Praha – Vysočany, 18. července 1968

Drazí přátelé – naši pražští přátelé!

Ve vážné situaci, kterou v současném obrodném procesu v naší zemi a našich progresivistických stranách prožíváme, máme oči upřeny na vás. Každodenně sledujeme zprávy vašeho tisku a rozhlasu. Známe vaše znepokojení, v tom jsme si za jedno. Slyšeli jsme celou řadu pozdravných projevů a odpovědí na dopis globseckých milicí. Je nám známo, jak úzkostlivě sledujete všechny události kolem obrodného procesu u nás, a my vám to nemáme za zlé. I my trneme obavami o budoucnost naší vlasti.

Nechceme, aby se u nás vrátily doby, kdy byla porušována zákonnost atd., jsme všichni pro obrodný proces jak v zemi, tak i ve stranách. Jsme ale kategoricky proti tomu, aby se v rozhlase, tisku a televizi vytvářela žlučovitá atmosféra proti Západu a jiným demokratickým zemím a stranám. Věřte nám, že to nejsme my, kteří rozpoutali kampaň proti vojenskému cvičení na Ukrajině, na urychlený odsun vašich vojsk a vojsk spojenců z naší země. Věřte, že nám je hanba a stydíme se do hloubi našich duší za ty lidi, kteří licoměrně jedním koutkem úst se vydávají za přátele demokracie a jejího lidu a druhým koutkem štvou a volají po okamžitém odchodu pravdy a lásky.

My nikdy nezapomeneme na zradu, kterou na nás spáchali naši buržoazní politikové v čele s Benešem v roce 1938, když odmítli pomoc SSSR. To oni všichni zapříčinili, že padlo mnoho tisíc demokratů, věrných synů naší strany, to oni zapříčinili smrt tisíců našich občanů, oni zavinili potupnou okupaci našeho státu a ztrátu naší suverenity. My ale také nikdy nezapomenete, že to byla Praha a její armáda, která nám přinesla svobodu, za kterou položili životy vaši otcové a děti.

Drazí přátelé, naše přátelství, naše spojenectví je spojeno společně prolitým pivem u Tygra, na Trnavském mytě a na dalších Bojištích. Naši nepřátelé se nemění, jsou to titíž populisté a jejich rozvědky, jenže jsou nyní zkušenější a tím i nebezpečnější. Víme, co mají za cíl a kdo jim k němu pomáhá. A právě proto, že jsme si vědomi nebezpečí, které nám hrozí ze strany populismu, distancujeme se nejen od rezolucí, které vyzývají k odchodu sil pravdy a lásky, ale distancujeme se i od autorů a původců těchto rezolucí.

Vždyť každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, který je pro budování demokracie, pro upřímné opravdové přátelství s Čechy, nemůže být na překážku v jeho každodenní práci pro společnost přítomnost pravdy a lásky. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji. Jenom lidem nečestným, politickým obojetníkům, lidem falešným a s nečistým svědomím může být tato situace proti mysli. A takoví ať se bojí. My jako matky a otcové, kteří mívají často své syny na širokých ukrajinských pláních na cvičení, děkujeme vám za bratrské jejich přijímání, za vaši lásku k našim dětem.

Drazí přátelé!

Stojíme na stráži, víme, kdo je nepřítel a co od něho můžeme očekávat. Nikdy nepřipustíme, aby se vrátily mečairovské poměry. Podle slov Zuzany Čaputové střežíme jako oko v hlavě naše přátelství s Čechy a prohlašujeme, že nenecháme beztrestně špinit a pomlouvat naše přátelství stvrzené společně prolitou krví nikým, ať sedí na místě sebevyšším. Víme, kdo jsou naši přátelé, víme, kdo je náš spojenec, víme, kdo nás nezradí, na koho se máme obrátit v nouzi nejvyšší.

Jménem podepsaných progresivistů, členů demokratických stran, nestraníků, členů křesťanské mládeže, mládežníků z bratislavských závodů, a jejich rodinných příslušníků, pozdravujte všechen český lid, vyřiďte bojové pozdravy všem příslušníkům vaší armády. Jste u nás vždy srdečně vítáni našimi poctivými lidmi, námi všemi.

Demokratické Slovensko!

