomenutí je 16. 3. 1968 a masakr vesnice My Lai ve Vietnamu, který spáchala vojska USA. Jedná se o zajímavý paradox, kdy to byly USA, které pomáhaly k ukončení bojů druhé světové války, aby později ve válce ve Vietnamu se jejich vojáci sami stali vrahy. Je potřeba si to připomínat jako memento čeho všeho jsou oni "zachránci" míru a bojovníci proti jiným myšlenkám, než je jejich pověstný individualismus ve spojení s neoliberalismem schopní. Pamatujme na to, že USA vyváží své pojetí demokracie a svobody na základě síly, vedení nelegálních válek. Neustále si hrají na světového četníka, který má hlídat bezpečnost na světě, ale je to jen díky tomu, že se vytváří nové nebezpečí a konflikty. USA a jejich zbrojní lobby totiž není schopné žít v trvalém míru a proto vytváří různé nelegální války, označuje státy za nepřátelské, a když je potřeba, tak se v rámci ochrany demokracie, svobody a tamních lidí na ten či onen stát zaútočí. Jako příklad nám může posloužit Libye, Irák, Afghánistán a v neposlední řadě Vietnam. Právě Vietnam byl jasnou ukázkou toho, čeho jsou USA schopny v rámci ochrany svého pojetí světa.

Obě dvě události ukazují na to, jak bylo 20. století turbulentní. Ať politicky nebo vojensky. Jedná se o pozůstatek, který dnešní svět pronásleduje jako démon, který se vynoří vždy, když dojde k nějakému konfliktu. Výše uvedené události jsou určitým mementem, na který se nesmí zapomenout, protože je snadné sklouznout k novým konfliktům, které sice asi nebudou typu muž proti muži, ale nové války se budou vést na poli internetu, informací, obchodu. Náznaky nových válek můžeme vidět již v dnešní době. Od výroby vakcín, které mají pomoci v boji proti neviditelnému zabijákovi, až po očerňování čínských výrobců elektroniky. Nicméně USA nyní válčí hlavně samy se sebou, když jsou nejpostiženější zemí, co se týká obětí nového typu koronaviru. Podle posledních dat, které jsou k dispozici si v USA pandemie vyžádala již více obětí, než samotná druhá světová válka. To svědčí o tom, že jejich politický, ale i ekonomický systém je velice špatný, silně nespravedlivý a současná doba jen tyto neduhy ještě více zvýraznila. Do pozadí ale odsunula smutné a často bolestivé připomínky z válek, které USA vedly a vedou do současné doby. Můžeme se jen dohadovat, proč namísto v boji proti pandemie neustále NATO požaduje od svých členských států, aby přispívaly na další zbrojení a vývoj nových zbraní. Tanky, děla, letadla, chytré zbraně nám v boji proti virům ale nepomohou. Spíš nás jen uvrhnou do další nestability, která bude hrozit přerůst v něco mnohem horšího. Cestou eskalace napětí pomocí zbraní hromadného ničení jde nyní Velká Británie, která chce více zbrojit, jako kdyby se připravovala na horkou válku, a nepřítelem není nikdo jiný, než Rusko a Čína. Že by snad Velká Británie chtěla obnovit své imperiální panství, nad kterým nezapadá slunce? Nebo snad chce jít cestou zastrašování jiných států, které vyznávají jiné hodnoty a způsob života? Pozadu nezůstávají ani USA, které ústy svého prezidenta Joeho Bidena označily Vladimira Putina za vraha, který ponese zodpovědnost za vměšování do amerických voleb roku 2020. Namísto toho, aby se věnoval boji proti pandemii, kdy jeho země skomírá, tak se raději vměšuje jinde po světě nebo minimálně vyhrožuje někomu jinému, aby ukázal svaly.

 Můžeme si představit blízkou budoucnost, kdy se povede válka o to, kdo které vakcíny dodá na trh, zda budou k dispozici za výrobní cenu a pokud vakcíny nebude dostatek, tak může propuknout i ozbrojený konflikt, který můžeme nazvat válkou za vakcíny nebo vakcinační válkou. Je to sice málo pravděpodobné, ale když se podíváme, co se kolem toho odehrává, tak můžeme tušit, že již nyní se odehrává obchodní válka o to, které vakcíny se budou ve světě používat a bohužel i naše politická scéna, jakož i ta evropská se do této taktiky, která je vytvářena v USA, nechala zatáhnout. To abychom nezapomněli…