Mgr. Jan Klán

Již několik dní je omezený volný pohyb osob mezi okresy naší republiky. Nicméně i tento pohyb má několik výjimek, které jdou mnohdy obejít a navíc je uzavření okresů mnohdy nelogické. To jsme mohli vidět na nedomyšlenosti onoho nařízení v případě okresů Brno – venkov nebo i jinde, kdy se obchodní centra nachází na území jiného okresu. Jelikož největší problémy způsobuje okresní „příhraničí“, tak by logičtější bylo omezit volný pohyb osob například na 20 km od místa bydliště, protože v té vzdálenosti je vždy nějaká benzínová pumpa nebo větší obchod i zdravotnické zařízení. Stejný model zavedli v Německu a ve své době jej prosazoval Roman Prymula, který je odborníkem, i když si o něm osobně můžeme myslet, co chceme. My jsme nicméně šli cestou chaosu, kdy se vytvářejí další a další výjimky ze zákazu pohybu, právě proto, že mnozí musí z onoho okresního příhraničí jezdit například na nákup i více jak 20 km. Podobný problém panuje i u nás na okrese Kutná Hora. Ať tak či onak, věřím, že současná opatření začnou epidemii brzdit. Nicméně jsme se jako republika ocitli v nejhorších číslech, což bylo způsobeno rychlým uvolněním a vždy polovičatým řešením. Do velké míry je to i v současné době, přestože kapacity nemocnic jsou téměř na maximu naplnění a Česká republika má nejvíce nakažených na počet obyvatel na světě. Namísto toho, aby se zavedl skutečně tvrdý lockdown, který by čítal i uzavření podniků a velkých provozů a všeho, co uzavřít lze, velké firmy, často zahraniční, se opět vzpěčují. A řada občanů také. Ostatně jsme to všem ukázali v jarních měsících roku 2020. Ale zavádění polovičatých řešení, která jsou často nedotažená, vede k tomu, že lidé přestávají opatření dodržovat a nemoc berou na lehkou váhu. Jedná se o psychologický jev, kdy lidé již dlouhé polovičaté zákazy ignorují, protože nevidí ono pověstné světlo na konci tunelu.

Musíme si položit důležitou otázku, proč naše vláda raději volí cestu částečného lockdownu a nechce zavřít firmy a nutí je k masívnímu testování. Jak vyplývá z nepřímých prohlášení členů vlády, pravděpodobně je to ze strachu, že by montovny zahraničních firem po uzavření byly přesunuty jinam, kde výroba pojede. S tím souvisí i otázka toho, kdo tedy v naší zemi vládne. Zda vláda, která vzešla ze svobodných a demokratických voleb (mohu si o hnutí ANO myslet své) nebo zda vládnou zahraniční korporátní matky montoven, které máme na svém území.

Kdyby vláda sáhla k minimálně třítýdennímu úplnému lockdownu, tak by nás to stálo mnohem méně, než neustálé polovičatosti. Lidé by to vzali jinak, protože jsou stále více unaveni dlouhodobým částečným řešením, aby si vláda a opozice neznepřátelily vlastníky západního kapitálu. To, že úplná uzávěra pomáhá, jsme viděli přesně před rokem. Byli jsme skutečně v dobrém smyslu „best in covid“. Dnes jsme nejhorší v boji s Covidem. Paradox úspěchu. Všichni jsme se nechali uchlácholit, že je už epidemie pryč. Jenže ona na nás číhala v zákrytu a nedodržování opatření jdoucí ruku v ruce s polovičatostí vedlo k tomu, že je obrovský nárůst nemocných a mrtvých. Mnoho politiků se současnou situaci naučilo vnímat skrze zisky zahraničních firem. Vše se na to převedlo. Lidský život a zdraví je až to druhé, protože podle nejen podle politiků musí západní firmy prostě šlapat za každou cenu. Strach ze zastavení tohoto druhu ekonomiky vede jen k dalšímu šíření nemoci, stejně i k nárůstu mrtvých a hospitalizovaných. Musíme si tedy při rozhodování vždy dát na misku vah, co je přednější. Zda zisky zahraničních firem nebo lidské zdraví a nedívat se na problém jen skrze tyto ekonomické faktory, protože úplná uzávěra by nás stále mnohem méně, než lavírování ze strany na stranu, které již trvá mnoho měsíců.

Navíc, když se na dnešní uzávěru podíváme, zjistíme jednu fatální chybu. Sice se nesmíte pohybovat z okresu do okresu, ale nikdo vám nezabrání v tom, abyste jeli například na Zanzibar nebo do jiné destinace, kde je Covid tabu, i když v daném místě řádí jako pověstný tajfun. Takže pokud chci zamezit šíření viru, uzávěra musí být co nejtěsnější. Je pouze otázkou, zda neuzavřít vždy ohniska nákazy a to například po vzoru asijských zemí, kde se uzavírala i celá města nebo kraje. Nebo zda udělat uzávěru celorepublikovou ve smyslu, že nikdo nebude smět do republiky, ani ven. Ostatně mnozí lidé dnes volají po tom, aby se hranice uzavřely a nikdo nikam necestoval, protože pokud budou lidé neustále někam cestovat, je vysoká riziko šíření nových mutací, které mohou ohrozit další lidi nebo i ty, kdo onemocnění Covid prodělali. Nehledě na to, že proti variacím viru mohou být současné vakcíny neúčinné.