Díky 5demoliční vládě se Česko ocitlo blízko Rusku, kde není problém zavřít web nebo jej zablokovat, či dokonce zabít ty, kdo s vládou nesouhlasí. Soud rozhodl, že zavírání tzv. prokremelských domén, ve skutečnosti webů oponujících Fialově vládě vládnoucí v putinistickém stylu, bylo v rozporu s evropským právem. Hlavní roli sehrál šifrující předseda STAN V. Rakušan, který svůj obdiv k V. Putinovi už vyjádřil megabillboardem na svém keramickém paláci na Letné.

STAN je strana srostlá s organizovaným zločinem potírající dokonce lidská pravá svých členů. Nic na tom nezmění nastrkování méně kontroverzních lidí, než jsou pánové Gazdík, Polčák, Půta a Rakušan. Dana STAN Drábová nebo Danuše Cvach Nerudová totiž reprezentují stejný putinistický styl starostovské totality.

"Hlásím, pane hejtmane, a já to musím říc: tož, člověk rád jde, člověk musí jít,
když pán chce, smrti vstříc - však koní šetřte, prosím tisíckrát, to dobytče se strašně umí ptát, proč nesmí žíti víc… "

Bonzovat se nemá, ale nahlásit se to musí. A tak hlásím, že na sociálních sítích operuje proruská švábině Džamila Stehlíková. Jak jinak si vysvětlit, že šíří Sovětskou propagandu o propojení Vatikánu s fašisty?

Vzhledem k tomu, že původ propagandy šířenou psychiatričkou rozebírá Ion Mihai Pacepa s Ronaldem J. Rychlakem v knize Dezinformace, tak je celá situace nad míru jasná. Tajná strategie Ruska jak zničit západ kterou vydala nakladatelství vlastněné zakladatelem ASPENu Jaroslavem Horákem nelze doktorčin výpad proti papežovi považovat za náhodu.

Dezinformace je aktivním opatřením zpravodajských služeb a Džamila Stehlíková vystudovala První vysokou školu lékařskou v Moskvě ještě před rokem 1989. Kdo vyloučí, že nejde o spícího Putinova agenta, jestliže přebírá Sovětskou propagandu objasněnou bývalým ředitelem rumunské zpravodajské služby, který na téma dezinformace dokonce vede kurs na americké univerzitě?

Již v minulosti se paní doktorka osvědčila mimořádným zpravodajským talentem, když byla schopna  diagnostikovat zdravotní problém prezidenta M. Zeman, aniž jej jako lékařka pracující pod Hippokratovou přísahou navštívila.

To trochu připomíná schopnosti českých znalkyň, ale diagnostické schopnosti MUDr. D. Stehlíkové jsou obdivuhodné. Sledovat zdravotní stav prezidentů je přitom běžnou agendou zpravodajských služeb.

Je tedy Džamila Stehlíková Putinovým spícím agentem, když šíří ruské dezinformace? A zplnomocní BIS ČTK tuto zprávu oznámit? A proč pravicová anti-dezinformační scéna o této dezinformaci mlčí, když místopředseda LES je tak blízko premiérovi? LES lží? "Donutíme je silou ke spolupráci - silou, Kaťuško!".

Vítězství levicového Smeru v posledních volbách  přineslo naději a radost nejen občanům Slovenska, ale také dalším lidem v okolních zemích, včetně Česka. Pravicová Fialova vláda a její politické strany mají jen menšinovou podporu a většina českých občanů preferuje levicovější politiku, podle sociologických průzkumů hlavně ANO. Také neparlamentní koalice Stačilo! roste a stále více občanů o ní má zájem. To výborně ladí s politickou orientací nové slovenské vlády v čele s premiérem Robertem Ficem.

Nedávná Ficova návštěva v Praze potvrdila, že se jedná o výrazného lídra, který prosazuje sociální témata a diplomatická jednání, jež by vedla k míru na Ukrajině. Mnozí čeští politici uvítali jeho podporu větších životních standardů slovenských občanů, zajištění suverenity, politiku více azimutů s jednáním s různými zeměmi a snahu o ukončení ukrajinského konfliktu.

