Mgr. Jan Klán

V současné době je v České republice vážně ohrožena svoboda projevu snahami o cenzuru. Omezení svobody se týká nejen novinářů, politiků a vědců, kteří v médiích nejvíce vystupují, ale také mnoha občanů, kteří se vyjadřují na sociálních sítích nebo na demonstracích.

V minulém týdnu proběhla konference, kde se řešila problematika dezinformací, zavádění cenzury a svoboda projevu. Již samotný název konference Svoboda projevu dával tušit, že se bude jednat o velice důležitou akci. Pořadateli byl Institut pro politiku a společnost, který má blízko k dnes opozičnímu hnutí ANO. Předseda správní rady tohoto institutu Jan Macháček, komentátor v Lidových novinách, přednesl úvodní slovo, které umožnilo vytvořit si přehled o celé problematice. Dalšími spoluorganizátory akce byly také instituce Frank Bold a Institut H21.

Na akci byli jako přednášející pozváni právníci, vysokoškolští učitelé i novináři. Obecenstvo bylo rovněž složeno z hostů různých profesí a z různých politických stran od levice po pravici. Téma omezování projevu a boj proti dezinformacím totiž trápí skoro všechny.

Nejprve vystoupil Oldřich Kužílek, klíčový iniciátor zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím, který je dnes hlavním nástrojem veřejnosti k získávání neveřejných informací od státní správy. Kužílek zdůraznil, že pro občany je občasné setkání s dezinformací jako styk se studenou voda pro otužování. Pokud začne stát omezovat svobodu projevu, začne snižovat informační imunitu občanů. Je to útok státu na demokratické zřízení podobně jako útok dezinformátorů. Problém je, že současná pravicová vláda se pokouší zmíněný zákon radikálně změnit a upravit, aby se k lidem dostalo méně informací.

Dalšími výrazným přednášejícím byl Ivo Telec, profesor práva, který provedl výstižný vhled do problematiky svobody slova, cenzury za monarchie, první republiky i po roce 1948. Vyzdvihl právo činnosti každého občana na vlastním štěstí a zdůraznil nepřípustnost cenzury, preventivní i následné.

Dále hovořil Jiří Peňas, novinář a literární kritik, který připomněl neblahé vyšetřování Výboru pro neamerickou činnost v USA, který cenzuroval. Peňas vyzvedl význam slavných románů od Orwella a Bradburyho, které naopak upozorňovaly na nebezpečí omezování svobody.

Dále hovořil europoslanec za ODS Jan Zahradil, který je dnes považován za kritika a odvážnou opozici uvnitř vládní ODS. Zmínil nejhorší zprávu, kterou podle něj Europarlament vyprodukoval, konkrétně zprávu o zahraničním vměšování do prostoru EU za rok 2022, která trpí stihomamem ohledně dezinformací. Domnívá se, že tak vznikla přefouklá debata, která rozděluje společnost. Dále trefně uvedl, že dnes v době konfliktů narůstá význam vojensko-zpravodajské byrokracie, která vyžaduje, aby se její dílčí názor bral jako nezpochybnitelná pravda. To však může vést k omezování plurality názorů a svobody projevu.

Z politiků na akci s příspěvkem vystoupil dnes opoziční poslanec Patrik Nacher z ANO. Uvedl, že má obavu o svobodné diskusi, jež jsou v poslední době ve stále horší situaci, nejprve za Covidu, teď během ukrajinského konfliktu a zanedlouho možná kvůli něčemu dalšímu.

Danuše Siering z Black Swan Media upozornila na problematiku médií v Německu, která se rovněž oligarchizovala. Vystupovala proti omezování svobody slova a hájila kritické myšlení v boji proti šíření dezinformací, tedy myšlení, které je v českém prostředí značně upozaďováno a to zejména ve školách, o mainstreamových médiích ani nemluvě.

Své příspěvky přednesli také Silvie Bláhová nebo Ondřej Malý, kteří hájili omezování svobody projevu. Pluralita názorů tak dostala na konferenci skutečně prostor a vytvořila přínosné diskuse. Diskuse se věnovaly například problematice sociálních sítí a jejich možné regulace či cenzury. Důležitým bodem byl také boj s dezinformacemi ohledně války na Ukrajině.

Z konference vyplynulo, že mnozí odborníci mají oprávněnou a vážnou obavu, aby se zákonem proti dezinformacím, který právě připravuje ministerstvo vnitra, neposílila cenzura, neboť již v poslední době dochází ke zhoršování situace v oblasti svobody slova a svobodného bádání. Jinými slovy, aby lidé nebyli šikanováni nebo dokonce kriminalizováni jenom proto, že mají jiný názor, tedy názor, který se nelíbí momentální vládě a jejím spojencům. V diskusi zazněla například otázka, zda bude po zavedení dezinformačního neboli cenzurního zákona na všechny občany pohlíženo stejně, zda bude například spolek Milion chvilek postihován za případné šíření dezinformací stejně jako jiné spolky.