Mgr. Jan Klán

Skutečnost, že se ve válce bohužel často uskutečňují zločiny, je jasné. Neplatí to jen v případě aktuálního konfliktu na Ukrajině, ale také jinde a jindy. Většina dnešních halasných kritiků ruské intervence na Ukrajině jsou pokrytci, kteří nekritizovali vojenské intervence USA a dalších západních zemí, přičemž bylo veřejně známé, že války byly ilegální, například válka USA proti Jugoslávii na konci 90. let nebo poté válka proti Iráku. Kritici by přece měli odsuzovat válečné zločiny a ilegální války páchané všemi zeměmi.

V této souvislosti je zajímavé sledovat aktuální postoje ministerstva obrany USA, které odmítá sdílet informace o obviněních z ruských válečných zločinů s Mezinárodním trestním soudem (ICC) se sídlem v Haagu. Tuto informaci přinesl list The New York Times. Pokud by totiž z válečných zločinů byli obviněni aktéři z Ruska, mohl by prý vzniknout precedens a mohli by být stíháni i aktéři z USA. Údajná bašta lidských práv se ukazuje v celé své nahotě.

Prezident Biden, stejně jako Bílý dům a ministerstvo zahraničí USA byli zastáncem spolupráce s ICC, aby se musela vyšetřit obvinění proti ruským silám na Ukrajině. Nicméně ministerstvo obrany USA se postavilo proti tomuto kroku s obavou, že by tento precedens mohl změnit pohled na válečné zločiny a ilegální války, které prováděly USA. Od Jugoslávie přes Irák a až po Sýrii. Celé by se to prý mohl otočit proti americkým vojákům a politikům.

Je poučné sledovat historii vzniku Mezinárodního trestního soudu, abychom pochopili současné kroky. Američtí právní experti pomohli vypracovat tzv. Římský statut (1998) pro ICC. V roce 2000 se k ICC svým podpisem připojil Bill Clinton, ale americký Senát dohodu neratifikoval a následný americký prezident, vojenský jestřáb G. W. Bush, učinil neobvyklý krok a podpis z dohody o ICC stáhl. Údajně právě z obavy, že by za válečné zločiny, například ty, které se následně chystal provádět v rámci boje proti terorismu, mohli být k zodpovědnosti pohnáni američtí vojáci a politici. Rozumějme hlavně v ilegálních válkách, bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.

Byly to právě USA, kdo svými ilegálními válkami vážně narušil a zpochybnil mezinárodní právo. Fakt, že ani USA ani Rusko nejsou členy ICC, dává tušit, že se jedná o soud jen pro slabé. Zde je nutné zmínit, že Rusko, na rozdíl od USA, bylo do roku 2016 členem ICC a nemá žádnou povinnost s ICC spolupracovat, stejně jako USA.  

Zatímco malé a střední země musejí poslouchat, velmoci si činí nárok na beztrestnost. To má své důsledky. Pokud totiž nejsou souzeni aktéři z USA, kteří rozpoutali ilegální války a páchali válečné zločiny, těžko můžete jednostranně věrohodně žádat, aby byly souzení ruští aktéři. Doufejme, že krize, války a kolapsy v těchto desetiletích přimějí v blízké budoucnosti lidstvo k přehodnocení současného stavu a že mezinárodní právo bude znovu obnoveno, rozvinuto a respektováno.