Mgr. Jan Klán

Vladimír Putin uznal nezávislost dvou republik na Ukrajině. Donbaské a Luhanské lidové republiky. Stalo se tak poté, co vojska USA a NATO začala svoji přítomností na Ukrajině řinčet zbraněmi a velet militarizaci regionu, čímž už od samého počátku byla porušena Minská dohoda o Ukrajině. Celé věci ale předcházelo selhání zpravodajských služeb od USA po Evropu, až po naší BIS, která je jen poslušným psíkem CIA. Opět selhaly zpravodajské služby, stejně jako v Iráku v roce 2003. Tenkrát lhali o zbraních hromadného ničení a Husajnovi, kterého předtím podporovali. Nedávno zase lhali o tom, že Putin začne válku v nějakou středu.
Ve chvíli, kdy došlo k uznání výše uvedených republik, tak přišla „velkohubá“ prohlášení našich vládních představitelů, které zcela jistě nenechávají Putina klidným. Zcela jistě nebude zapomenuto cestovatelské nadšení ministra zahraničí Lipavského na Ukrajinu a jeho rusofobní postoj. Vše nám bude vráceno i s úroky po 1. 7. 2022, kdy začneme předsedat Radě Evropy. V tu chvíli přijde jasný vzkaz, ale ještě se možná budeme divit. Třeba to přijde mnohem dříve. Ale zpět k selhání tajných služeb. 
Opět se ukazuje, že západní zpravodajské služby neví nic a proto se snaží vždy tipovat, případně pomocí médií připravovat a ospravedlňovat nějaký útok proti někomu, kdo je vykreslen jako agresor. Kdysi to byla Libye, Irák, kde se podle nich porušovala lidská práva. V celé věci je však dnes zakomponována jiná věc: nerostné bohatství Ruska. Všichni vědí, že bez jeho plynu a ropy se Evropa neobejde. To je více, než jisté. Ostatně kvůli krizi na Ukrajině prudce vystřelí ceny energií, které jsou již dnes závratné. Proč drahé energie naše pravicová vláda neřeší a odvádí pozornost k podpoře Ukrajiny? Po internetu koluje následující ironický vtip mířící na naši vládu: „Co uděláte s cenami energií? Rusko je zlo. Co uděláte s cenami potravin? Rusko je zlo. Co uděláte s cenami nemovitostí? Rusko je zlo. „ Naše vláda veškeré své problémy svaluje na Rusko. I takhle se dělá politika v digitální době, viník je předem jasný. Vítejte v bramborové republice, kde už ani není moc těch brambor, protože jsme se stali dovozovou kolonií západních zemí.
Pokud nyní přijdou další sankce proti Rusku ze strany (nejen) EU, tak dojde k vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT? Jak se poté bude platit za dodávky surovin? Hotově? Má tohle někdo vůbec promyšlené? Kdepak, k vyřazení asi nikdy nedojde, ale i tak případné sankce zasáhnou náš trh. Jak si s tím poradí rusofobové v naší vládě? Vyhlásí snad Rusku válku, jak se o tom kdysi nepřímo zmiňovala dnešní ministryně pro „inovace“ Helena Langšádlová? Nebo nás zachrání dodávky zkapalněného zemního plynu z USA, který je 5x dražší, než dodávky z Ruska? Naše pravicová vláda je schopna všeho, jen aby bezmyšlenkovitě stála na straně barikády proti Rusku, namísto toho, aby prosazovala neutralitu v multipolární světě, kde je nutné spolupracovat se všemi. Už v tuto chvíli je jasné, že svůj slib voličům porušili Piráti, když před volbami slibovali: „chceme, aby ČR jednala a obchodovala se všemi zeměmi jako rovný partner, od velmocí po rozvojové státy“. Namísto toho její představitel v čele ministerstva zahraničí začal bourat vztahy s dvěma velmocemi Ruskem a Čínou, což je flagrantní porušení jejich volebního programu.
Současný stav věcí můžeme nazvat Karibskou krizi 2.0. akorát v obráceném gardu. Není zde Kuba, ale Ukrajina a rakety USA nejsou v Turecku, ale hned vedle hranic Ruska. To, že Putin uzná republiky na Donbase, bylo jasné už delší dobu, protože zde žije největší etnická menšina v Evropě - Rusové. Zde musíme poznamenat, že Ukrajina byla po celé minulé století silně rozpolcený státem a nikdy pořádně nevěděla, kam patří. Navíc je jisté, že do NATO nikdy nevstoupí, protože by s tím museli souhlasit všechny členské země NATO. Navíc zde narážím na fakt, že při zániku Varšavské smlouvy v roce 1991 bylo tehdy Gorbačovovi slíbeno, že se NATO nebude rozšiřovat dále na Východ. Bohužel byl podveden, a když bylo toto ze strany Ruska nedávno připomenuto, tak Západ vše popřel. Na tomto jasném příkladů můžeme vidět, že se Rusko brání dalšímu rozšiřování „prapodivného obranného“ paktu NATO k jeho hranicím, když mu bylo slíbeno, že k ničemu takovému nikdy nedojde.