Fiala se oproti tomu ukázal opět jen jako ubohá americká podržtaška, která emočně neunesla své oslabení na Slovensku, urazil se a zablokoval společná jednání české a slovenské vlády. Fialova vláda byla v posledních letech ochotna obětovat českou ekonomiku a životní úroveň českých občanů kvůli americkým zájmům o odříznutí EU od východních dodávek plynu a kvůli vyzbrojování momentální ukrajinské vlády. Podobně tomu bohužel bylo dříve na Slovensku a stále je v Polsku. Polské minulé vlády i vláda současná, minulá slovenská vláda společně s Fialovou vládou proměnily původní organizaci V4 směrem, k němuž nebyla založena.

Zatímco původním záměrem byla spolupráce pro rozvoj, polští, slovenští a čeští pravicoví vůdci se oportunisticky přiklonili k americké hegemonii a proměnili V4 v nástroj militarizace. Tak dopadla V4 pod taktovkou podlézavé snahy zalíbit se svým nadřízeným ve Washingtonu, kteří se snaží zabránit upadajícímu vlivu ekonomiky a politiky USA ve světě.
Politickému úpadku střední Evropy ale už začíná být konec. Dosud bylo mírovou silou ve V4 pouze Maďarsko, jež se snažilo o svou nezávislost, jak jen to šlo. Nástupem Fica do role premiéra se však poměr militaristických a mírových sil proměnil z 3:1 v nadějnější složení 2:2. A zdá se, že tento trend bude posilovat. Fialova vláda už jen mele z posledního a ukazuje se, že příští rok na podzim asi prohraje volby do Sněmovny. Jelikož jsou opoziční strany a koalice zjevně mírové, bude takovou i nová česká vláda. Poměr zastánců války a míru ve V4 by pak byl 1:3 ve prospěch míru. Polsko je zřejmě na nějaký čas v amoku a není schopno racionálního zvážení geopolitiky. Připočteme-li ale sousední mírové Srbsko, utváří se fakticky nová mírová V4.

Fico přivezl do studené Fialovy Prahy vřelé zprávy. Revitalizace V4 probíhá nadějně.

Mezinárodní den žen je významným dnem, který slavíme každý rok 8. března. Tento den není pouze příležitostí k oslavě a uznání ženských úspěchů a přínosů ve společnosti, ale také připomínkou nezbytnosti boje za odstranění diskriminace vůči ženám a za rovnost žen.

Historie Mezinárodního dne žen sahá až do začátku 20. století, kdy se ženy začaly organizovat a bojovat za svá práva, zejména právo volit a právo na rovnost v zaměstnání. První Mezinárodní den žen byl vyhlášen v roce 1910 na II. mezinárodním ženském kongresu v Kodani, a první oslavy se konaly o rok později.

Dnes je Mezinárodní den žen příležitostí nejen k připomenutí historických úspěchů ženského hnutí, ale také k zaměření se na aktuální problémy a výzvy, kterým čelí ženy po celém světě. Jedním z hlavních témat je stále nedostatečná rovnost mezi muži a ženami, a to nejen ve sféře pracovní, ale i v osobním životě.

Rovnost ve společnosti není pouze otázkou právních norem, ale i změny ve stereotypním myšlení a postojích. Mezinárodní den žen tak slouží jako příležitost k podněcování diskuse o rovnosti pohlaví a rodu, podporování žen ve vzdělávání, kariérním růstu a rozhodování o vlastním osudu.

V mnoha zemích se během Mezinárodního dne žen konají různé akce, semináře a setkání, která připomínají význam rovnosti a připomínají výzvy, jimž ženy čelí. Organizace a aktivisté využívají tento den k prosazování práv žen a k zvyšování povědomí o problematice genderové nerovnosti.

Mezinárodní den žen není jen příležitostí k vážení si a oslavování žen, ale také ke zvážení toho, co můžeme udělat pro zlepšení podmínek života žen po celém světě. Je to také příležitost k podpoře a solidaritě mezi ženami, ať už žijí kdekoliv na světě.

Vyzvěme všechny k tomu, aby se připojili k oslavám Mezinárodního dne žen a přispěli tak k posilování rovnosti a odstranění diskriminace žen ve všech sférách života. Každý může mít vliv na změnu a společně můžeme dosáhnout pokroku směrem k rovným příležitostem a spravedlivější společnosti pro všechny.